Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...„Historii píšou ti, kteří navlékají hrdinům oprátku,“ sděluje vypravěč na úvod a zajišťuje si tak alibi pro příští minuty. Mel Gibson, v pětadevadesátém roce už několik let hollywoodská herecká hvězda a režisér, si vybral pro svůj druhý snímek jako námět historickou postavu bojovníka za osvobození Skotska, Williama Wallace.A jelikož musel sáhnout až do hloubi středověku, bylo jasné, že historie nezůstane beze změn. Snímek vypráví o chlapci, jenž se po smrti otce vydá se strýcem do světa. Za několik let se vrátí do Skotska jako mladý muž, aby pěstoval obilí, založil rodinu a žil v míru. Jeho plány zhatí anglický král Eduard I., jehož vojáci se pokusí znásilnit Williamovu vyvolenou Marn. Její obrana je zaplacena životem a náhle už nejde couvnout, z místní potyčky se stane celonárodní vzpoura. Stateční Skotové zpočátku poráží silnější anglickou armádu, i díky pomoci waleské princezny, novopečené manželky Eduardova syna a obdivovatelky Wallace, ale kvůli vlastní hamižnosti se šlechta dopouští zrady a William je popraven.
Skutečnost
Skutečný hrdina byl synem Malcolma Wallace, příslušníka nižší šlechty a rytíře. Vyrůstal v solidních podmínkách a vychován byl u francouzského dvora. Jeho narození se datuje kolem roku 1270, návrat do Skotska 1295 – zde se stal královským rytířem Jakuba Stewarta. V té době také přišel v bojích s Angličany o svého otce a bratra, matka musela ze strachu před zatčením prchnout. Historikové popisují Williama jako statečného, urozeného a vlivného sira, který se rád vkusně oblékal dle francouzského vzoru. Opravdu vytvořil odbojové hnutí za svobodné Skotsko a opravdu porazil s malým vojskem Angličany u Stirlingu v roce 1297. Rok na to u Falkirku se ale karta obrátila a Angličané porazili Wallaceovu družinu.
Po neúspěšné bitvě se Wallace vydal hledat pomoc do Francie a Říma. Když se roku 1305 (tedy za osm let) vrátil, byl zrazen skotskou šlechtou včele s Monteithem, a vydán do Londýna, kde byl ve Westminsteru na příkaz krále Edurda I. drasticky popraven. Přivázali jej nahého hlavou dolů k rámu a kůň ho táhl tři kilometry k šibenici. Byl ještě při vědomí, když ho věšeli. Než se uškrtil, odřízli ho od šibenice a natáhli na skřipec. Posléze byl vykleštěn a pohlaví mu spálili před očima. Nakonec byl sťat a rozčtvrcen, části jeho těla byly poslány do Newcastelu, Berwicku, Perthu a Aberdeenu. Hlavu vystavili na londýnském mostě. Hrozivá Eduardova výstraha se ale minula účinkem a donutila Skoty zatnout pěst ještě víc.
Wallace v Gibsonově podání si leccos uchoval, ale ve většině rysů se od originálu liší: není urozeného rodu, o jeho matce nic nevíme, rozhodně se nedrží módy a pak – Gibson na pětadvacet prostě nevypadá. Navíc, francouzské princezně mohlo být ve skutečnosti kolem jedenácti let a žila ve Francii.
Je patrné, že Statečné srdce se nesnažilo zachytit Williama Wallace jako národního hrdinu, nýbrž jako Mela Gibsona v heroické roli. Ve filmu má vyhrazen neuvěřitelný prostor, lépe řečeno jeho hlava. Není totiž mužem závratné výšky, a tak sledujeme jeho pohyb převážně na koni, v polodetailu. Dalším dokladem budiž odfláknutý úvod filmu; nevíme dost dobře kdo je Williamův otec, co se stalo s matkou a nanejvýš zbytečně působí postava bratra Johna, jenž Williamovi ani nestojí za prolitou slzu, i když zemře současně s otcem. Aby se divák nenudil, napasovali sem autoři i špetku hororových prvků – připomeňme scénu, kdy otec s bratrem oběvují oběšenou rodinu MacAndrewsů. Ve scénáři bylo psáno, že William vejde do světnice, spatří oběšence, chce se otočit na útěk, kde však visí ruka jednoho z nich, a tak začne bezhlavě pobíhat mezi mrtvolami. Tato varianta je přece jen přijatelnější, než ve filmu, kde šokovaný William stojí ve dveřích a otec s bratrem jej ve snaze uklidnit vtáhnou dovnitř, kde pak začne ukřičený pobíhat a vrážet do těl oběšenců.
Gibsonovo převyprávění
Snímek má řadu skvělých filmových momentů. Například bitvy. Krásnou ukázkou je scéna, kdy se William vrací po šarvátce s vojáky do vesnice. Oni zatím popravili jeho ženu. Sekvence trvá asi tři minuty a je střihovou perlou snímku. Také scény milostné si zachovaly dekórum a kouzlo nevyřčeného. Gibson v nich nemá naspěch a hraje na romantickou slowmotion notu.
Za zmínku stojí režisérův vztah k Angličanům. Totiž, Gibsonova matka ještě za svobodna žila v Irsku. V době, kdy zemi trápily anglické policejní oddíly Black and Tans, které se skládaly z bývalých vojáků. Ti se chovali k Irům naprosto nelítostně a surově. Týrali a znásilňovali ženy a své si mj. také prožila Melova babička a ženy z její rodiny vůbec. V té době se jí narodila dcera Anne, Melova matka. Gibson se netají svým postojem k Angličanům, které zavrhuje celá jeho rodina.
Dalším motivem je homosexualita. Gibson se v začátcích své kariéry dostal do hledáčku gayů, což mu nečinilo pražádnou radost a ještě méně byl nadšen, když začala média polemizovat o jeho orientaci. Začal se k těmto otázkám otevřeně a dost nevybíravě vyjadřovat, což mu bylo ostře vytýkáno. I Hollywood dával najevo nesouhlas s hercovou zdánlivou homofóbií. Když dnes známe tato fakta, hned vnímáme jinak postavy prince Eduarda a jeho přítele Filipa, který doslova špatně dopadl.
Robertu Bruceovi se později podařilo to, o čem Wallace snil. V závěru snad prvně slyšíme datum, reálné datum 1314. Žádná nostalgie, či vzpomínky na Wallace, bojovali jste za něj, tak teď bojujte za mě. Do toho ještě vtípek anglického vojáka, že si měl pořádně utřít zadek. Ač byl konec sebevíc brutální, nebyl delší než by bylo bezpodmínečně nutné. Ukázal nástroje, naznačil, co se tehdy odehrálo. Tečka. Příběh pokračuje dál a zajímají nás znovu Skotové a jejich svoboda. Traduje se, že když se měl snímek začít točit, producenti trvali na tom, aby hlavní roli hrál Mel Gibson, jinak by nechali námět ležet ladem. A i když jeho postava příběh zkreslila a posunula Williama Wallace stranou, stoprocentně napomohla k prosazení na trhu. Film následně získal v roce 1996 pět Oskarů.
Dnes už snad není člověka, který by jej neviděl, mainstreamová škatulka si jej okamžitě vcucla. A ač si s historií dost nešetrně pohrál (ve scénáři se o to postaral Randall Wallace, jmenovec skotského hrdiny), hovořil o Skotsku a snímal převážně krajinu irskou, alespoň poukázal na často neznámá fakta a odhalil další špinavé hry evropských dějin. Jenže Skotové jsou skeptičtější – říkají, že Statečné srdce je americké, nikoliv skotské, a vtipkují na účet Mela Gibsona. Prý kdyby si zahrál Roberta Bruce, byl by slavnější. Film za sebou zanechal krásnou stopu zvukovou; soundtrack, plný teskné, skotské folklorní hudby, se stal okamžitě trhákem. Zbytek je velmi líbivé, emociálně vypjaté válečné melodrama. Pokud se budete snažit vštípit historikům přívlastek „historické“, dávejte si pozor, ať nedopadnete jako opravdový Wallace…
Photo © 20th Century Fox
(4,91 z 5)