Tři životy- od autorky bestsellerů Pařížská švadlena a Skříň plná Diora

Máte rádi autor­ku romá­nů Natashu Lesterovou? Chcete si pře­číst zají­ma­vý pří­běh o šatech pří­mo od Diora? Tak prá­vě vám je určen román s názvem Tři živo­ty.

Alix St. Pierreová vyrůs­tá jako siro­tek. Píše se rok 1943, poza­dí dru­hé svě­to­vé vál­ky a ona začí­ná pra­co­vat v mar­ke­tingu. Díky svým schop­nos­tem si ji všim­ne ame­ric­ká vlá­da a dostá­vá coby špi­on­ka do Švýcarska. Dozvídá se vel­mi zají­ma­vé infor­ma­ce, pro­ži­je věci, kte­ré žena její­ho věku vidět nemu­sí.

Na kon­ci vál­ky Alix odjíž­dí do Paříže pra­co­vat do tis­ko­vé­ho oddě­le­ní slav­né­ho domu odí­vá­ní Chistiana Diora. V té době vypa­dá, že je vše zlé z obdo­bí vál­ky zažeh­ná­no, ale opak je prav­dou. Objeví se někdo, kdo ji hrů­zy z vál­ky při­po­me­ne. Dokáže se z jeho vli­vu vyma­nit a uvě­do­mí si, že vše, co bylo napáchá­no může jen ona sama dát dohro­ma­dy. Chcete zažít vel­mi emo­tiv­ní pří­běh ze svě­ta módy i svě­to­vé špi­o­ná­že? Pojďte se na to spo­leč­ně se mnou podí­vat. Čeká vás neza­po­me­nu­tel­né čte­ní, kte­ré ve vás bude roz­hod­ně dlou­ho dozní­vat.

Román mě moc bavil a nesmír­ně mě zau­jal. Je roz­dě­len do 36 kapi­tol, má 440 stran. Na začát­ku kni­hy je pro­log. Na kon­ci nalez­ne­te poznám­ku autor­ky, pře­kla­da­tel­ky i podě­ko­vá­ní těm, co se na pří­pra­vě romá­nu podí­le­li. Na titul­ní strán­ce autor­ka zvo­li­la ženu s foto­a­pa­rá­tem. Působí na mě vel­mi ležér­ním dojmem.

Tuto kni­hu jsem si k recen­zi nevy­bra­la náho­dou, jeli­kož jsem od této autor­ky pře­čet­la romá­ny Pařížská šva­dlen­ka a Skříň plná Diora. Byla jsem moc zvě­da­vá, jak na mě ten­to dal­ší román zapů­so­bí. Toto dechbe­rou­cí čte­ní bych si klid­ně pře­čet­la zno­vu. Určitě se k tomu­to romá­nu někdy vrá­tím. Děj kni­hy vás pohl­tí a jen tak nepus­tí.

Děj se ode­hrá­vá v Paříži v letech 1937 až 1947. Čeká vás pou­ta­vý pří­běh ve dvou časo­vých lini­ích, o lás­ce, ztrá­tě, ale i sou­ci­tu, kte­rý je v našem živo­tě tak­též důle­ži­tý. Příběh se ode­hrá­vá na poza­dí dru­hé svě­to­vé vál­ky. Rozhodně bych si od této autor­ky chtě­la zase něco pře­číst a dou­fám, že to bude brzy.

Ukázka z kni­hy:

Anthony lepil na zeď své poznám­ky, když se ozva­lo zakle­pá­ní. Zamračil se, byl jen v koši­li a chtěl si před Alixiným pří­cho­dem vzít aspoň kra­va­tu. I když, při­po­mněl si ces­tou ke dve­řím, když sem při­šla posled­ně, byl na tom ješ­tě hůř, teď měl aspoň koši­li.

Alix měla obli­čej sko­ro tak ble­dý jako po tom nedáv­ném úde­ru do hla­vy. Vešla dovnitř vzpří­me­ně, jako kdy­by spolk­la pra­vít­ko, a on poznal tu řeč těla-maskovala tím jaký­ko­li pocit křeh­kos­ti či sla­bos­ti.

„Měl bys mě vyho­dit, jsem špat­ný par­ťák, “ pro­hlá­si­la bez úvo­du a hned mu vylí­či­la, že byla v Beckyině apart­má a Becky ji tam málem nača­pa­la.

Zatraceně. „Za to, že jsi v šoku ze zjiš­tě­ní, že se Becky spřáh­la s tím tvým infor­má­to­rem, tě nevy­ho­dím. Ale mohl bych tě vyho­dit za to,že jsi tam šla, aniž jsi mi to řek­la.“ Snažil se, aby to nezně­lo nevr­le, ale byl pořád­ně naštva­ný.

„Já vím,„neprotestovala. „Jenže ty jsi shá­něl ty soud­ní zápi­sy a já za tu dobu neu­dě­la­la nic. neboj se, dosta­la jsem za vyu­če­nou. A řek­la bych, že si teď může­me podat ruku, pro­to­že jsme si vzá­jem­ně doká­za­li, že naše inte­li­gen­ce někdy sto­jí za sta­rou bač­ko­ru.“ Doprovodila ten vtí­pek prcha­vým úsmě­vem. „Teď musím někte­ré­ho ze svých tis­ka­řů při­mět, aby mi udě­lal kopii té pozván­ky, abych se na ten ples dosta­la.

Několik slov o autor­ce:

Australská spi­so­va­tel­ka Natasha Lesterová (1973) si vybu­do­va­la úspěš­nou kari­é­ru v mar­ke­tingu kos­me­tic­ké spo­leč­nos­ti L Oréal- lukra­tiv­ní mís­to ale opus­ti­la, aby se moh­la vrá­tit na uni­ver­zi­tu  a věno­vat se tvůr­čí­mu psa­ní. Její prvo­ti­na What Is Left Over, After (A co zbu­de potom) zís­ka­la oce­ně­ní T.A.G. Hungeforda za nej­lep­ší belet­ris­tic­ké dílo. Časopis The Age ji ozna­čil za „pozo­ru­hod­ný aus­tral­ský talent“ její krat­ší prá­ce byly pub­li­ko­vá­ny v čet­ných anto­lo­gi­ích a časo­pi­sech.

Natasha Lesterová má tři děti a žije s rodi­nou v Perthu. Je vyhle­dá­va­nou lek­tor­kou tvůr­čí­ho psa­ní.

Autor: Natasha Lesterová

Přeložila: Drahomíra Michnová

Žánr: belet­rie

Vydáno: 2023, Vydala Grada pod znač­kou  METAFORA, Praha

Počet stran: 440

Vazba kni­hy: pev­ná s papí­ro­vým pře­ba­lem

ISBN 978-80-7625-261-5

Knihu může­te kou­pit zde

---