JENOVÉFA BOKOVÁ

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Jenovéfa Boková (nar. 1992) je nejmlad­ší dce­rou poli­tic­ké­ho akti­vis­ty Johna Boka a malíř­ky a sochař­ky Jitky Bokové. Její star­ší sestrou je hereč­ka Kristýna Boková.  Jenovéfa stdu­je na kon­zer­va­to­ři a kro­mě herec­tví věnu­je i hud­bě -  je sou­čás­tí hudeb­ní­ho usku­pe­ní Comenius Qartet. Má také kape­lu Wunder Bar Band, se kte­rou hra­je po klu­bech alter­na­tiv­ní jazz.  Před kame­rou debu­to­va­la ve fil­mu Občanský prů­kaz (2010), výraz­ně na sebe upo­zor­ni­la v pro­jek­tu HBO Hořící keř (2013)  a jed­nou z výraz­ných žen­ských rolí ve sním­ku Alice Nellis Revival. (2013).

Filmografie (výběr): Fotograf (2015), Bylo neby­lo (TV film 2014), Clona (TV seri­ál 2014), Parádně poke­cal (2014),  Hořící keř (2013), Revival (2013), Láska je lás­ka (2012), Svatá čtve­ři­ce (2012),  Občanský prů­kaz (2010).

 Jak bys­te cha­rak­te­ri­zo­va­la svou posta­vu Aničky a její vztah k ústřed­ní posta­vě fil­mo­vé­ho pří­bě­hu – Janovi?

 Anička je dce­ra, kte­rá své­ho otce má veli­ce ráda, vzhle­dem k tomu, že ho moc neví­dá, tak si váží kaž­dé chví­le, kte­rou s ním může trá­vit. Ve fil­mu, je malý pro­stor uká­zat ten vztah mezi nimi, ale dou­fám, že i z tak málo situ­a­cí to z toho bude cítit.

 Měla jste ambi­ci přes­ně napl­nit posta­vu ze scé­ná­ře, nebo jste měla nutká­ní něco k ní „doříct“?

 S Irenou se dá o všem dis­ku­to­vat a poví­dat, tak­že jsem si o tom vždyc­ky pro­mlu­vi­ly a upřes­ni­ly všich­no rov­nou na pal­ce. Ale vzhle­dem k tomu, že moje role je malá, tak zase tolik pro­sto­ru na vymýš­le­ní neby­lo.

 A jak se vám s Irenou Pavláskovou  a jejím štá­bem natá­če­lo?

 Natáčení bylo moc fajn,  jsem moc ráda, že jsem si moh­la zahrát po boku Karla Rodena,   je to skvě­lý herec i člo­věk.

 Hlavní hrdi­na fil­mu je v kaž­dém pří­pa­dě neor­to­dox­ní otec, je pře­de­vším umě­lec a bohém. Nakolik bylo pod­le pro vaši dce­ru Aničku i její­ho bra­t­ra Marka se s touhle situ­a­cí vyrov­nat?

 Na roz­díl od Marka ho Anička respek­tu­je a bere ho s nad­hle­dem, tak­že pro ní se s tím vyrov­nat, nebyl zase tako­vý pro­blém, jako pro její­ho bra­t­ra, kte­rý je muž a své­ho otce bere pod­le mě tro­chu jako kon­ku­ren­ci.

Co vás nej­víc bavi­lo na návra­tu do „minu­lé­ho sto­le­tí“ – do doby, kdy jste ješ­tě neby­la na svě­tě nebo se sotva naro­di­la?

 Nijak zvlášť jsem nepo­ci­ťo­va­la vel­ký roz­díl mezi sou­čas­nos­tí a minu­los­tí. Jediné jak jsem to pocí­ti­la, bylo, že když se toči­lo „minu­lé sto­le­tí“, muse­la jsme si lehce pozmě­nit účes, pro­to­že jsem měla vypa­dat mlad­ší. Mně osob­ně nepři­jde ta doba zase tak vzdá­le­ná a že by to byl zase tako­vý roz­díl.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře