Tiché doteky

(zatím nehodnoceno)

Loading...

O FILMU

Tajemně atmo­sfé­ric­ký thriller Tiché dote­ky reži­sé­ra Michala Hogenauera s Eliškou Křenkovou v její prv­ní hlav­ní fil­mo­vé roli vstou­pí do čes­kých kin 3. říj­na. Snímek s vizu­ál­ně vytří­be­ným sty­lem pojed­ná­vá o čes­ké dív­ce Mie, kte­rá začne pra­co­vat v cizí zemi jako au-pair pro rodi­nu z vyš­ší vrst­vy, ale postup­ně se uka­zu­je, že rodi­na vyzná­vá řadu strikt­ních a radi­kál­ních výchov­ných pra­vi­del a že je zřej­mě sou­čás­tí jakési fana­tic­ké komu­ni­ty. Debut Michala Hogenauera byl nato­čen v zahra­ni­čí v česko-nizozemsko-lotyšské kopro­duk­ci a s mezi­ná­rod­ním herec­kým obsa­ze­ním. Kromě Elišky Křenkové se ve stě­žej­ních rolích před­sta­ví před­ní holand­ští her­ci Monic Hendrickxová nebo Roeland Fernhout. Autorem fil­mo­vé hud­by je Filip Míšek z kape­ly Khoiba. Snímek vyni­ká výji­meč­ným este­tic­kým zpra­co­vá­ním a tís­ni­vou atmo­sfé­rou při­po­mí­na­jí­cí skan­di­náv­skou kine­ma­to­gra­fii, pres­tiž­ní The Hollywood Reporter jej ozna­čil za „úžas­ný este­tic­ký záži­tek“.

Distributorem fil­mu je spo­leč­nost Aerofilms. Tiché dote­ky byly letos uve­de­ny na Mezinárodním fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Karlových Varech, aktu­ál­ně míří na fil­mo­vý fes­ti­val do korej­ské­ho Busanu, násled­ně pak na fes­ti­va­ly do Milána či Káhiry.

Již okol­nost­mi své­ho vzni­ku se sní­mek čes­ké­ho reži­sé­ra běž­ným debu­tům vymy­ká. Natočen byl v ang­lič­ti­ně s mezi­ná­rod­ním štá­bem v Rize a jejím oko­lí, ve fil­mu hra­jí zahra­nič­ní her­ci včet­ně dese­ti­le­té­ho dět­ské­ho her­ce Jacoba Jutteho z Holandska. „Michal Hogenauer se pro­je­vo­val jako výji­meč­ný režij­ní talent už na FAMU,“ říká pro­du­cent Petr Oukropec ze spo­leč­nos­ti Negativ. „Jeho absol­vent­ský film Tambylles se uchá­zel o cenu ve ved­lej­ší sek­ci Cinéfondation na nej­pres­tiž­něj­ším fil­mo­vém fes­ti­va­lu svě­ta v Cannes,“ dopl­ňu­je pro­du­cent. „Oslovil jsem ho a on mi nabí­dl tři námě­ty, mezi nimiž jsem si vybral Tiché dote­ky. Cítil jsem, že je to lát­ka, kte­rá by moh­la zaujmout i zahra­ni­čí, což je pro nás pro­du­cen­ty tako­vé inter­ní měřít­ko,“ dodá­vá Oukropec. Tvůrcům bylo již z pod­sta­ty scé­ná­ře jas­né, že se film bude natá­čet v zahra­ni­čí. Proto zamí­ři­li na kopro­dukč­ní mar­ket fes­ti­va­lu Berlinale, kde hle­da­li ade­kvát­ní kopro­du­cen­ty, kte­ří by natá­če­ní mimo Českou repub­li­ku umož­ni­li. Holandské pro­du­cen­ty z Circe Films film Tiché dote­ky zau­jal už během pre­zen­ta­ce na Berlinale, násled­ně se při­po­ji­la lotyš­ská spo­leč­nost Tasse Films. „Lotyši nám nabíd­li nejen finanč­ní pod­po­ru, ale i skvě­lé a dostup­né loka­ce a per­fekt­ní pro­dukč­ní ser­vis,“ uza­ví­rá pro­du­cent.

Ve fil­mu Tiché dote­ky se hlav­ní hrdin­ka musí sta­rat jako au-pair nejen o honos­ný dům ve vilo­vé čtvr­ti, ale pře­de­vším o dese­ti­le­té­ho Sebastiana. Již prv­ní setká­ní s jeho rodi­či však nazna­čí, že od ní bude oče­ká­vá­no mno­hem více. Postupně se uka­zu­je, že nová rodi­na vyzná­vá řadu strikt­ních pra­vi­del včet­ně radi­kál­ní­ho pří­stu­pu k výcho­vě chlap­ce a že je zřej­mě sou­čás­tí jakési fana­tic­ké komu­ni­ty. Porušení nasto­le­né­ho pořád­ku by pro Miu zna­me­na­lo potup­nou ces­tu zpět domů. Ta nechce zkla­mat jejich důvě­ru, při­jít o nově navá­za­ný vztah se Sebastianem, ani se před­čas­ně vra­cet. Skrze sys­te­ma­tic­kou mani­pu­la­ci však začne popí­rat své dří­věj­ší hod­no­ty.

„Zajímalo mě, co může vést člo­vě­ka k tomu, že se pod nátla­kem mani­pu­la­ce vzdá sám sebe a začne se podí­let na věcech, kte­ré mu dří­ve při­šly nemo­rál­ní,“ říká reži­sér Michal Hogenauer. „Zaujaly mě pří­pa­dy, kdy se člo­věk během něko­li­ka dní doká­zal pře­mě­nit k nepo­zná­ní a cho­vat se tak, že by dřív nevě­řil, že toho bude scho­pen. Nikoli vro­ze­né pova­ho­vé rysy, ale síla situ­a­ce byla totiž čas­to důvo­dem, že tako­vý jedi­nec ztra­til sám sebe a stal se někým jiným,“ popi­su­je reži­sér.

Michal Hogenauer se při tvor­bě fil­mu vol­ně inspi­ro­val uče­ním sek­ty Twelve Tribes (Dvanáct kme­nů). „Je plno pro­myš­le­ných způ­sobů, kdy vás někdo veli­ce efek­tiv­ním nená­pad­ným způ­so­bem začne trans­for­mo­vat, aniž bys­te si toho byli vědo­mi – napří­klad bra­inwa­shin­gem nebo love­bom­bin­gem. A samo­zřej­mě od mani­pu­la­ce jsem se dostal k sek­tám a kul­tům, kte­ré jsou na těch­to prak­ti­kách v mno­ha smě­rech zalo­že­ny,“ při­bli­žu­je vznik fil­mu reži­sér.

Herečka Eliška Křenková reži­sé­ra zau­ja­la už při svém absol­vent­ském před­sta­ve­ní Svěcení jara na DAMU. Hogenauer však při­zná­vá, že chtěl nej­pr­ve sám pro hlav­ní roli najít a obje­vit něja­kou neo­kou­ka­nou mla­dou hereč­ku, či spí­še nehe­reč­ku. Postupně si však uvě­do­mil, že vzhle­dem k nároč­ným pod­mín­kám natá­če­ní bude pře­ce jen potře­bo­vat pro­fe­si­o­nál­ku. „Potřeboval jsem něko­ho, na koho se budu moci spo­leh­nout, něko­ho, kdo umí být jed­no­du­še při­ro­ze­ný, kdo zná své řemes­lo a je scho­pen fil­mo­vé­ho, mini­ma­lis­tic­ké­ho herec­tví. A Eliška byla náh­le tou jas­nou a jedi­nou vol­bou,“ upřes­ňu­je důvod své­ho výbě­ru Michal Hogenauer.

Měsíc a půl před natá­če­ním se Michal Hogenauer odstě­ho­val do Rigy. „Zde jsem osob­ně s lotyš­skou scé­no­gra­f­kou Laurou Dislere kon­zul­to­val všech­ny scé­no­gra­fic­ké a rekvi­zit­ní nále­ži­tos­ti a samo­zřej­mě i barev­nou pale­tu fil­mu: jaké bar­vy budou uvnitř domu, jaké bude­me nao­pak zvý­raz­ňo­vat v exte­ri­é­rech a podob­ně,“ říká reži­sér, jenž se pro svůj debut inspi­ro­val fil­my Davida Finchera a Michaela Hanekeho. Hogenauer si dal za cíl pre­ciz­ní vizu­ál­ní zpra­co­vá­ní fil­mu s tlu­me­ný­mi barev­ný­mi odstí­ny a stro­hý­mi, avšak designo­vě doko­na­lý­mi inte­ri­é­ry.

Prestižní ame­ric­ké fil­mo­vé médi­um The Hollywood Reporter nene­cha­lo Tiché dote­ky bez povšim­nu­tí a horo­ro­vou atmo­sfé­ru sním­ku při­rov­na­lo k seri­á­lu Příběh slu­žeb­ni­ce nebo Rosemary má děťát­ko, film byl ozna­čen doslo­va za „skvě­le vysta­vě­ný psy­cho­lo­gic­ký thriller“. Velkou roli pro výsled­ný vzhled fil­mu hrá­la také reži­sé­ro­va sou­hra s holand­ským kame­ra­ma­nem Greggem Telusou. „Nejenže jsme měli totož­né názo­ry, jak má film půso­bit, este­tic­ky vypa­dat, ale měli jsme i stej­ný smy­sl pro humor, což poprav­dě pova­žu­ji v podob­ných pra­cov­ních kre­a­tiv­ních kolek­ti­vech za dosti důle­ži­té,“ říká Hogenauer.

Michal Hogenauer při­zná­vá, že usi­lo­val o urči­tou nejas­nost a že nechtěl, aby bylo divá­ko­vi zřej­mé, v jaké zemi a v jakém měs­tě se celý fil­mo­vý pří­běh ode­hrá­vá. Riga nabíd­la fil­ma­řům ruš­né a cha­o­tic­ké měst­ské uli­ce, honos­né vilo­vé čtvr­ti, ale záro­veň i skan­di­náv­skou atmo­sfé­ru. „Unifikovanost, díky níž se ten­to pří­běh může ode­hrá­vat ve vašem dob­ře zná­mém sou­sed­ství, mi při­šla důle­ži­tá,“ vysvět­lu­je reži­sér.

Roli Sebastiana reži­sér svě­řil dese­ti­le­té­mu Jacobovi Juttemu. Vzhledem ke sku­teč­nos­ti, že ve fil­mu jsou i chou­los­ti­vé scé­ny, musel štáb v tom­to pří­pa­dě postu­po­vat vel­mi cit­li­vě. Malý herec tak při­ces­to­val s pro­fe­si­o­nál­ním asi­s­ten­tem, kte­rý dohlí­žel i na jeho psy­chic­kou poho­du i na to, aby zvlá­dl i dra­ma­tič­těj­ší scé­ny. „Základem pro úspěch byla naše vzá­jem­ná důvě­ra, důvě­ra jeho rodi­čů a dob­rá komu­ni­ka­ce,“ uza­ví­rá pro­du­cent Petr Oukropec.

Film Tiché dote­ky vzni­kl v česko-holandsko-lotyšské kopro­duk­ci. Hlavními pro­du­cen­ty jsou Pavel Strnad a Petr Oukropec z Negativu, kopro­du­cen­ty Circe Films z Nizozemí a Tasse Film z Lotyšska.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře