Krvavý měsíc od Markuse Luttemana

Krvavý měsíc je str­hu­jí­cí thriller, jež nás vtáh­ne do kru­té­ho a srd­cervou­cí­ho čte­ní vykres­lu­jí­cí ote­vře­ně a věro­hod­ně čer­ný trh s ohro­že­ný­mi dru­hy zví­řat; plné­ho lakom­ství, kru­tos­ti a lid­ské bez­o­hled­nos­ti v hon­bě za svým vlast­ním pro­spě­chem i za cenu boles­ti a nej­vět­ších ztrát.

Pochmurná novo­do­bá his­to­rie posled­ních noso­rož­ců svě­ta potře­bo­va­la pří­běh plný nadě­je - a díky Zoele tako­vý pří­běh ale­spoň na chvi­lič­ku exis­to­val. Stará dob­rá Zoela, jeden ze tří zbý­va­jí­cích noso­rož­ců tupo­nosých sever­ních ve švéd­ské zoo Kolmarden, byla bře­zí.

To, že se jí i v tak vyso­kém věku poda­ři­lo otě­hot­nět, neby­lo nic jiné­ho než svě­to­vá sen­za­ce. Pak však do osu­du zasáh­li pyt­lá­ci a všech­ny nadě­je na roz­mno­že­ní vzác­né­ho noso­rož­ce nadob­ro pohřbi­li.

A to všech­no jen pro pou­hý roh mají­cí ve Vietnamu vět­ší hod­no­tu než kilo zla­ta nebo kilo koka­i­nu. Říká se, že prá­šek z rohu vylé­čí všech­no mož­né i rako­vi­nu, ale je to napros­tý nesmy­sl.

Rob Chazey - newor­ská rocko­vá hvěz­dič­ka, vedou­cí vel­mi bouř­li­vý život, si adop­tu­je pro­střed­nic­tvím své­ho mana­že­ra noso­rož­ce v jed­né afric­ké rezer­va­ci s dobrou pověs­tí, kte­rá dokon­ce za to, že zapla­til obrov­skou sumu peněz, ho necha­la, aby si toho­to noso­rož­ce pojme­no­vat pod­le své­ho přá­ní. Dal mu jmé­no po svo­jí mat­ce Lena.

Jednoho dne se však zčis­ta jas­na dozví­dá zdr­cu­jí­cí zprá­vu: pyt­lá­ci zabi­li noso­rož­ce Lenu. Rob ihned a bez­myš­len­ko­vi­tě odlé­tá do Afriky, aniž by tušil, že tou­to ces­tou doslo­va roz­pou­tá oprav­do­vé peklo, kde i jemu půjde o holý život.

Po pří­jez­du do rezer­va­ce Limpopo jej dostá­vá na sta­rost Thabisa, kte­rá v rezer­va­ci pra­co­va­la již čty­ři roky jako prů­vod­ky­ně a sto­pař­ka. Thabisa uká­že Robovi faleš­ný noso­ro­ž­čí roh vyro­be­ný na 3D tis­kár­ně.

Tento roh vzni­kl tak, že smí­cha­li kera­tin s DNA noso­rož­ce a dosta­li tak prá­šek, kte­rý potom vytisk­li do podo­by rohu, díky čemuž zís­ka­li roh nero­ze­zna­tel­ný od pra­vé­ho a ješ­tě se zabu­do­va­ným vysí­la­čem.

Kdyby se Robovi a Thabise poda­ři­lo pod­str­čit pyt­lá­kům nebo zko­rum­po­va­ným stráž­cům par­ku tenhle roh, aby jej pak dones­li své­mu šéfo­vi namís­to sku­teč­né­ho rohu, bylo by mož­né zjis­tit, kdo je na úpl­ném vrš­ku hie­rar­chie. Podaří se jim to?

Mezitím v době své­ho poby­tu Rob zjiš­ťu­je, že rezer­va­ce orga­ni­zu­je tro­fej­ní lovy svých zví­řat. Je napros­to zdě­še­ný a nechá­pe, proč se na jed­nu stra­nu věnu­je spous­ta času a zdro­jů na ochra­nu noso­rož­ců před pyt­lá­ky, ale záro­veň si sem z Ameriky zvou lov­ce vel­ké zvě­ře, aby je stří­le­li.

Thabisa mu to však krás­ně vysvět­li­la: „Děláme to kvů­li penězům. Rezervace je ve ztrá­tě a nákla­dy na bez­peč­nost se už vymy­ka­jí kon­t­ro­le. Trofejní lov­ci nám zapla­tí pade­sát tisíc dola­rů nebo i víc, aby si moh­li zastře­lit lva, buvo­la nebo v oje­di­ně­lých pří­pa­dech i noso­rož­ce. Ač to zní podiv­ně, ti lov­ci jsou důle­ži­tí pro záchra­nu dru­hů před vyhy­nu­tím.

Nosorožci byli roz­mís­tě­ni do růz­ných dal­ších rezer­va­cích a dále dosta­li tro­fejo­ví lov­ci povo­le­ní, aby je při­je­li do Afriky stří­let, ale pou­ze za pev­ně sta­no­ve­ných pod­mí­nek. Poplatky jsou dost vyso­ké, díky čemuž se také při­vá­dí na svět víc a víc noso­rož­ců. Čím víc se jich naro­dí, tím víc si jich pak můžou maji­te­lé půdy kou­pit do svých rezer­va­cí, což zas při­lá­ká dal­ší turis­ty a vyne­se i víc peněz.

Lovná zvěř ale­spoň do chví­le, než je zastře­le­na, žije svo­bod­ný život, a ne jako zví­řa­ta na vel­ko­ploš­ných jat­kách, jež cítí ve vzdu­chu trý­zeň.

K tro­fej­ní­mu lovu jsou peč­li­vě vybra­né kusy, kte­ré tím či oním způ­so­bem před­sta­vu­jí hroz­bu pro zví­řa­ta stej­né­ho dru­hu, nebo kte­rá jsou už sta­rá a brzy zemřou stá­řím.“

Při jed­né noč­ní pro­jížď­ce, když Rob s Thabisou uvíz­nou v par­ku, jsou svěd­ky vraž­dě­ní  noso­rož­ců pyt­lá­ky a i jed­no­ho ze zrád­ců z řad správ­ců par­ku. Jakýsi muž s klo­bou­kem, jež navá­děl leta­dlo na mís­to, kde byli tři kusy noso­rož­ců.

Podaří se jim pod­str­čit při hon­bě za pyt­lá­ky faleš­ný roh? Proč se všech­no najed­nou zvrt­lo a Rob se tak oci­tl v ohro­že­ní živo­ta? Jak je mož­né, že v jed­nu chví­lí utí­ká bok po boku se zasra­ným pyt­lá­kem, aby se sám vyhnul kul­ce? Potřeboval se ho někdo zba­vit a mít pro­spěch z jeho smr­ti?

Je Rob sku­teč­ně mrt­vý ane­bo v tichos­ti z ústra­ní tahá za nit­ky, díky kte­rým se poda­ří pood­ha­lit vršek hirear­chie čer­né­ho trhu s ohro­že­ný­mi zví­řa­ty? A kam ho všech­ny nově zís­ka­né sto­py pove­dou a jakých neče­ka­ných zvra­tů se dočká­me?

Čtením toho­to romá­nu krů­ček po krůč­ku odha­lu­je­te poza­dí nele­gál­ní­ho obcho­du s rohy noso­rož­ců, nahléd­ne­te pod rouš­ku zko­rum­po­va­ných poli­ti­ků, poli­cis­tů, cel­ní­ků, paše­rá­ků, tero­ris­tů, ale tře­ba i stráž­ců par­ku a jejich osob­ní pohnut­ky vedou­cí napříč celým svě­tem od Švédska, New Yorku až po Hanoj, Šanghaj až do Jižní Afriky.

Tito vel­cí a nevi­di­tel­ní lidé zne­u­ží­va­jí sla­bos­ti malých, oby­čej­ných pyt­lá­ků, jež jsou život­ní­mi okol­nost­mi donu­ce­ní jít lovit a zabez­pe­čit tak své rodi­ny. Sny pyt­lá­ků jsou si v mno­hém podob­né tj. nut­nost pře­žít niko­liv zbo­hat­nout, jak je tomu na samot­ném vrš­ku řetěz­ce.

„Pytlák Daniel Tamele má svo­jí vlast­ní rodi­nu, syna Abela a dce­ru Maiu. Na jed­né z pyt­lác­kých výprav je zastře­len jeho bra­tran­ce, po němž zůstá­vá žena Adele v pátém nebo šes­tém měsí­ci. Odteď je Danielovou povin­nos­tí posta­rat se o ně oba, o Adele i o to dítě. Jak to má ale zvlád­nout, když nedo­ká­že zajis­tit ani vlast­ní rodi­nu?

Sny pyt­lá­ka jsou o tom, že bude brzy doma. S něko­li­ka rohy v bato­hu, pak už nebu­dou děti a žena nikdy hla­do­vět. Potom se pře­stě­hu­jí do měs­ta a pošlou děti na uni­ver­zi­tu. Budou se moci nastě­ho­vat do pro­stor­né­ho domu u moře, s vlast­ní led­ni­cí a tekou­cí vodou v kohou­tích. A on sám by kaž­dý večer při­šel domů s čer­s­tvě ulo­ve­nou rybou. “

Kniha vyprá­ví nejen o mra­zi­vém a krva­vém vybí­je­ní ohro­že­ných dru­hů zví­řat, jež samot­né pyt­lác­tví při­ná­ší, ale i o jed­not­li­vých lid­ských obě­tech, kte­ré v tom­to krva­vém obcho­du čas­to pad­nou a pod­leh­nou.

Autor pro svo­jí kni­hu vybral vel­mi výstiž­ný a pří­znač­ný název: „Krvavý měsíc“ sym­bo­li­zu­jí­cí krva­vé řádě­ní pyt­lá­ků za úplň­ku. Ostatně úpl­něk, vel­ký, kula­tý a sví­tí­cí měsíc je čas­to ozna­čo­ván jako sví­til­na pyt­lá­ků. Je to obdo­bí, kdy jsou pyt­lá­ci nej­víc aktiv­ní, a v tuto noc vždy zemře spous­ta zví­řat a noso­rož­ců.

Každých osm hodin je v Africe nebo Asii kvů­li své­mu rohu zabit jeden noso­ro­žec. Rohy se poté pro­dá­va­jí za závrat­ně vyso­ké ceny ve Vietnamu a Číně, kte­ří věří, že rohy mají léči­vé schop­nos­ti. To je pod­vod. Ale zlo­či­nec­ké syn­di­ká­ty ve Vietnamu a Číně na tako­vých obcho­dech vydě­la­jí kaž­dý rok mili­ar­dy.

Moc se mi líbí ges­to auto­ra, kte­rý se roz­ho­dl věno­vat 10 pro­cent z pří­jmů z pro­de­je kni­hy „Krvavého měsí­ce“ na růz­né pro­jek­ty na záchra­nu jed­no­ho z těch­to dru­hů noso­rož­ců. Je pře­svěd­če­ný, že nej­lep­ším způ­so­bem, jak zre­du­ko­vat pyt­lác­tví, je sní­že­ní poptáv­ky po rozích, a pro­to putu­je hlav­ní část peněz, ale­spoň ze začát­ku, orga­ni­za­cím Traffic a Education for Nature-Vietnam. Navíc v závě­ru kni­hy při­klá­dá vel­ké množ­ství fak­tů a odka­zů na jed­not­li­vé infor­mač­ní zdro­je, tak­že čte­nář, kte­rý by se o všem chtěl dozvě­dět více, si může jed­not­li­vé infor­ma­ce dohle­dat sám.

„Příliš mno­ho pra­vi­del, pří­liš mno­ho těch,  kte­ří musí o všem vědět,

a kte­ří roz­ho­du­jí. Rozumíte mi. 

Některé věci se děla­jí jed­no­du­še­ji, když je člo­věk sám.“

Za recenz­ní výtisk děku­ji Knihám Dobrovský . Vydáno v edi­ci Knihy Omega

KRVAVÝ MĚSÍC

Autor: Markus Lutteman

Přeložila: Tereza Herrmannová

Vydal DOBROVSKÝ s.r.o., v edi­ci Knihy Omega

Rok vydá­ní: 2018

Počet stran: 399

ISBN: 978-80-7585-038-6