The Mandalorian - Season 1

8,5/10 – Pro mě zatím první pětihvězdičkové Star Wars. Mám hroznou radost, že může v tomhle vesmíru také vyjít projekt, který není jenom taková sci-fi pohádka pro děti, ale je trošku vážnější, uvědomělejší a s velmi dobře prokreslenými postavami. Všechny tyto atributy mi dosud u Star Wars chyběly (o to víc, že k němu nemám ten nostalgický vztah). Nemohl jsem se do něj kvůli tomu pořádně zabrat, protože jsem ho považoval jen za příšerně nadhodnocenou nerdí ságu, která sice může zaujmout světelnými meči, ale v porovnání se stovkou jiných sci-fi výplachů vlastně nemá žádnou přidanou hodnotu ani ničím nevybočuje z řady. To se díky bohu změnilo, když jsem si poprvé pustil Mandaloriana. Úžasný seriál, který je daleko přízemnější než jiné SW projekty a skrz to nám představuje spoustu zajímavých ras, míst a lidí napříč vesmírem a to všechno navíc očima skvěle napsaného hlavního hrdiny ve vešné zbroji, kterého je prostě radost na jeho cestě sledovat. To ani nemluvím o zeleném skřítkovi, který patří k tomu vůbec nejroztomilejšímu, co akční sci-fi kdy nabídlo. Kontrast mezi oběma postavami je výborný (Baby Yodova dětská nevinnost a dobrosrdečnost vs. Mandalorianova podezřívavost, neoblomnost a zocelenost), z toho navíc také pramení skvostná chemie, díky které celý seriál šlape jako hodinky. Divy dělá i hudba Ludwiga Göranssona, která má potenciál být jednou stejně legendární jako třeba ústřední znělka ze Hry o Trůny či z Pirátů z Karibiku. Nutno vypíchnout i kameru, která skrz dlouhé zaostřené záběry parádně prodává Mandalorianovu ostražitost a vyvolává ve vás pocit, že nemůžete nikomu věřit a zrada může přijít doslova odkudkoli a kdykoli. Také hrozně kvituju to, že se Mandalorian nebojí si ušpinit ruce. || Samozřejmě nebyla 1. série dokonalá a neobešla se bez nějakých slabších pasáží, ale mám z toho kolem a kolem takovou radost, že se milerád přikloním k vyššímu hodnocení. Přesto bych je rád rychle zmínil. Kvůli tomu, že seriál defacto sleduje Mandaloriana na cestě kolem světa za 80 dní, takže existuje velká šance, že mezi díly naplněnými zábavou až k prasknutí musí být tu a tam i nějaký ten obyčejnější, který bude tak trochu působit jako vata. Jsou tu takové celkem dva, ale i tak jim uděluji solidní čtyřhvezdu. A pak tu jsou nějaké poněkud prazvláštní scénky, kdy člověku unikne lehký úsměšek. Mezi ně se kupříkladu řadí výcvik vojáků ze 4. epizody, který byl tedy opravdu výživný a trochu seriálu na chvíli naboural vážnost, jíž se do té doby těšil. Verdikt: "Zatím jednoznačně nejlepší Star Wars!"