Pacific Rim: Země nikoho - seriálové zpracování hitu Guillerma del Tora

Kaijuové se vyno­ři­li z moře a ovlád­li Austrálii, kde se dva sou­ro­zen­ci s pomo­cí poni­če­né­ho jae­ge­ra pokou­ší najít ztra­ce­né rodi­če – nebo aspoň pře­žít...

Režisér a sce­náris­ta Guillermo del Toro v roce 2013 rea­li­zo­val pro­jekt Pacific Rim- Útok na Zemi, jehož scé­nář sepsal spo­leč­ně s Travisem Beachamanem, kte­rý též při­šel s námě­tem a sám del Toro teh­dy tvr­dil, že ten­to film vzdá­vá poctu ani­me a podžánrům kai­ju a mecha. Už teh­dy měl poté del Toro plán na pokra­čo­vá­ní, to ale nako­nec nato­čil Steven S. DeKnight. Už jed­nič­ka s roz­poč­tem kolem 200 mili­o­nů se s trž­ba­mi ve výši 411 mili­o­nů dola­rů jen tak tak zapla­ti­la, dvoj­ka, jejíž roz­po­čet se ale i ten­to­krát pohy­bo­val kolem 200 mili­o­nů dola­rů a finál­ní trž­by ve výši 290, 9 mili­o­nů dola­rů tak jas­ně hlá­si­li, že tudy ces­ta neve­de. Do rov­ni­ce si započ­te­te fakt, že DeKnight sice zvlá­dá akci, kde si obrov­ští robo­ti roz­bí­jí drž­ku s par­tou mon­ster, vizu­ál­ní mág jako Guillermo del Toro to ale jed­no­du­še není a tak bylo cel­ko­vě jas­né, že sluš­ně ote­vře­ná vrát­ka, kte­rá moh­li poten­ci­o­nál­ně vézt k Pacific Rim 3 byla více­mé­ně zaba­ri­ká­do­va­ná. Zatím. Už v lis­to­pa­du 2018 totiž bylo ozná­me­no, že se na Netflixu obje­ví ani­me mini­sé­rie Pacific Rim: The Black, kte­rý expan­du­je uni­ver­zum Pacific Rim a poten­ci­o­nál­ně uká­že, že má tahle znač­ka ješ­tě pořád poten­ci­ál a mož­ná to něko­ho dove­de k tomu, že by to s tou troj­kou ješ­tě moh­li zku­sit. Minimálně Pacific Rim: The Black AKA Země je sluš­nou ukáz­kou toho, že tenhle svět poten­ci­ál roz­hod­ně má.

Tenhle ani­me seri­ál roz­hod­ně není vylo­že­nou podí­va­nou pro děti a je o mno­hem drs­něj­ší, než by člo­věk čekal. Za seri­á­lem sto­jí Craig Kyle (spo­lusce­náris­ta Thor: Ragnarok) Sedm 20-30 minu­to­vých epi­zod nás zavá­dí do Austrálie, kte­rá je sužo­vá­na kai­jui a dvo­ji­ce sou­ro­zen­ců se zde sna­ží pře­žít, při­čemž naštěs­tí nalé­za­jí poni­če­né­ho jae­ge­ra. V rám­ci toho­to seri­á­lu se tak opět setká­vá­me s neu­rál­ním pro­po­je­ním, kte­ré je díky sou­ro­ze­nec­ké­mu pou­tu sil­né a posta­vy Taylora a Hayley Davisové se rych­le sta­nou sym­pa­tic­ký­mi hlav­ní­mi hrdi­ny, v rám­ci toho­hle vesmí­ru se při­jde s nový­mi zají­ma­vý­mi nápa­dy a pře­de­vším tahle série sku­teč­ně rych­le ute­če. A uká­že se, že se úpl­ně v poho­dě moh­lo pří­pad­ně pokra­čo­vat.

Díky pra­co­vá­ní ve for­mě ani­me je mož­né prak­tic­ky coko­liv. Tvůrci se mohou dopus­tit vel­ko­le­pých akč­ních sek­ven­cí, kte­ré nejsou ome­ze­né roz­poč­tem u stan­dard­ní­ho holly­wo­od­ské­ho bloc­kbus­te­ru. Bitvy mezi jae­ge­ry a kai­ju jsou nápa­di­té, sku­teč­ně se nedr­ží zkrát­ka a krás­ně se na to dívá. Vizuál oprav­du sto­jí za to a jedi­ný háček je ten, že by to celé bylo v hra­né podo­bě bylo dost mož­ná ješ­tě vel­ko­le­pěj­ší. Jenomže i tyhle ani­me akč­ní sek­ven­ce sto­jí za to a je to furt lep­ší než nic. Zvlášť, když to dopro­vá­zí fajn soun­d­track Brandona Campbella.

Opravdu bra­vur­ně se poda­ři­lo vysta­vět atmo­sfé­ru celé­ho zasa­ze­ní a někte­ré akč­ní sek­ven­ce jsou vylo­že­ně napí­na­vé a i když se nikdy nejde vylo­že­ně přes čáru oče­ká­vá­ní, pře­kva­pi­lo mě, že tvůr­ci někdy oprav­du mají odva­hu na věci, kte­ré bych v rám­ci toho­hle seri­á­lu neče­kal. Na tenhle post-apokalyptický svět se v rám­ci mini­sé­rie dívá jiný­ma oči­ma než, jak se na něj díva­li oba celo­ve­čer­ní fil­my a posta­vy samot­né se tu budu­jí vel­mi sluš­ně. Jen je mož­ná ško­da, že se tu bere až pří­liš vel­ký důraz na budo­vá­ní svě­ta, kte­ré by šlo lehce ome­zit. Jenomže tem­po­vě to je pořád po celou dobu vel­mi fajn, prá­vě i díky té krát­ké dél­ce. Pořádně se vlast­ně celý seri­ál roz­běh­ne až v půl­ce kolem čtvr­té epi­zo­dy, přes­to je to ale po celou dobu vel­mi fajn a ono poma­lej­ší tem­po časem začne být méně poma­lým.

Na CGI ani­me se sku­teč­ně hez­ky dívá, i přes­to, že nejde o vylo­že­ně prv­ní tří­du. Chvíli mi i vlast­ně trva­lo, než jsem si na ten styl pořád­ně zvyk­nul, jakmi­le si ovšem divák zvyk­ne, sku­teč­ně ho čeká vizu­ál­ně při­taž­li­vá a pří­bě­ho­vě cel­kem zají­ma­vá podí­va­ná. Vydává se to vlast­ním smě­rem, sluš­ně to roz­ši­řu­je dosa­vad­ní myto­lo­gii a uka­zu­je, že tvůr­ci oči­vid­ně mají zají­ma­vé plá­ny, kte­ré v nad­chá­ze­jí­cí sérii mohou kre­a­tiv­ně vyu­žít. 1. série Pacific Rim: Země niko­ho není doko­na­lá a sku­teč­ně má pro­blém ve svém roz­jez­du, přes­to jde ale roz­hod­ně o dobrou prá­ci, jejíž pokra­čo­vá­ní uvi­dím vlast­ně rád.

Pacific Rim: The Black je vel­mi fajn doda­tek fran­ší­zy Pacific Rim, kte­rý doka­zu­je, že se s touhle sérii dá něja­kým způ­so­bem ješ­tě pra­co­vat. Nejde o vylo­že­nou doko­na­lost urči­tě to ale nalá­ka­lo na již odklepnu­tou 2. sérii a sku­teč­ně dou­fám, že něko­ho napad­ne, že by dal bitkám jae­ge­rů s kai­ju ješ­tě tře­tí celo­ve­čer­ní šan­ci v hra­né podo­bě. Animované por­co­vá­ní kai­jů se totiž hra­né­mu por­co­vá­ní kai­jů pros­tě nevy­rov­ná a poten­ci­ál, kte­rý nabíd­la po-titulková scé­na Pacific Rim 2: Povstání by šlo urči­tě ade­kvát­ně vyu­žít. A vlast­ně by mi pří­pad­ně neva­di­lo, kdy­by ho v nad­chá­ze­jí­cích séri­ích vyu­žil aspoň ten­to seri­ál........

Trailer:

Verdikt: 4 z 5

---

Pacific Rim: Země nikohoPhoto © Netflix

---