ZUZANA BYDŽOVSKÁ – rozhovor k filmu Andělé všedního dne

Proč jste se roz­hod­la vzít roli ve fil­mu Andělé všed­ní­ho dne, co Vás na posta­vě Marie láka­lo?

Já se zásad­ně u Alice Nellis neroz­ho­du­ji.

Dostala se Vám do rukou před­lo­ha Michala Viewegha Andělé všed­ní­ho dne, kde se vysky­tu­je jeho oblí­be­né auto­bi­o­gra­fic­ké peda­go­gic­ké pro­stře­dí a nako­lik bylo nároč­né zahrát si ve ško­le posta­vu uči­tel­ky Marie?

Učitel­ské pro­stře­dí mě nato­lik frustru­je, že jsem ráda, že máme po natá­če­ní.

Andělé všed­ní­ho dne jsou sed­mým fil­mem Alice Nellis, při­čemž vět­ši­na jejích autor­ských sním­ků bývá čas­to cha­rak­te­ri­zo­vá­na jako žen­ský film, vní­má­te je také tak?

Ne.

Komorní sní­mek se zabý­vá i gene­rač­ním kon­flik­tem (Vašeho fil­mo­vé­ho syna ztvár­nil Ondřej Sokol), jak tuto lin­ku ve fil­mu vní­má­te Vy osob­ně?

Pokud to shr­ne­me, mám na to vzpo­mín­ky, jako mám vzpo­mín­ky na své děti, čili sklá­ním se před tím, jak to Alice Nellis zachy­ti­la ve fil­mu.

Andělé všed­ní­ho dne jsou Vaší čtvr­tou spo­lu­pra­cí s Alicí Nellis (po Mamas & Papas, Perfect Days a Revival), v čem je její prá­ce jiná - jedi­neč­ná?

Alice Nellis her­ci vše řek­ne a vše vyslech­ne… Má inte­lekt i emo­ce a je obrov­sky schop­ná, to je nej­víc, co můžu říct.

Jaké to bylo hrát ve spo­leč­nos­ti nere­ál­ných anděl­ských bytos­tí?

Na Mariána Labudu nejde zapo­me­nout. Na ten jeho magic­ký hlas…

Pokud bys­te měla divá­kům dopo­ru­čit film, na co bys­te je pozva­la do kina?

Tak zase na něco nové­ho, na nový čes­ký film a tře­ba to nebu­de nuda.

Co nové­ho prá­vě v těch­to dnech chys­tá­te pro fil­mo­vé fanouš­ky?

Například pohád­ku Sedmero krkav­ců reží­ro­va­nou opět Alicí Nellis.