Stopa Růžového pantera

Patner

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Stopa růžo­vé­ho pan­tera je kome­di­ál­ní film reži­sé­ra Blakea Edwardse z roku 1982 s Peterem Sellersem v hlav­ní roli. Jedná se o sed­mý film ze série Růžový pan­ter, prv­ní film série po Sellersově smr­ti a záro­veň posled­ní, ve kte­rém se obje­vil jako inspek­tor Clouseau. Sellers zemřel před začát­kem natá­če­ní; jeho výkon se sklá­dá výhrad­ně z vyma­za­ných scén z před­cho­zích fil­mů a ve fil­mu se obje­vu­je Joanna Lumleyová jako novi­nář­ka Marie Jouveatová, kte­rá pát­rá po zmi­ze­lém Clouseauovi a nará­ží na inspek­to­ro­vy nepřá­te­le, kte­ří si nepře­jí jeho návrat.

Obsah filmu

Když je Lugashovi opět ukra­den slav­ný dia­mant Růžový pan­ter, je k pří­pa­du i přes pro­tes­ty vrch­ní­ho inspek­to­ra Dreyfuse (Herbert Lom) povo­lán vrch­ní inspek­tor Clouseau (Peter Sellers). Během prá­ce na pří­pa­du je Clouseau pro­ná­sle­do­ván mafií. Clouseau se nej­pr­ve vydá­vá do Londýna, aby vysle­chl sira Charlese Littona (zapo­mněl totiž, že žije na jihu Francie). Při ces­tě na letiš­tě nešťast­nou náho­dou vyho­dí do povět­ří auto, když se sna­ží opra­vit vysko­či­vší zapa­lo­vač, ale myl­ně se domní­vá, že jde o pokus o aten­tát, a během letu se pře­vlék­ne do těž­ké sád­ry, což způ­so­bí kom­pli­ka­ce ve vzdu­chu i na zemi. Na Heathrow ho pak čeká nepří­jem­né sezná­me­ní s detek­ti­vy Scotland Yardu. Mezitím se Dreyfus od Scotland Yardu dozví, že liby­j­ští tero­ris­té ozna­či­li Clouseaua za obět­ní­ho berán­ka, ale dovo­lí mu pokra­čo­vat v ces­tě. V hote­lu se Clouseau nepo­hod­ne s hote­lo­vým recepč­ním (Harold Berens) a něko­li­krát se nechá vyho­dit oknem, když se sna­ží vyří­dit svůj vzkaz od Dreyfuse.

Clouseauův let zmi­zí nad oce­á­nem ces­tou do Lugaše a Marie Jouvetová (Joanna Lumleyová), tele­viz­ní repor­tér­ka, kte­rá o tom píše, se vydá­vá vyzpo­ví­dat ty, kte­ří ho zna­li nej­lé­pe. Mezi lid­mi, kte­ré zpo­ví­dá, jsou Dreyfus, Hercule Lajoy (Graham Stark), Cato Fong (Burt Kwouk) a býva­lý zlo­děj šper­ků sir Charles Litton (David Niven), kte­rý je žena­tý s Clouseauovou býva­lou ženou lady Simone (Capucine).

Všechny tyto scé­ny roz­ho­vo­rů posky­tu­jí fla­shbac­ky na scé­ny z před­cho­zích fil­mů o Růžovém pan­te­ro­vi (Růžový pan­ter, Výstřel ve tmě, Návrat Růžového pan­tera, Růžový pan­ter zno­vu zasa­hu­je a Pomsta Růžového pan­tera); ale Jouvet také vede roz­ho­vo­ry s Clouseauovým otcem (Richard Mulligan), v jeho vinař­ství na jihu Francie, a posky­tu­je tak pohle­dy do Clouseauova dět­ství (v němž ho hra­je Lucca Mezzofanti) a na jeho začát­ky kari­é­ry během stu­dia, kte­ré ho málem při­ve­dou k sebe­vraž­dě poté, co si dív­ka jeho snů vez­me jiné­ho člo­vě­ka, a zejmé­na do fran­couz­ské­ho odbo­je (v němž ho hra­je Daniel Peacock), v němž se mu nepo­da­ří odpá­lit most plný pře­chá­ze­jí­cích nacis­tů. Jouvet také zpo­chyb­ňu­je mafi­án­ské­ho dona Bruna Langloise (Robert Loggia), anta­go­nis­tu mafi­án­ské­ho bos­se, kte­rý se obje­ví v dal­ším fil­mu, a sna­ží se podat na Langloise stíž­nost u vrch­ní­ho inspek­to­ra Dreyfuse; Dreyfus však odmí­tá vznést obvi­ně­ní.

Film kon­čí tím, že Marie dou­fá, že Clouseau je mož­ná někde naži­vu, jak pro­hla­šu­je: „Opravdu inspek­tor Clouseau zahy­nul v moři, jak se uvá­dí? Nebo je z dosud nezná­mých důvo­dů někde ven­ku, plá­nu­je svůj dal­ší krok a čeká, až při­jde ten správ­ný čas, aby se mohl odha­lit? Zdráhám se uvě­řit, že neštěs­tí sku­teč­ně postih­lo tak skvě­lé­ho muže.“ Clouseau (hra­je ho John Taylor, viděn pou­ze zeza­du) je viděn, jak se dívá na pří­moř­ský útes, když vtom při­lét­ne racek a vyká­lí se mu na rukáv kabá­tu. Slova „Svině racek!“ jsou sly­šet s cha­rak­te­ris­tic­kým pře­hna­ným fran­couz­ským pří­zvu­kem Clouseaua.

V dal­ším zábě­ru se obje­ví ani­mo­va­ný Růžový pan­ter v trenč­ko­tu a klo­bou­ku tril­by, kte­rý se odha­lí na mís­tě Clouseaua pozo­ru­jí­cí­ho západ slun­ce; oto­čí se čelem ke kame­ře a mih­ne se v roze­pnu­tém kabá­tě, ale jeho trenč­kot odha­lí mon­táž vtip­ných kli­pů Petera Sellerse z jeho pěti fil­mů o Růžovém pan­te­ro­vi jako poctu jemu, zatím­co běží závě­reč­né titul­ky.

Produkce

Sellers zemřel více než 18 měsí­ců před začát­kem natá­če­ní a jeho výkon byl sesta­ven z vyma­za­ných scén z fil­mu Růžový pan­ter zno­vu zasa­hu­je. Ve fil­mu se obje­vu­je David Niven, kte­rý si zopa­ko­val roli, kte­rou popr­vé ztvár­nil v původ­ním Růžovém pan­te­ro­vi z roku 1963. Niven byl v raném stá­diu ALS a jeho hlas se násled­ně uká­zal jako pří­liš sla­bý na to, aby mohl během post­pro­duk­ce smyč­ko­vat své vlast­ní dia­lo­gy; v důsled­ku toho jeho repli­ky dabo­val impre­si­o­nis­ta Rich Little.

Do seri­á­lu se vra­ce­jí stá­lí her­ci Herbert Lom jako vrch­ní inspek­tor Dreyfus, Graham Stark jako Hercule LaJoy (napo­sle­dy viděn ve fil­mu Růžový pan­ter z roku 1964 Výstřel ve tmě), Burt Kwouk jako Clouseauův věr­ný slu­ha Cato a André Maranne jako ser­žant François Chevalier. Ve fil­mu Trail se obje­vi­ly ani­mo­va­né úvod­ní a závě­reč­né titul­ky, kte­ré ani­mo­va­la spo­leč­nost Marvel Productions a jejichž auto­rem a reži­sé­rem je Art Leonardi. Režisér Blake Edwards věno­val film Sellersovi, „jedi­né­mu a jedi­neč­né­mu inspek­to­ro­vi Clouseauovi“.

Navzdory tomu­to věno­vá­ní poda­la vdo­va po Sellersovi Lynne Fredericková na pro­du­cen­ty fil­mu a spo­leč­nost MGM/UA žalo­bu ve výši 3 mili­o­nů dola­rů s tvr­ze­ním, že film zne­hod­no­til Sellersovu pověst, a zís­ka­la odškod­né přes 1 mili­on dola­rů navzdo­ry tomu však měla Fredericková k zaža­lo­vá­ní Edwardse prak­tic­ký důvod. Její hlav­ní námit­ka spo­čí­va­la v tom, že Sellers za své­ho živo­ta sku­teč­ně veto­val pou­ži­tí výstu­pů z dří­věj­ších Panterů a že jeho pozůsta­lost měla mít prá­vo kon­t­ro­lo­vat pou­ži­tí výstu­pů po jeho smr­ti. Důvodem, proč se otáz­ka pou­ži­tí výstu­pů obje­vi­la ješ­tě za Sellersova živo­ta, bylo to, že Edwards nato­čil a sestří­hal tří­ho­di­no­vou ver­zi fil­mu Strikes Again v nadě­ji, že se mu poda­ří obno­vit zjitře­nou podí­va­nou Velkého závo­du s Dreyfusem v roli melod­ra­ma­tic­ké­ho padou­cha na způ­sob pro­fe­so­ra Fatea Jacka Lemmona. United Artists tuto dlou­hou ver­zi veto­va­li a film byl dras­tic­ky zkrá­cen ze tří hodin na něco málo přes hodi­nu a půl.

Po Sellersově smr­ti se UA sna­ži­la zís­kat Dudleyho Moora, aby si zahrál Clouseaua ve fil­mu Romance o Růžovém pan­te­ro­vi, kte­rý napsal Sellers. Moore to odmí­tl bez Edwardsovy režie a byl ocho­ten hrát Clouseaua pou­ze jed­nou jako poctu Sellersovi (s vědo­mím, že Romance měla sérii ukon­čit, jak vyplý­vá z roz­ho­vo­ru s Moorem v Los Angeles Times z roku 1980). UA chtě­la, aby série pokra­čo­va­la, ale Edwards odmí­tl obsa­dit do role Clouseaua jiné­ho her­ce, mož­ná si vzpo­mněl na nega­tiv­ní při­je­tí, kte­ré po uve­de­ní do kin utr­pěl film Inspektor Clouseau (1968). V hlav­ní roli se obje­vil Alan Arkin a pro­duk­ce se obe­šla bez účas­ti Edwardse a Sellerse.

Poté, co Arthur udě­lal z Moora vel­kou hvězdu, nebyl ocho­ten mlu­vit o angaž­má ve fil­mo­vé sérii. MGM/UA chtě­lo pře­chod­ný film, pokud měl Edwards před­sta­vit novou posta­vu jako hvězdu série. Využití out­ta­kes byl pod­le Edwardse geni­ál­ní nápad (natá­če­ní scé­ná­řů k fil­mům Návrat, Znovu ude­řil a Pomsta uka­zu­jí vel­ké množ­ství kome­di­ál­ní­ho mate­ri­á­lu z těch­to tří fil­mů, kte­rý zůstal na pod­la­ze střiž­ny). Edwards původ­ně dou­fal, že se mu poda­ří vysta­vět vyprá­vě­ní ve sty­lu Občana Kanea, kdy Clouseau zmi­zí na samém začát­ku pří­bě­hu, zatím­co vzpo­mín­ky ved­lej­ších postav budou pre­zen­to­vat vyškrt­nu­tý nebo nepo­u­ži­tý obsah. Bohužel MGM/UA odmít­la zapla­tit ITC hono­rář, kte­rý poža­do­va­la za pou­ži­tí výstu­pů z Návratu, a Edwards se dostal do časo­vé­ho sklu­zu s natá­če­ním Stopy/Kletby (MGM/UA také nako­nec výraz­ně sní­ži­la roz­po­čet obou fil­mů), tak­že Stopa nevy­u­ži­la svůj poten­ci­ál.

Edwardsova man­žel­ka Julie Andrewsová má neú­čto­va­né cameo v roli uklí­zeč­ky, pře­vle­če­né za posta­vu uklí­zeč­ky své kama­rád­ky Carol Burnettové.

• Zdroj: Anglická Wikipedie
• Photo © United Artists

[Wikipedie]