Kopačky

Hrdina kome­die z úspěš­né pro­du­cent­ské stá­je Juda Apatowa se vyrov­ná­vá se situ­a­cí, kte­rá potka­la nebo ješ­tě potká mno­ho z nás – dostal košem. A přes nera­dost­né téma je to podí­va­ná pro­slu­ně­ná let­ní atmo­sfé­rou, odleh­če­ná, po vět­ši­nu času úsměv­ná, v lec­čems mile ori­gi­nál­ní a hlav­ně neko­rekt­ní.

Judd Apatow se stal syno­ny­mem pro moder­ní kome­die. Jeho jmé­no je spo­jo­vá­no s taš­ka­ři­ce­mi, kte­ré se v mno­hém liší od bez­zubých, tra­dič­ních, niko­ho neu­rá­že­jí­cích holly­wo­od­ských kome­di­ál­ních dílek. Apatow se ať už jako reži­sér, scé­náris­ta nebo pro­du­cent podí­lí na fil­mech nešet­ří­cích spros­tý­mi slo­vy, obhroub­lým humo­rem a na ame­ric­ké pomě­ry neče­ka­ně expli­cit­ní naho­tou. Tyto fil­my pak ze stej­ných důvo­dů zazna­me­ná­va­jí úspěch pře­de­vším u mlad­ší gene­ra­ce, za všech­ny jme­nuj­me např. kome­die točí­cí se pře­de­vším kolem sexu (pří­pad­ně jeho násled­ků) 40 let panic a Zbouchnutá nebo paro­dii na hudeb­ní bio­gra­fie Walk Hard: The Deset Cox Story. V sou­čas­nos­ti při­chá­zí pod Apatowovou pro­du­cent­skou zášti­tou do našich kin film Kopačky.

Zápletka Kopaček je zřej­má – Paul Bretter, muzi­kant, kte­rý se živí psa­ní hud­by (tedy spí­še tem­ných a hro­zi­vých tónů) pro kri­mi­nál­ní seri­ál, prá­vě dostal košem od své dlou­ho­le­té pří­tel­ky­ně Sáry, hlav­ní hvězdy ono­ho seri­á­lu. Po usl­ze­ném tep­lá­ko­vém obdo­bí se roz­hod­ne zlep­šit si nála­du na Havaji, ale co čert nechtěl, pro­slu­ně­ná Havaj při­lá­ka­la i Sáru a její­ho nové­ho pří­te­le, excen­t­ric­ké­ho zpě­vá­ka Aldouse. Začíná tedy nepří­jem­ná kon­fron­ta­ce, do kte­ré však zasáh­ne i krás­ná recepč­ní z hote­lu.

Tato kome­die je ze všech „apa­towek“ asi nej­ma­in­stre­a­mo­věj­ší a mož­ná pro­to vzbu­zu­je po vět­ši­nu času leh­ký úsměv na rtech, ale za bři­cho se u ní popa­dá málo­kdo. Film půso­bí pří­jem­ně poho­do­vě, občas se obje­ví skvě­lé hláš­ky nebo dob­ře vypoin­to­va­né situ­a­ce, ale na ško­du je na kome­dii poně­kud roz­mách­lá sto­páž, kte­rá se pro­je­vu­je mír­nou nesoudrž­nos­tí scé­nek a pro­ta­ho­va­ným čeká­ním na konec. Také mi tu chy­bí něco, co by divá­ka „uzem­ni­lo“, co by mu Kopačky ucho­va­lo v pamě­ti, např. něja­ká výji­meč­ně vyda­ře­ná scé­na, situ­a­ce nebo nápad. Takhle se již dru­hý den vzpo­mín­ky zamlžu­jí a film poma­lu splý­vá s mno­ha dal­ší­mi.

Přesto díky něko­li­ka odliš­nos­tem od šedi­vé­ho prů­mě­ru si vás Kopačky mohou solid­ně zís­kat. První z nich je zmi­ňo­va­ná neko­rekt­nost, kte­rá je také důvo­dem pro ome­ze­nou pří­stup­nost. Ve fil­mu se nešet­ří spros­tý­mi slo­vy, sexu­ál­ní­mi scé­na­mi a ote­vře­nou naho­tou. Lze říci, že Jason Segel se pro hlav­ní roli zce­la obna­žil. Je to pří­jem­ně šoku­jí­cí, pro­to­že divák je zvyk­lý, že v urči­tých situ­a­cích se kame­ra zamě­řu­je pou­ze na čás­ti těla od pasu naho­ru, pří­pad­ně záběr zce­la kon­čí, kdež­to tady tomu tak není.
Dalším pozi­ti­vem je to, že Kopačkám se vzhle­dem k žán­ru poměr­ně daří vyhý­bat šab­lo­no­vi­tos­ti postav, kte­rou obvykle oče­ká­vá­me. V prů­bě­hu fil­mu se uká­že, že hlav­ní hrdi­na není jenom super­klad­ný dob­rák, kte­ré­mu ublí­ži­la bez­cit­ná mrcha, stej­ně jako nový Sářin pří­tel není odpor­ný zlo­vol­ný šmejd a zlo­děj pří­tel­kyň, ale vyklu­be se z něj doce­la sym­paťák.

Za zmín­ku sto­jí ješ­tě hereč­tí před­sta­vi­te­lé. Ačkoli Russel Brand v roli Aldouse nebo Kristen Bell jako Sára (její posta­va navíc slou­ží jako zdroj čet­ných nará­žek na fil­mo­vé a seri­á­lo­vé pro­stře­dí) jsou fajn, hlav­ní tíha leží na před­sta­vi­te­li hlav­ní role, Jasonu Segelovi. Nevím, zda je to tím, že ho mám ve znač­né obli­bě díky seri­á­lu How I Met Your Mother, ale při­pa­dá mi, že to hlav­ně on, kdo Kopačky táh­ne vzhů­ru. Ať už hys­te­ric­ky bre­čí nebo zpí­vá teskli­vou píseň o Draculovi, zís­ká­vá sym­pa­tie na svou stra­nu a pře­de­vším díky němu chce­te film sle­do­vat až do kon­ce.

Příjemná neko­ret­ní kome­die, kte­rá se liší od obvyk­lé holly­wo­od­ské pro­duk­ce frek­ven­cí sprostých slov, naho­tou hlav­ní­ho před­sta­vi­te­le a sym­pa­tic­kou neša­b­lo­no­vi­tos­tí postav. K tomu vše­mu pár vyda­ře­ných hlá­šek a vtip­ných situ­a­cí a o let­ní zába­vu je posta­rá­no. Navíc doko­na­lá rekla­ma na dovo­le­nou na Havaji.

---

Photo © Universal Pictures

---

---