Whiplash - Taková nabídka se neodmítá!

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Zahrát si ve škol­ní kape­le pod vede­ním pro­fe­so­ra Terence Fletchera (J.K. Simmons) je pro mla­dé­ho stu­den­ta Andrewa Neimana (Miles Teller) tou­žeb­né přá­ní. Je tu však jeden  zásad­ní pro­blém. Fletcher má pověst nesmlou­va­vé­ho pedan­ta, kte­rý doká­že své žáky pořád­ně potrá­pit a zdeptat. Snaživý Andrew je však roz­hod­nu­tý, že se sta­ne slav­ným jaz­zo­vým bube­ní­kem a udě­lá pro to oprav­du hod­ně. Proto usi­lov­ně buší do své bicí soupra­vy, až ho jed­no­ho dne při­stih­ne Fletcher a nabíd­ne mu hru ve své škol­ní kape­le. Taková nabíd­ka se neod­mí­tá. Je to ces­ta mezi eli­tu ško­ly a mezi muzi­kan­ty, kte­ré mož­ná čeká slá­va a úspěch. Zkoušky kape­ly však neod­po­ví­da­jí běž­né pra­xi. Fletcher kaž­dou chy­bu kru­tě tres­tá, zesměšňu­je hrá­če sar­kas­tic­ký­mi poznám­ka­mi a atmo­sfé­ra při zkouš­kách je nepří­jem­ná. Hráči musí trpět uráž­ky a jsou neu­stá­le pod psy­chic­kým nátla­kem. Andrew si to sice uvě­do­mu­je, ale sou­čas­ně má pocit, že on sám doká­že zahrát lépe než jeho kole­ga Carl (Nate Lang). Fletcher má své výchov­né meto­dy, kdy v hrá­čích posi­lu­je mož­nou nadě­ji na budou­cí úspěch a sou­čas­ně je tvr­dě srá­ží. Andrew nastu­pu­je do kape­ly a mís­to za bicí si sedá ved­le a obra­cí lis­ty. Na svou pří­le­ži­tost musí čekat a to se sta­ne, když se hlav­ní bube­ník dopus­tí chy­by. A v téhle chví­li musí Andrew uká­zat, že je lep­ší hráč a na mís­to se hodí lépe. Jenže Fletcher si opět zahra­je na „vše­mo­hou­cí­ho“. Andrew musí opa­ko­va­ně doka­zo­vat své hráč­ské kva­li­ty, ale nene­chá­vá se odra­dit. Neúnavně cvi­čí, za kaž­dou cenu, přes úna­vu a bolest. A také na úkor osob­ní­ho živo­ta.  Sotva najde odva­hu pozvat dív­ku Nicole (Melissa Benoist) na ran­de, už pře­mýš­lí o tom, jak bude obtíž­né s někým cho­dit a sou­čas­ně se věno­vat hud­bě. Nemá a nebu­de mít čas na lás­ku.  Andrew je ocho­ten pro svou kari­é­ru nej­lep­ší­ho bube­ní­ka udě­lat vše, ale díky novým zku­še­nos­tem už při své ces­tě za úspě­chem začí­ná mys­let také na ostat­ní lidi.

Scénář fil­mu napsal  Damien Chazelle a film si také reží­ro­val. Třicetiletý ame­ric­ký reži­sér si zvo­lil cel­kem krát­ký pří­běh mla­dé­ho hudeb­ní­ka, kte­rý se při stu­diu hry na bicí setká s výraz­nou uči­tel­skou osob­nos­tí. Nesmělý, ale cti­žá­dosti­vý  mla­dík  Andrew,  má nekom­pro­mis­ní­ho uči­te­le Fletchera  jako vzor a je ocho­ten při­jmout i jeho své­ráz­nou meto­dou výu­ky. Ta mno­hé žáky ničí, ale pro Andrewa má moti­vu­jí­cí úči­nek. Je ve své pod­sta­tě stej­ně tvr­dý a nekom­pro­mis­ní vůči sobě i vůči dru­hým. Chyby dru­hých moc nevní­má a sou­stře­dí se pře­de­vším na svůj cíl. Dokáže tvr­dě tré­no­vat a tím zís­ká­vá na jis­to­tě hráč­ské a sou­čas­ně vyzrá­vá jako osob­nost. Z nesmě­lé­ho mla­dí­ka, kte­rý se dívá obdiv­ně na své­ho uči­te­le, se postup­ně mění na sebe­vě­do­mé­ho hudeb­ní­ka, kte­rý zná svou cenu a umí se samo­stat­ně roz­ho­do­vat. V závě­ru fil­mu hra­je Andrew v kape­le pod vede­ním Fletchera a jejich pozi­ce jsou vyrov­na­né.

Roli začí­na­jí­cí­ho hudeb­ní­ka hra­je sedm­a­dva­ce­ti­le­tý Miles Teller, kte­rý má za sebou již něko­lik vět­ších rolí v méně význam­ných fil­mech (Našrot, Kouzlo pří­tom­né­ho oka­mži­ku atd.) Jeho zau­je­tí při hře na bicí je živel­né, ale v komor­ních scé­nách s Nicol nebo s otcem, je herec nevý­raz­ný. Přestože je Andrew hlav­ní posta­vou a je tak sou­čás­tí všech situ­a­cí, výraz­ně­ji se ve fil­mu pro­sa­zu­je J.K. Simmons. Jeho pro­fe­sor je osob­nost, kte­rá na sebe sou­stře­ďu­je pozor­nost vždy, kdy se obje­ví na scé­ně. A ke zvý­raz­ně­ní napě­tí kolem jeho oso­by při­spí­vá také kame­ra, hud­ba i zvu­ky. Hudba a obraz, to jsou dvě spo­je­né nádo­by, kte­ré umoc­ňu­jí vyzně­ní dra­ma­tic­kých scén. Tvůrcům se poda­ři­lo nato­čit zají­ma­vý film, kde kro­mě her­ců výraz­ně půso­bí také jazz jako jeden z dra­ma­tic­kých prv­ků.  Námaha při opa­ko­vá­ní a nácvi­ku se zúro­čí při kon­cer­tech. Nejde však o radost z hra­ní a divá­ci jsou až na závě­reč­nou scé­nu vět­ši­nou mimo záběr. To mi vadí. Je to tako­vá hra na vel­ké umě­ní a schá­zí tomu život.

Na fes­ti­va­lu ame­ric­kých nezá­vis­lých fil­mů Sundance 2014 zís­kal film hlav­ní cenu. Je doce­la mož­né, že pří­běh zau­jal poro­tu pře­de­vším pro způ­sob zpra­co­vá­ní a herec­ké výko­ny obou hlav­ních před­sta­vi­te­lů. Do jaké míry film zaujme divá­ky v naší kra­ji­ně, kde se daří jiným hudeb­ním žánrům a výu­ko­vé meto­dy ve ško­lách jsou znač­ně roz­ma­ni­té, to uká­že až čas.