Romantická komedie podle Charlieho Kaufmana není jen tak obyčejná romantická komedie. To by bylo, abyste si kromě úsměvů a pár slziček u filmu neprovětrali i mozkové závity.
Joel se seznámí s Clementine a jejich vztah se rozvine do vztahu. Jenže jednoho dne přijde Joel za Clementine, ale ta ho nepoznává. Oklikou se dozvídá, že jeho přítelkyně si z hlavy nechala pomocí speciální metody odmazat všechny vzpomínky na jejich vztah. Rozhodne se jí to „oplatit“ a podstoupí u stejné společnosti tutéž proceduru.
Ve chvíli, kdy se Joel v mazání mysli dostává až do momentu, kdy byl do Clementine beznadějně zamilovaný, zjišťuje, že si chce tyto hezké vzpomínky uchovat a přemýšlí, jak mazacímu stroji utéct. Jenže, lze vůbec oblafnout stroj? Jak to tedy vlastně dopadne?
Příběh je zajímavý především tím, že se nejprve dozvíme, jakým způsobem se Joel a Clementine rozešli, teprve potom s nimi prožijeme jejich období zamilovanosti a nakonec se dozvíme, jak se seznámili. Protože se všechno odehrává v Joelově hlavě, je zde prostor na klasické Charlieho výmysly. Joel s Clementine nekonverzuje jako „tehdy“, ale baví se s ní třeba o tom, kam se schovat, aby je mazací stroj nenašel a nemohl jim vymazat vzpomínky, a komentují nezávisle tehdejší dění.
V čem si můžeme být vždycky u Kaufmanna jisti, je to, že vyždímá každý námět úplně do poslední nitky. Ve scénách mazání vzpomínek jsou například odmazávány postupně všechny postavičky a prostředí, a nakonec i Clementine. Prostě, v mozku člověka je dovoleno vše. Ale to už asi víte, jestli jste si prožili hodinu a půl aspoň v kůži Johna Malkoviche.
Je teda fakt, že Věčný svit je pro „normálního“ diváka přístupnější než třeba V kůži Johna Malkoviche. Je podstatně méně šílený. A úžasně propracovaný. Myslím, že se za čas do kina vrátím, abych si vychutnal ještě víc těch detailů, kterými se film hemží.
PS: Ještě jedno upozornění: Věčný svit neposkvrněné mysli sice není úplně pro každého, ale opravdu to není až tak intelektuální zábava. I přes všechno mazání v mozku je to hlavně romantická komedie.
O filmu:
Režie: Michel Gondry Scénář: Charlie Kaufman V hlavních rolích: Jim Carrey, Kate Winslet, Kirsten Dunst, Elijah Wood, Tom Wilkinson USA 2004, 108 minut
30. dubna 2019 Nikdy neodvracej zrak (Werk ohne Autor) – Recenze – 80% Německý režisér a scenárista Florian Henckel von Donnersmarck získal v roce 2007 za svůj celovečerní debut s názvem Životy těch druhých Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. O tři […] Posted in Filmové recenze
4. září 2022 Notre-Dame v plamenech
Rekonstrukce národní katastrofy z roku 2019, kde vyhořel symbol Paříže Notre-Dame. Jean Jacques Annaud je zkušený režisér, ale nutno uznat, že jeho síň slávy byla 20 let zpátky, ale […] Posted in Krátké recenze
24. listopadu 2020 SpongeBob Squarepants: Truth Or Square I když je tato hra poměrně stará dostala se mi do ruky a musím říci, že mě velmi příjemně překvapila. Tato hra odpovídá stejnojmennému seriálu Spongebob, který zná snad každé dítě. Hra je […] Posted in Retro games
24. ledna 2012 Raptor Island (2004) Jeden z nejhorších filmů, ve kterém se vyskytují prehistorické zvířata,který jsem kdy viděl. Na začátek chci říct, že se jedná spíše o sci-fi, ale když jsem viděl poprvé upoutávky na […] Posted in Horory
23. dubna 2018 Tisková konference k natáčení kriminální minisérie V pondělí 5.února proběhla v Praze v restauraci Eska v Karlíně tisková konference k natáčení nové koprodukční kriminální minisérie Princip slasti.
Kriminální děj je zasazen do tří zemí, […] Posted in Filmové premiéry
Nejnovější komentáře