Operace Fortune: Ruse de guerre - Guy Ritchie a jeho návrat ke špionům

Necelé dva roky po Rozhněvaném muži při­chá­zí brit­ský reži­sér a scé­náris­ta Guy Ritchie s novým fil­mem, a ten­to­krát se vra­cí k žán­ru špi­o­náž­ní kome­die. Opět si najal něko­lik ze svých dvor­ních her­ců, jako tře­ba Jasona Stathama, Hugha Granta či Eddieho Marsana, a za kame­ru posa­dil své­ho oblí­ben­ce z posled­ních let Alana Stewarta, a tak se rýsu­je kla­sic­ká „Ritchieovka.“ Jak tedy dopa­dl finál­ní pro­dukt?

Vlastně přes­ně tak... dosta­li jsme kla­sic­kou „Ritchieovku“, o nic více, o nic méně. Film půso­bí, jako kdy­by si Rtichie chtěl pro­cvi­čit psa­ní, a tak jen tak ve vol­ném čase napsal oby­čej­ný špi­o­náž­ní akč­ní film bez toho, aby si na něm dal nějak zále­žet, a pak se roz­ho­dl, že to pře­ci jen nato­čí. Bohužel už ho ale zapo­mněl něčím ozvlášt­nit či oko­ře­nit, a jako výsle­dek jsme dosta­li nesku­teč­ně okou­ka­ný pří­běh bez neče­ka­ných zvra­tů, bez něja­ké­ho výraz­né­ho napě­tí a bez špet­ky ori­gi­nál­ních nápa­dů. Tenhle film jsme všich­ni vidě­li již sto­krát, jen se pokaž­dé jme­no­val jinak. Je ukra­de­na sci-fi tech­no­lo­gie, kte­rá může ohro­zit celý svět, a tak kla­ďác­ká orga­ni­za­ce vyšle tým svých nej­lep­ších lidí vede­ný neor­to­dox­ním drs­ňá­kem kte­rý všech­ny pora­zí, aby tuto kri­zi zasta­vi­li. Tohle už zná­me nazpa­měť.

Co sní­mek ztrá­cí na scé­ná­ři tak musí nahnat jin­de. V prv­ní řadě hod­ně sází na obsa­ze­ní. Jason Statham a Guy Richie jsou osvěd­če­ná kom­bi­na­ce, jed­ná se již o jejich pátou spo­lu­prá­ci - Statham sice hra­je pokaž­dé napros­to iden­tic­kou posta­vu, ať už se má jed­nat o nájem­né­ho zabi­já­ka či vlád­ní­ho agen­ta, ale tak... když to fun­gu­je, proč to měnit, že? Popáté rov­něž reži­sér spo­jil síly s Eddiem Marsanem, kte­rý sice nikdy neměl v jeho fil­mech hlav­ní roli, ale vždy je pří­jem­né ho vidět. Pro věč­ně cha­risma­tic­ké­ho Hugha Granta se po Krycí Jméno U.N.C.L.E. a Gentlemanech jed­ná o tře­tí spo­lu­prá­ci s Ritchiem, a je vidět, že si tyto role vylo­že­ně uží­vá - když celý život hra­je­te fešá­ky v roman­tic­kých kome­di­ích, vděč­nou roli vše­moc­né­ho boha­té­ho gan­gs­te­ra asi uví­tá­te. A my jakož­to divá­ci také, pro­tže Grant zde vylo­že­ně září a celý sní­mek hod­ně pozve­dl. Nejvýraznější nově pří­cho­zí člen­kou ansám­blu je Aubrey Plaza, kte­rá sice co se scé­ná­ře týče nemě­la moc s čím pra­co­vat, ovšem přes­to svým cha­rizma­tem doká­za­la své scé­ny zce­la ovlád­nout a ukrad­nout si je pro sebe, a bez­peč­ně pat­ří mezi ty nej­lep­ší aspek­ty fil­mu. Plaza se sice loni obje­vi­la ve dvou ne zce­la úspěš­ných fil­mech, ovšem také zazá­ři­la ve vele­ú­spěš­né dru­hé sérii Bílého loto­su, tak­že pokud se tomu­to fil­mu v kinech zada­ří, moh­la být mít našlápnu­to k nové­mu nakopnu­tí kari­é­ry. Zábavný je rov­něž i Josh Hartnett v roli ztřeš­tě­né­ho her­ce Dannyho Francesca - roz­hod­ně se jed­ná o zapa­ma­to­va­tel­něj­ší posta­vu než byl Boy Sweat Dave, kte­ré­ho Hartnett ztvár­nil v Rozhněvaném muži. Hlavní okruh postav uza­ví­ra­jí Cary Elwes, kte­rý bohu­žel nijak výraz­ný nebyl, a rap­per Bugzy Malone, kte­rý výraz­ně pový­šil od camea v Gentlemanech až na jed­nu z hlav­ních rolí, a upřím­ně zde byl až pře­kva­pi­vě dob­rý - nešlo o žád­ný nároč­ný výkon, ale posta­vu jsem mu věřil, a musím pochvá­lit jeho kome­di­ál­ní nača­so­vá­ní.

No a dále film nabí­zí kla­sic­ké Ritchieovské humor­né dia­lo­gy, cel­kem solid­ní akci, kame­ra­man Alan Stewart (kte­rý nato­čil všech­ny čty­ři posled­ní Ritchieho fil­my) občas při­jde s cel­kem vyna­lé­za­vou kame­rou (napří­klad když ji při­pev­ní na hla­veň zbra­ně), a skla­da­tel Christopher Benstead cel­kem úspěš­ně evo­ku­je svý­mi melo­di­e­mi ten fee­ling kla­sic­kých špi­o­náž­ních fil­mů.

Takže sečte­no pod­tr­že­no je Operace Fortune běž­ným špi­o­náž­ním fil­mem kte­rý ničím neo­hro­mí, ale ani neu­ra­zí, a svůj úkol v pod­sta­tě spl­ní dob­ře. Nedosahuje zda­le­ka geni­ál­ních Gentlemanů, ale záro­veň si nesa­há na dno jako napří­klad Ritchieho cha­bý Král Artuš z roku 2017 - jed­ná se o film, kte­rý ví, co je, a nesna­ží se být ničím vět­ším.

Lehkých 70%

---

---