WandaVision - Recenze - 75%

WandaVision je seri­ál s díl­ny Marvel Studia a záro­veň tou­to mini­sé­rií načí­ná­me tzv. Fázi 4. Začínáme tak novou ságu hrdi­nů Marvelu po udá­los­tech způ­so­be­ných Thanosem. Wanda (Elizabeth Olsen) žije se svým man­že­lem Visionem (Paul Bettany) v idy­lic­kém dom­ku v malém ame­ric­kém měs­teč­ku. Pozornější divá­ci vědí, že není něco v pořád­ku, jeli­kož je Vision mrt­vý. Všichni se cho­va­jí cel­kem nor­mál­ně a život se zdá idy­lic­ký, ale to netr­vá dlou­ho a lidé se občas zacho­va­jí podiv­ně. Sama Wanda si začí­ná uvě­do­mo­vat, že není vše, tak jak se zdá.

Seriál má cel­ko­vě devět dílů a reží­ro­val jej Matt Shakman. A jak už taky bývá u podob­ných sérií zvy­kem, na jejich vzni­ku se postup­ně podí­le­lo něko­lik méně či více zná­mých scé­náris­tů. Dalším stá­lým člán­kem štá­bu tak zůstal ješ­tě kame­ra­man Jess Hall a skla­da­tel Christophe Beck. O pro­duk­ci se sta­rá samot­né Disney a posky­tu­je seri­ál ke shléd­nu­tí na své plat­for­mě Disney+.
K samot­né­mu ději se pří­liš vyja­d­řo­vat nechci, pro­to­že bych pro­zra­dil pří­liš mno­ho.

Spíš se podí­vej­me na to, co je pro seri­ál uni­kát­ní a čím si ho lidé zapa­ma­tu­jí. A tím musí být beze spo­ru vizu­ál­ní zpra­co­vá­ní. Díky němu se pře­sou­vá­me v čase. Začínáme sérii totiž prv­ním dílem ve sty­lu 50. let, vše čer­no­bí­lé, načan­ča­né. Lidé jsou pří­jem­ní a zdvo­ři­lí až to pří­jem­né není. Taková ame­ric­ké idyl­ka a úžas­ný pohled na to, jak vypa­da­ly seri­á­ly teh­dej­ší doby. A ač se to tře­ba nezdá, ztvár­nit roli a zpra­co­vat seri­ál tak, aby vypa­dal přes­ně jako v „pade­sát­kách“, to dá ohrom­nou por­ci prá­ce. Přičtěte si k tomu něko­lik CGI tri­ků, kte­ré musí vypa­dat podiv­ně, aby to zapa­da­lo. V té době totiž neby­lo pří­liš kva­lit­ních efek­tů a na všem to bylo vidět. Skryté pro­va­zy, malo­va­né kuli­sy a podob­né jsou do očí bijí­cí. Ale to je správ­ně, pro­to­že nejen, že je to pro seri­ál důle­ži­té, ale seri­ál si tím dělá z teh­dej­ší doby tak tro­chu legra­ci. Rozhodně ale v dob­rém smys­lu a už prv­ní díl je vel­mi vtip­nou zále­ži­tos­tí. Než divák spo­leč­ně s Wandou začne tušit, že oprav­du není něco v pořád­ku.

Dalšími díly se pře­sou­vá­me vždy o dese­ti­le­tí kupře­du. Tomu se při­způ­so­bu­je hlav­ně úvod­ní zněl­ka. Ta úžas­ně zapad­ne do dobo­vé­ho sty­lu. A nejen, že se pou­ží­va­jí nověj­ší kuli­sy, ale i pří­běh reflek­tu­je danou dobu a téma­ta, kte­rá byla v té době důle­ži­tá.
K tomu však máme samot­nou záplet­ku seri­á­lu. Wanda tuší, že není vše OK, Vision je zvlášt­ně ner­vóz­ní, co se děje a proč, pro­to­že někte­ré chví­le jsou oprav­du div­né. Objevují se nám ale i dal­ší důle­ži­té posta­vy seri­á­lu. Hlavně Kathryn Hahn v roli Agnes a Teyonah Parris v roli Monicy.
Jak pří­běh postu­pu­je, při­dá­va­jí se nám v sedm­de­sát­kách bar­vy da dal­ší uje­tá úvod­ní zněl­ka. A zde se nám pří­běh začne i tro­chu lámat a zjiš­ťu­je­me, co se vlast­ně děje. Náznaky, kte­ré divák měl na začát­ku se uká­ží v pra­vém svět­le a poma­lu se s dal­ší­mi díly pře­sou­vá­me do sou­čas­nos­ti. Pak už pře­stá­vá mít dobo­vé zasa­ze­ní tako­vý význam a prim hra­je záplet­ka naší Wandy a Visiona, do kte­ré se při­dá­va­jí dal­ší posta­vy z MCU, kte­ré by divák už mohl znát pokud sle­do­val ale­spoň část ságy MCU.

A tady pro mě při­šel prv­ní tro­chu pro­blém série. Nestabilita. A to hlav­ně kvů­li na začát­ku zmí­ně­né­mu stří­dá­ní scé­náris­tů. Režisér asi dělal, co mohl, ale je vel­mi čas­to vidět, na co ten kon­krét­ní člo­věk dbal ve svém zpra­co­vá­ní více. Někdo na akci, někdo na inti­mi­tu dua Wanda-Vision. Někdo také na ved­lej­ší posta­vy a na dobo­vé zpra­co­vá­ní a tu spous­tu nará­žek na teh­dej­ší nedo­ko­na­los­ti, díky kte­rým si někte­ré seri­á­ly bude­me pama­to­vat do smr­ti.
Zde to naštěs­tí zachra­ňu­je odha­le­ní sku­teč­né zápor­né posta­vy série. Jestli někde měl ze začát­ku pocit, že je jí Wanda, tak spo­leč­ně s ní začne postup­ně zjiš­ťo­vat, že to tak není a to se ke kon­ci seri­á­lu také uká­že. Za mě vel­mi dob­ře zpra­co­va­ný zvrat v pří­bě­hu a svě­ží vítr. Díky postup­né­mu sou­stře­dě­ní se na vnitř­ní záplet­ku kolem Wandy Maximoff se dozví­dá­me něko­lik drob­nos­tí a uce­le­něj­ší náhled do její minu­los­ti, kte­rou nej­víc ovliv­ni­ly tři udá­los­ti. Většina fanouš­ků a divá­ků Marvelu asi budou tušit, že těmi udá­lost­mi je smrt Wandiny rodi­čů, pak její­ho bra­t­ra Pietra a nale­ze­ní nové rodi­ny v podo­bě Avengers.

Seriál WandaVision mini­mál­ně něko­lik dílů drží pozor­nost svým uni­kát­ním audi­o­vi­zu­ál­ním zpra­co­vá­ním. Je prav­da, že někte­ré scé­ny jsou pate­tic­ké až praští a je pří­tomno spous­tu klišé, ale je víc než prav­dě­po­dob­né, že to byl záměr tvůr­ců. Občas se ale dosta­vu­je tro­chu nuda, pro­to­že člo­věk dneš­ní doby asi nevi­děl tolik ame­ric­kých a brit­ských seri­á­lů 50.-70. let. Po té, co pře­sko­čí­me do aktu­ál­ní doby (tedy po udá­los­tech Endgame, i když tam vlast­ně celou dobu jsme), tak seri­ál nabe­re podob stan­dart­ní akč­ní Marvelovky a tam to může být taky tro­chu nuda, pro­to­že divák nevi­dí nic nové­ho. Naštěstí celou sérii drží pohro­ma­dě výko­ny her­ců, kte­ré jsou sku­teč­ně na jed­nič­ku. Celkovou atmo­sfé­ru pří­jem­ně a vkus­ně dopl­ňu­je hudeb­ní dopro­vod, kte­rý bylo urči­tě tro­chu těž­ší vytvo­řit kvů­li časo­vých posu­nech. O to víc bych při­dal díky i skla­da­te­li, pro­to­že to bylo znát.
Jako fanou­šek Marvelu a divák, kte­rý viděl celou ságu a z toho někte­ré vybra­né fil­my i 3-5 krát, musím uznat, že pro mě byl seri­ál WandaVision pří­jem­nou změ­nou a záro­veň uspo­ko­ji­vým pokra­čo­vá­ním do nové fáze. Sice jsme se nedo­zvě­dě­li úpl­ně nic nové­ho, co nás čeká, ale to si stu­dio nechá­vá na dal­ší pro­jek­ty, kte­rých je oprav­du mno­ho. Takže spíš než něja­ké pře­kva­pe­ní je seri­ál fajn odpo­čin­ko­vá zále­ži­tost (hlav­ně pro páry) a tako­vou ochut­náv­kou toho, co bude dál, aby pak člo­věk nedo­stal po dlou­hé absti­nen­ci vel­kou pec­ku 😉
Za mě urči­tě solid­ních 75%, někte­ré díly byly na 55, ale pár taky na 85, tak­že jsem udě­lal kom­pro­mis.

---