Nad průměrností a hloupostí většiny MCU seriálů skřípu zuby. Naplno mě bavily vlastně jen WandaVision a Loki. A teď Tajná invaze. Tenhle velký seriálový event se vcelku povedl. Jistě, o žádné dechberoucí dílo ani druhého druhého Kapitána Ameriku se samozřejmě ani tentokrát nejedná, ale o nadprůměrnou podívanou nakonec ano.
Žádná přehnaná očekávání jsem přirozeně neměl, ale vzhledem k tomu, v jak příšerné formě jsou v posledních dvou letech všechny marvelovské projekty ( krom třetích Strážců ), jedná se o malinký zázrak, který mohl dopadnout mnohem hůř, ale samozřejmě i lépe. První tři díly přinášejí funkční špionážní thriller se skvělou komorní atmosférou, výtečným Jacksonem a neméně skvělým Donem Cheadlem, jehož Rhodey má konečně taky pořádný prostor.
Dojde na velmi sympatické strefování se do Slovenska a osobně mi přišly náramně vhod také absence jakýchkoliv větších akcí a s naprostým nadšením jsem hltal každý dialog u stolu či jiného kusu nábytku. Výborně fungovala i práce s postavami, paralela k současnému Rusku a dění na Ukrajině a herci měli co hrát. Tedy s výjimkou Olivie Colman, která je jinak naprosto vynikající vždy a všude, jen tady je tak nějak do počtu. Veškerou mainstreamovou komiksovou tvorbu posledních dvou let i svou naprosto průměrnou komiksovou inspiraci Tajná invaze hravě strká do kapsy a náramně sympatická podívaná pak vrcholí čtvrtým dílem, fantastickou konverzační záležitostí, které (až na tu akci) nemám prakticky co vytknout. Jenomže po čtvrtém díle následují ještě další dva a seriál navzdory krátké stopáži jednotlivých kapitol ztrácí tempo i kvalitu. Finále je nepříjemně a nehezky uspěchané a nakonec dojde i na generický nezáživný digibordel, jemuž se seriál až dosud vyhýbal. A je to náramná škoda, protože kdyby poslední dva díly nebyly tak odfláklé, šel bych s hodnocením možná výš.
Tajná invaze přesto zůstává dílem, které nejen, že mě svou existencí neotrávilo, ale na které budu rád vzpomínat, neboť mi u něj po opravdu hodně dlouhé době nepřišlo na mysl, že veškeré MCU je už jenom absolutní ztráta času. Není. Mouchy má velké, ale nebál bych se ho velmi opatrně označit za skvělé - nebo alespoň za příjemné, nelze ovšem nesouhlasit s většinovým názorem - jako celovečerák nebo naopak ještě sevřenější a delší drama by výsledek byl lepší. A možná by i stačilo, kdyby diváka zaskočila paranoia z pomyšlení na to, kdo je kdo a komu věřit. Tou jsem netrpěl. Chyba.
7/10
