Vzhůru do oblak - Příběh je jednoduchý a přitom geniální.

Po smr­ti své ženy se sta­rý muž Carl roz­hod­ne vydat na dob­ro­druž­nou ces­tu do Jižní Ameriky, a pro­to­že mu hro­zí vystě­ho­vá­ní z milo­va­né­ho domo­va, roz­hod­ne se ho vzít s sebou. Vypustí tisí­ce pou­ťo­vých balón­ků a před zra­ky vydě­še­ných zaměst­nan­ců opus­tí domov pro seni­o­ry, aby zaži­li vel­ké dob­ro­druž­ství. Společnost mu dělá malý buc­la­tý skau­tík, otrav­ná mlu­ví­cí bes­tie a skrz naskrz pro­rad­ný padouch...

Nedá se říct, že by klu­kům z Pixaru dochá­zel dech a nápa­dy, jen se začí­na­jí tro­chu opa­ko­vat. Příběh vede po sto­krát pro­šla­pa­ných kole­jích a trou­fám si tvr­dit, že pokud jste věr­ný­mi divá­ky slav­né­ho ani­mo­va­né­ho stu­dia, nemá vás Vzhůru do oblak čím pře­kva­pit. Je až s podi­vem, jak jed­no­du­chý a svým způ­so­bem neži­vý svět doká­zal reži­sér Pete Docter (Příšerky s.r.o.) a jeho tým vytvo­řit. Bohužel Carl a jeho par­ta mají dale­ko k detail­ní­mu hýč­ká­ní digi­tál­ních svě­tů, kte­ré zná­me z Příšerek, Úžasňákových nebo Hledá se Nemo.

Příkladem jsou dob­ro­druž­né pasá­že z džun­gle, kte­ré kro­mě otrav­né­ho tří­me­t­ro­vé­ho ptá­ka a mlu­ví­cích psů jako by ani nic jiné­ho neob­sa­ho­va­ly. Chyběl mi také kla­sic­ký pixa­rov­ský humor. Vtipných míst je poměr­ně dost (prav­da, vět­ši­nu z nich zabil čes­ký dabing, sor­ry Pavle Liško). Místy tvůr­ci brn­ka­jí na sen­ti­men­tál­ní stru­nu a ždí­ma­jí z divá­ků emo­ce. Když se podí­vám na před­cho­zí text, při­pa­dá mi to jako jed­na vel­ká nega­ce. Až do oblak je to i přes své chy­by ve svě­tě ani­mo­va­ných fil­mů sluš­ný nad­prů­měr.

Každý si v něm najde něco a hodi­na a půl ute­če jako voda. Carl a skaut Russell jsou nesmír­ně sym­pa­tic­ké posta­vy a člo­věk by s nimi rád zažil více dob­ro­druž­ství, než nám ten­to­krát tvůr­ci při­pra­vi­li. Kvalitní je i hud­ba Michaela Giacchina, dvor­ní­ho skla­da­te­le Pixaru, kte­rý sto­jí i za soun­d­trac­kem k nové­mu Star Treku nebo seri­á­lu Ztraceni. I tak se mi sní­mek líbil, jen Ztracená ryba a rodin­ka super­hr­di­nů mi při­jdou o něco lep­ší.

Pixar je stá­le na vrcho­lu, a i když se mís­ty tro­chu opa­ku­je, sto­jí toto dob­ro­druž­ství za to. Stařík Carl je sym­paťák, ke kte­ré­mu bude­te mít díky kouz­lu 3D blíž, než si mys­lí­te.

---

Photo © Pixar Animation Studios

---

---