Jan Urban: Jak lépe naložit s časem. 50 doporučení pro ty, jejichž čas je vzácný

„V roz­po­ru s tím, co občas sly­ší­me, čas nelze řídit. Plyne totiž bez ohle­du na naši vůli nebo přá­ní. Lze s ním jen lépe nebo hůře nalo­žit.“ To jsou úvod­ní slo­va kni­hy Jana Urbana Jak lépe nalo­žit s časem, kte­rou ne náho­dou v před­vá­noč­ní hek­tic­ké době vydá­vá Grada.

Jan Urban má k pro­ble­ma­ti­ce vyu­ži­tí času v pra­cov­ním pro­ce­su a efek­ti­vi­tě prá­ce co říci – ten­to absol­vent Vysoké ško­ly eko­no­mic­ké v Praze a Filozofické fakul­ty Univerzity Karlovy, obor Psychologie prá­ce a říze­ní, půso­bil jako porad­ce v něko­li­ka mezi­ná­rod­ních fir­mách a více než pat­náct let je ředi­te­lem spo­leč­nos­ti, zabý­va­jí­cí se per­so­nál­ním pora­den­stvím a roz­vo­jem lid­ských zdro­jů. Na kon­tě má úspěš­né pub­li­ka­ce Jak zvlád­nout deset nej­ob­tíž­něj­ších situ­a­cí mana­že­ra, 10 nej­draž­ších mana­žer­ských chyb nebo 10 kro­ků k vyš­ší­mu výko­nu zaměst­nan­ců. I jeho nej­no­věj­ší kni­ha Jak lépe nalo­žit s časem má v podti­tu­lu čís­lov­ku – ten­to­krát pade­sát­ku. Obsahuje totiž pade­sát dopo­ru­če­ní pro ty, jejichž čas je vzác­ný.

Pokud máte pocit, že věč­ně nestí­há­te, den by měl mít mini­mál­ně dva­cet pět hodin, vaše pra­cov­ní tem­po je pří­liš vyso­ké a nao­pak nemá­te žád­ný čas pro sebe, může vám tato kni­ha pomo­ci. Ačkoli vět­ši­nu z dopo­ru­če­ní jis­tě zná­te. Není však na ško­du si je při­po­me­nout a vyvi­nout úsi­lí, vedou­cí ke změ­ně. Zajistíte tak lep­ší život nejen sobě a své rodi­ně, ale pokud jste řídí­cím pra­cov­ní­kem, tak i kolek­ti­vu svých pod­ří­ze­ných.

Témata a situ­a­ce, jimiž se kni­ha zabý­vá, jsou roz­dě­le­ny do dvou čás­tí. První zahr­nu­je meto­dy, vzta­hu­jí­cí se k účel­né­mu naklá­dá­ní s vlast­ním časem. „Pokud si je osvo­jí­te a bude­te je pou­ží­vat, ušet­ří­te znač­né množ­ství času, odha­dem jed­nu až dvě hodi­ny den­ně.  Tato úspo­ra času však nepři­jde sama od sebe. Mnohdy bude zna­me­nat znač­ný zásah do našich dosa­vad­ních zvyk­los­tí i znač­né úsi­lí a osob­ní odhod­lá­ní,“ tvr­dí Jan Urban. Druhá část pub­li­ka­ce obsa­hu­je zása­dy efek­tiv­něj­ší­ho vyu­ží­vá­ní času v orga­ni­za­cích. Dotýká se pra­vi­del lep­ší­ho „říze­ní“ času spo­lu­pra­cov­ní­ků i toho, jak šet­řit čas orga­ni­za­ce jako cel­ku. Obě čás­ti kni­hy číta­jí dohro­ma­dy pade­sát kapi­tol – dopo­ru­če­ní pro ty, jejichž čas je vzác­ný. Nespornou výho­dou kni­hy jsou pří­kla­dy kon­krét­ních situ­a­cí, na nichž se lze šet­ře­ní časem nau­čit. Díky auto­ro­vým zna­los­tem psy­cho­lo­gie a metod říze­ní prá­ce vychá­ze­jí tato dopo­ru­če­ní ze sku­teč­ně v pra­xi osvěd­če­ných poznat­ků.

Příčin, proč se nám času stá­le nedo­stá­vá, může být mno­ho. Jen málo z nás si uvě­do­mí, že ten­to pro­blém může sou­vi­set s demo­ti­va­cí a odklá­dá­ním úko­lů na poz­děj­ší dobu. Autor vyzdvi­hu­je i potře­bu plá­no­vá­ní kaž­dé­ho dne, sta­no­ve­ní si pri­o­rit, osvo­je­ní si schop­nos­ti kon­cen­t­ra­ce a zame­ze­ní roz­pty­lo­vá­ní a vyru­šo­vá­ní z pra­cov­ní­ho tem­pa. To může zpo­ma­lo­vat i neroz­hod­nost a per­fek­ci­o­nis­mus. Podnětná je pasáž věno­va­ná fyzic­ké akti­vi­tě a spán­ku. Na jed­no­du­chých pří­kla­dech Urban doka­zu­je, že pří­liš­ná dél­ka spán­ku je na ško­du, stej­ně jako nedo­sta­teč­ná. Většina dospě­lých totiž potře­bu­je spát sedm až sedm a půl hodi­ny den­ně, čtvr­ti­na popu­la­ce pou­ze šest hodin, což je o dvě méně opro­ti zaži­tým a vše­o­bec­ně tra­do­va­ným osmi hodi­nám. „V pří­pa­dě, že bude­te spát o jed­nu hodi­nu den­ně méně, zís­ká­te tím šest doda­teč­ných pra­cov­ních týd­nů za rok. Což v celo­ži­vot­ním sou­hr­nu při prů­měr­ném věku před­sta­vu­je více než pět let. Není jis­tě tře­ba zdů­raz­ňo­vat, čeho lze za doda­teč­ných pět let živo­ta dosáh­nout,“ nechá­vá Jan Urban pro­zřít čte­ná­ře.

Pokud si rady, obsa­že­né v této kni­ze, vez­me za své šéf nebo vedou­cí pro­vo­zu, mno­ha zaměst­nan­cům se jis­tě ule­ví. Právě nad­ří­ze­ný totiž bývá jed­nou z nej­čas­těj­ších pří­čin (i nevě­dom­ky) toho, že zaměst­nan­ci nestí­ha­jí, nebo nevy­ko­ná­va­jí svě­ře­nou prá­ci dosta­teč­ně efek­tiv­ně.

V závě­ru pub­li­ka­ce autor shr­nu­je zásad­ní myš­len­ky, z nichž vět­ši­na zazně­la pří­mo, jiné však pou­ze mezi řád­ky. „Dobré naklá­dá­ní s časem by vám mělo umož­nit věno­vat kaž­dý den urči­tý čas i věcem, pro kte­ré sto­jí za to žít, nejen věcem, kte­ré sto­jí za to mít. Tedy zís­kat čas pro čte­ní, rela­xa­ci, samo­tu i soci­ál­ní kon­tak­ty, kte­ré se bez­pro­střed­ně nevzta­hu­jí k prá­ci. Pro řadu lidí to může zna­me­nat zce­la jinou dimen­zi živo­ta,“ uvá­dí autor.

Kniha je napsa­ná jas­ně, struč­ně a jak jinak, než efek­tiv­ně.  Nepoužívá rádo­by vědec­ké obra­ty a zaži­tá klišé.  Otevřít oči by moh­la kaž­dé­mu, kdo o to jen tro­chu bude stát.

---

• Autor: Urban Jan
• Formát / stran: 14×21 cm, 144 stran
• Datum vydá­ní: 09.11.2015
• Katalogové čís­lo: 30004
• ISBN: 978-80-247-5752-0

Kniha ke kou­pi na Grada.cz.

---