Ulice Cloverfield 10

Dokáže vás bun­kr ochrá­nit před apo­ka­ly­p­sou? Snad ano, ale snaž­te se radě­ji nebýt v pří­tom­nos­ti Johna Goodmana!

Michelle po hád­ce se snou­ben­cem nased­ne do auto­mo­bi­lu a při pro­jíž­dě­ní Louisianským ven­ko­vem má auto­ne­ho­du. Po pro­bu­ze­ní zjis­tí, že se ocit­la v pod­zem­ním kry­tu jis­té­ho pana Howarda. Ten jí začne tvr­dit, že těs­ně potom co jí vytá­hl z hava­ro­va­né­ho auta a dove­zl do své­ho bun­k­ru, celou pla­ne­tu Zemi postih­la apo­ka­ly­psa a všich­ni lidi na povrchu muse­li zemřít díky kon­ta­mi­no­va­né­mu vzdu­chu. Michelle však jeho his­tor­ce nevě­ří a pova­žu­je ho za bláz­na. Trochu kli­du jí však dodá pří­tom­nost dal­ší­ho člo­vě­ka, kte­rý tvr­dí, že je zde dob­ro­vol­ně a počá­tek „kon­ce“ viděl na vlast­ní oči. Když se jed­no­ho dne poku­sí o útěk, uvi­dí skr­ze dve­ře nezná­mou ženu, jejíž tvář je pokry­ta hni­sa­jí­cí­mi vře­dy. Teprve v tuto chví­li uvě­ří, že his­tor­ka o kata­stro­fě může být prav­di­vá. Během násle­du­jí­cích dní se začnou poma­lu všich­ni tři sbli­žo­vat, ale tahle idyl­ka nepo­tr­vá moc dlou­ho. Howardovo cho­vá­ní a nesrov­na­los­ti v jeho his­tor­kách, totiž zno­vu roz­ví­ří vír pochyb­nos­tí o tom, jest­li sku­teč­ně jen nejde o nebez­peč­né­ho psy­cho­pa­ta.

• Český název: Ulice Cloverfield 10
• Režie: Dan Trachtenberg
• Rok výro­by: 2016
• Délka: 104 min
• Země: USA
• Alternativní název: The Cellar
• Hrají:
• John Goodman...(Howard)
• Mary Elizabeth Winstead...(Michelle)
• John Gallagher Jr....(Emmett)
• ...a dal­ší

Jméno nezná­mé­ho reži­sé­ra ve mně nevy­vo­lá­va­lo zrov­na dosta­tek důvě­ry, že by ten­to film mohl být jed­ním z nej­za­jí­ma­věj­ších kous­ků toho­to roku. Ale dost lidí z mého oko­lí mi ho dopo­ru­čo­va­lo tak vehe­ment­ně, až jsem si ho nako­nec pře­ce jenom poří­dil. Asi nej­víc se mi na něm líbi­lo, že reži­sér doce­la dost dlou­ho dobu drží divá­ky v nejis­to­tě, zda půjde sku­teč­ně o post-apokalyptický film, nebo bude­me sle­do­vat dal­ší psy­cho­pa­tic­ké hrát­ky na koč­ku a myš. Tíživá atmo­sfé­ra se dosta­ví téměř ihned po úvod­ních titul­cích. Trachtenberg (nebo lépe řeče­no sku­pi­na scé­náris­tů, kte­ří to celé měli na svě­do­mí) nechtěl cho­dit zby­teč­ně moc dlou­ho kolem kaše a una­vo­vat divá­ky zby­teč­ně zdlou­ha­vým sezna­mo­vá­ním s hlav­ní­mi hrdi­ny. Což se samo­zřej­mě uká­za­lo být dob­rým tahem.

Ponuré pro­stře­dí pod­zem­ní­ho bun­k­ru však neče­ka­ně nevy­dr­že­lo moc dlou­ho. Protože po něko­li­ka minu­tách uvi­dí­me, že ten­to pro­stor zas až tak hroz­ně nevy­pa­dá. Útulně zaří­ze­ný kryt, hro­ma­da jíd­la, fil­mů a muzi­ky zna­me­na­li sluš­ný kom­fort a téměř žád­né strá­dá­ní. Ovšem nenech­me se mýlit, pro­to­že hlav­ní domé­nou fil­mu byla psy­cho­lo­gic­ká strán­ka fil­mu. Úvodní pani­ka a strach se změ­ní v nejis­to­tu a poslé­ze v zou­fa­lý boj o pře­ži­tí. Part o třech lidech roz­jel líbez­nou sym­fo­nii, ve kte­ré nebu­de chy­bět napě­tí, emo­ce, ale i spous­ta otaz­ní­ků. Vše pak mělo vyvr­cho­lit gran­di­óz­ním finá­le, kte­ré mě osob­ně ale zrov­na dva­krát nepo­tě­ši­lo. Nechci tady zby­teč­ně spo­i­le­ro­vat, pro­to­že jsem již dopře­du věděl, že film má mít úzkou spo­ji­tost s Cloverfield (2008), ale ten­to sci­fi pří­da­vek byl už tro­chu navíc.

Vím, že se mnou nebu­dou mno­zí sou­hla­sit, ale já bych se klid­ně spo­ko­jil s „nor­mál­ním“ závě­rem. Byla to sice odpo­věď na otáz­ku, co se vlast­ně sku­teč­ně ode­hrá­vá za zavře­ný­mi dveř­mi, ale já pros­tě ty emzá­ky nějak nemu­sím. Do té doby si mě atmo­sfé­ra, napě­tí i herec­ké výko­ny doká­za­li více méně naklo­nit na svou stra­nu, ale ten závěr mě vylo­že­ně zkla­mal. A když už jsme u těch herec­kých výko­nů, tak ty byli veli­ce poda­ře­né. Především pak John Goodman uká­zal, že po celé té zápla­vě hod­ných tať­ků, doká­že zahrát i vyši­nu­té­ho chláp­ka veli­ce dob­ře. Mary E. Winstead mu zdat­ně sekun­do­va­la a rád jsem jí zas po dlou­hé době viděl v něja­kém fil­mu. I když je prav­da, že s tou bola­vou nohou nějak zatra­ce­ně rych­le doká­za­la ská­kat přes stůl. Ale podob­ných kik­sů tu bylo hned něko­lik. 10 Cloverfield Lane není vylo­že­ně špat­ným fil­mem a po vět­ši­nu času bych řekl, že byl i veli­ce zají­ma­vý, ale dá se v něm nara­zit i na něko­lik tvůr­čích kik­sů, kte­ré jeho kva­li­tu mír­ně srá­že­jí dolů. Není to sice žád­ná pec­ka, ale o lehce nad­prů­měr­ný film sku­teč­ně jde.

 

Hodnocení: 65 % 

---