Bláznivá škola - Nedokvašená břečka, která si neumí dělat legraci ani sama ze sebe.

Ach, jak zlost­né jest psá­ti o ničem­ných fil­mech. Věřte nebo ne, ten­to­krát byl kinosál nar­ván, že jsem měl potí­že najít mís­to. Očekával jsem šíle­nou kome­dii, jakou scé­náris­ta David Zucker už něko­li­krát v minu­los­ti před­ve­dl (Naked Gun, Top Secret!, Airplane!). Namísto toho jsem se dočkal jakési nedokva­še­né břeč­ky, kte­rá si neu­mí dělat legra­ci ani sama ze sebe.

Aby poza­dí fil­mu bylo zřej­mé, dovo­lím si při­po­me­nout, že vše­o­bec­ná úro­veň vyu­ky na ame­ric­kých střed­ních ško­lách se pohy­bu­je v dale­ko vět­ším rozpě­tí, než v Evropě. Do očí bijí­cí jsou zejmé­na napros­to selhá­va­jí­cí stát­ní ústa­vy v „nesta­bil­ních“ vnitř­ních čtvr­tích vel­ko­měst. Je napros­to nefil­mo­vým fak­tem, že nejmé­ně 5 pro­cent absol­ven­tů US High Schools neu­mí pořád­ně číst a psát. To jsou pro­sím matu­ran­ti. No a pro­to­že vět­ši­na škol je nor­mál­ně nároč­ných, tem­nou sta­tis­ti­ku zřej­mě dopl­ňu­jí ško­ly, jejichž vět­ši­na žáků je sko­ro negra­mot­ných. Bohužel to všech­no kore­lu­je s raso­vým roz­lo­že­ním oby­va­tel­stva.

Film High School High si z toho chce dělat legra­ci. Ukazuje nám (s pat­řič­ně pepr­nou nad­sáz­kou) šíle­nou ško­lu v ghet­tu, jejíž žáci, pokud ji zrov­na neni­čí, trp­ně pře­čká­va­jí vyme­ze­né hodi­ny, aby si odse­dě­li povin­né roky. Jediným zájmem uči­te­lů je doslo­va pře­žít dal­ší den.
Pro ide­a­lis­tic­ké­ho Richarda Clarka (Jon Lovitz) však pla­tí zása­da, že kaž­dý stu­dent má zako­ře­ně­nou schop­nost být nej­lep­ším, a že nee­xis­tu­je zlé dítě. Proto praští se svým tep­lým mís­tem na tatíč­ko­vě výbě­ro­vé aka­de­mii a nastou­pí do ško­ly ve měs­tě, kte­rá je tak ost­rá, že má vlast­ní hřbi­tov. Jeho nevin­ný, nadě­jepl­ný opti­mis­mus uča­ru­je škol­ní úřed­ni­ci Victorii Chappell (Tia Carrere), zatím­co jen při­vá­dí k zuři­vos­ti razant­ní a rea­lis­tic­kou ředi­tel­ku (Louise Fletcher). Clark zamě­ří svou sna­hu na Griffa McReynoldse (Mekhi Phifer), drs­né­ho mla­dí­ka s pře­kva­pu­jí­cím taj­ným snem.

Jestliže nás měla Bláznivá ško­la jen roze­smát, pak se jí to moc nepo­ved­lo. Téma je pří­liš váž­né a hro­zi­vé, pro­to­že zce­la reál­né, tře­ba­že nám film před­vá­dí snůš­ku otře­pa­ných gagů (např. Clarkovi nabí­ze­ny ke kou­pi jeho vlast­ní prá­vě ukra­de­né hodin­ky). Na dru­hé stra­ně se sní­mek ani nesna­ží ptát na pra­vé pří­či­ny škol­ských a raso­vých pomě­rů v Americe, nýbrž povlá­vá učel­ně lži­vým, leč poli­tic­ky korekt­ním vysvět­le­ním, že za všech­no špat­né můžou dro­go­ví pře­kup­ní­ci a jejich moc­né orga­ni­zo­va­né mafie.
Bláznivá ško­la vám urči­tě nemu­sí chy­bět. Zábava je to méně než sla­bo­du­chá a ani jako auten­tic­ká ukáz­ka z ame­ric­ké ško­ly vlast­ně nepo­slou­ží.

Hodnocení: MŮŽETE VYNECHAT
  HNIDOPICHOVO REJPÁNÍ
POZOR - AKUTNÍ NEBEZPEČÍ ZNECHUCENÍ

V tom­to fil­mu je jeden záběr za dru­hým mizer­ný. Vzpomínám si jen tak let­mo.

---

• Clark Victorii zni­čí nena­hra­di­tel­né auto - vete­rá­na. Kromě jedi­né věty se hned na vše zapo­me­ne.
• Proč by měl býva­lý rváč a vůd­ce drs­né ban­dy, kte­rý se roz­hod­ne (mož­ná) pár týd­nů špr­tat, mít auto­ma­tic­ky nárok na úspěch? Proč by uči­tel a admi­nis­tra­tiv­ní pra­cov­ni­ce nasa­zo­va­li život, aby chudák nebyl zkla­mán, že mu nevy­šla zkouš­ka?
• Jak se orga­ni­zu­je vra­ce­ní všech těch zbra­ní, kte­ré jsou „dětem“ ode­brá­ny u vcho­du do ško­ly?.
• Kde všich­ni pořád berou všech­ny ty spre­je?

---