Aladin - Obsah & O filmu

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

            Jedním z nej­ná­roč­něj­ších úko­lů pro fil­mo­vou spo­leč­nost a pro film samot­ný – ale sou­čas­ně také vel­kou pří­le­ži­tos­tí – bylo obsa­ze­ní jed­not­li­vých rolí. Toužili po tom, aby se v rolích Aladina a Jasmíny před­sta­vi­li nezná­mí her­ci, kte­ří by zastou­pi­li roz­ma­ni­tost střed­ní­ho Východu a celé­ho toho­to regi­o­nu, a v roce 2016 zahá­ji­li vel­kou cas­tingo­vou kam­paň ve sna­ze tako­vé her­ce obje­vit. V prů­bě­hu násle­du­jí­cích 12 měsí­ců se setka­li s cel­kem dvě­ma tisí­ci her­ci od Londýna přes Egypt a Abu Dhabi až po Indii. (Film se nako­nec stal kul­tur­ně nej­roz­ma­ni­těj­ším fil­mem spo­leč­nos­ti Disney, co se herec­ké­ho obsa­ze­ní týče.) „Opravdu jsme tou­ži­li po tom, abychom nalez­li her­ce, kte­ří se po kul­tur­ní strán­ce do daných rolí hodi­li, ať už arab­ské­ho půvo­du či ze střed­ní­ho Východu a oko­lí,“ vysvět­lu­je pro­du­cent Jonathan Eirich.

            Pro roli Aladina hle­da­li něko­ho, kdo by byl šar­mant­ní a sebe­kri­tic­ký, komu by divá­ci moh­li fan­dit a kdo by uměl zpí­vat a tan­čit a natá­čet nema­lou dáv­ku kaska­dér­ských scén, kte­ré si tato role vyža­do­va­la. Do titul­ní role byl obsa­zen Mena Massoud a tele­fon­ní hovor infor­mu­jí­cí ho o této sku­teč­nos­ti ho zasti­hl pří­mo při natá­če­ní tele­viz­ní­ho seri­á­lu Tom Clancy’s Jack Ryan pou­hé tři týd­ny před plá­no­va­ným natá­če­ním fil­mu.

            Tohoto egypt­ské­ho her­ce, kte­rý vyrůs­tal v Torontu, role při­ta­ho­va­la z více důvo­dů. „Guy chtěl celý film natá­čet veli­ce rea­lis­tic­kým a syro­vě fan­tas­tic­kým způ­so­bem, a při­tom se sou­čas­ně sou­stře­dit na přá­tel­ství a růst hlav­ních postav,“ vysvět­lu­je Massoud. „Guy má veli­ce spe­ci­fic­kou vizi toho, čeho chce dosáh­nout a jak toho chce dosáh­nout, ale sou­čas­ně dává her­cům pro­stor, aby se moh­li sami vyjá­d­řit. Jsem veli­ce vděč­ný za to, že nám důvě­řo­val, abychom se jeho vize uja­li, což je vždy úžas­ná zod­po­věd­nost.“

            Aladinova pouť za sebe­po­zná­ním je pod­sta­tou celé­ho pří­bě­hu. Jakožto někdo, kdo při­šel o rodi­če již v raném věku a po vět­ši­nu živo­ta se musel spo­lé­hat sám na sebe Aladin tou­ží po tom, aby nale­zl své mís­to na svě­tě. „Má vel­ké ambi­ce,“ říká Massoud. „Představuje si svou budouc­nost vel­mi vel­ko­le­pě a jeho před­sta­vy dale­ko pře­sa­hu­jí jeho aktu­ál­ní situ­a­ci. Nemá sice tuše­ní, co přes­ně na něj čeká a jak toho dosáh­ne, ale je si napros­to jis­tý, že jeho osud je význam­ný.“

            „Na Aladinovi je tak láka­vé a obec­ně pou­ta­vé to, že je dob­ro­sr­deč­ným člo­vě­kem, kte­rý si nemů­že pomo­ci, aby netou­žil po uzná­ní dru­hých. Rozhodne se stát prin­cem, ale stá­le má pocit, že to nebu­de sta­čit,“ míní Eirich. „Ačkoliv si s Jasmínou už od začát­ku výteč­ně rozu­mí ve chví­li, kdy je sám sebou, a ačko­liv ho vní­má­me jako vtip­né­ho a okouz­lu­jí­cí­ho a vše­ho­schop­né­ho, je zají­ma­vý tím, že si to sám ješ­tě neu­vě­do­mu­je.“

            Massoud se na roli při­pra­vo­val důklad­ně po strán­ce fyzic­ké, učil se zpí­vat, žong­lo­vat, tan­čit a potá­pět, a to i během natá­če­ní, ale tvůr­ci fil­mu dba­li na to, aby Aladin nepů­so­bil pří­liš doko­na­le. „Kdyby byl kaž­dý jeho skok napros­to per­fekt­ní, pře­sta­ne vám být sym­pa­tic­ký, pro­to­že zni­če­ho­nic je doko­na­lej­ší, než jak si něko­ho, kdo žije na uli­ci, v duchu před­sta­vu­je­me,“ říká Ritchie. „Pokud si divá­ci mají říkat, že je oby­čej­ným člo­vě­kem jako oni, pak musí dělat občas chy­by.“

            „Aladin má dob­ré srd­ce,“ dodá­vá Massoud. „Je veli­ce nezišt­ný a obvykle dru­hým pomá­há, ale jakmi­le se zami­lu­je, tro­chu se mu všech­no vymkne zpod kon­t­ro­ly a začí­ná se stá­vat někým, kým ve sku­teč­nos­ti není. Ale je to dob­rý člo­věk s dob­rý­mi úmys­ly a obklo­pu­jí ho dal­ší dob­ří lidé, kte­ří mu pomo­hou vrá­tit se na správ­nou ces­tu.“

            V pří­pa­dě Jasmíny, krás­né a své­hla­vé dce­ry sul­tá­na, se tvůr­ci fil­mu sna­ži­li vytvo­řit moder­něj­ší poje­tí prin­cez­ny, kte­rá by neby­lo jed­no­roz­měr­ná a díky tomu moh­la lépe vyjá­d­řit, kým je a co od živo­ta očekává…a to je role, po kte­ré tou­ži­la celá řada talen­to­va­ných here­ček.