V Knize „Vůně nebe“ se autorce Ivaně Ondriové podařilo bravurně skloubit dohromady dva naprosto odlišné žánry a vytvořit z nich velmi napínavé čtení, u kterého doslova budete jak na trní.
Kniha se sice na první pohled tváří jako román z červené knihovny s příslibem a špetkou erotiky, ale ve skutečnosti těmito prvky pouze ohraničuje hlavní dějovou linii velmi napínavého thrilleru, ve kterém doslova půjde o život.
Na přebalu knihy sice smyslný obrázek láká k odpočinkové literatuře, ale opak je pravdou. Manželství Nadi a Tomáše se po třech letech tak trochu otřásá v základech, a oba se v něm chtě nechtě utápějí. Ze společného vztahu vyprchala jiskra a postupem času vše upadlo do naprosto nudného stereotypu.
Každodenní nedorozumění, neshody a hádky přibývají, a aby toho nebylo málo, Tomáš začíná pít a chodit domů často opilý. Občas zůstane i déle v práci, a to jen proto, aby se s ní nemusel potkat v jejich malém bytě.
Co se to s nimi za posledních pár dní, týdnů, možná i celých měsíců stalo? Proč se jejich vztah proměnil v jakousi rutinu bez jakýkoliv náznaků dobrodružství, a je tak nějak jen o přežívání, nejistotě a zvyku, bez bláznivých a ztřeštěných věcí či špetky drobné improvizace? Jejich manželství ochladlo a nejen Naďu to velice trápilo.
„Měla jsem pocit, že v posteli spí dva cizí lidé, kteří když se mají náhodou dotknout, zkoprní a bojí se jakkoliv pohnout. Už nepadají ani narážky na sex, a ani žádná mrzká slova. Vlastně žádná slova... a spala jsem sotva čtyři hodiny, protože kromě mých nehezkých snů na mě teď doléhal i chlad mezi námi dvěma....“
Navzájem se odcizovali, a navíc ještě teď ty Nadi noční můry tomuto už tak dost narušenému manželství moc nepřidaly. Co vyvolalo tyto noční můry? Nejsou snad tyto noční můry podvědomě vyvolány díky hlásajícím novinovým článkům o tom, že opět došlo v jejich kraji k další nové vraždě? Vražda další ženy, už druhé v pořadí, která byla mrtvá nalezena v lese.
Co s tím vším mají společného její noční můry, co se jí zdají noc co noc, a u kterých ze spaní panickou hrůzou křičí a kope kolem sebe? Proč pořád jeden a tentýž sen, vždy úplně shodný do posledního detailu?
Znova utíkám. A znova tím stejným lesem, spletí ostrých větví a jehličí, které mě šlehají do tváře, procházím mokrou trávou, která pronikavě voní a lechtá mě na bosých chodidlech Mám na sobě jen spodní prádlo. Zvláštní... Potrhané, kdysi bílé tílko a kalhotky. A přitom je zima a chlad se mi zarývá pod kůži. Cítím ho v kostech. Nekontrolovaně drkotám zuby a třu si jednu dlaň o druhou, jasně vnímám husí kůži na svých stehnech. A ačkoliv běžím jak o život a v žilách mi koluje rozbouřená krev, je mi zima jako ještě nikdy předtím...
Co tyto sny mají společného se záhadnými úmrtími a vraždami žen? A co když je to ve skutečnosti jakási předtucha, předzvěst něčeho daleko horšího, co má teprve přijít a skutečně se stát a vyplnit?
V okamžiku, kdy se manželství ocitá v troskách, přichází na scénu nová známost. K Nadě do práce nastupuje nový, mladý kolega Damián, který je hned na první pohled velmi atraktivní, pohledný, šarmantní, a navíc k Nadě je víc jak pozorný, vždy připraven ji vyslechnout a pomoci. Je tu vždy, když ho Naďa potřebuje, kdežto Tomáš tady pro ni nikdy není, pořád je v práci, anebo opilý, rozmrzelý a protivný.
Zpočátku se Naďa mimomanželskému poměru brání, ale ne na dlouho. Po drobné výměně názorů s Tomášem Damiánovi nakonec podlehne. Po této menší hádce, kde si oba ujasnili věci navzájem mezi s sebou, se začalo pomalu a jistě vyjasňovat, a zdá se, že by manželství mohlo začít znovu fungovat a dát se opět dohromady..... protože i noční můry ustupují do pozadí.
Je tedy logické, že chce vztah s Damiánem nadobro ukončit. Je už ale příliš pozdě, a nic nejde vzít zpět. „Je mi to fakt nepříjemné! Mrzí mě, jestli jsem ti dávala nějaké naděje, ale doufala jsem, že prostě pochopíš, když to skončím. Věděl jsi, že jsem vdaná! Věděl jsi, v jaké jsem situaci...
Damián se jí však nehodlá jen tak lehce vzdát. On jí chce doslova vlastnit. Najednou je pravým opakem toho pozorného muže, který si získal její srdce. Najednou je arogantní, majetnický, pronásleduje ji doslova na každém kroku. Naďa má z něho, a hlavně jeho nepředvídatelného chování obrovský strach a nepřekonatelnou hrůzu, a on stále dokola opakuje: „Nedám ti pokoj, Naďo! Nedám! Jsi jen má!“
Nadě začíná jít opravdu o život, a proto se rozhodne uklidit do ústraní a zapracovat na zlepšení svého manželství. Odjíždí na víkend na romantickou chatu na samotě uprostřed lesů, vysoko v horách, aby tam s manželem nikým nerušeni, mohli pracovat na vzkříšení svého manželství. S Tomášem se domluvili, že ona pojede napřed, a jakmile Tomáš vše dokončí v práci, tak za ní hned dorazí.
To však ještě oba netušili, jak toto rozhodnutí ovlivní nadobro jejich životy. Někdo Naďu sleduje a usiluje o její život. A když se v jednom okamžiku snaží utéct z náruče šíleného milence, ocitá se v dodávce někoho daleko horšího.
Naďa nemá vůbec tušení, o koho jde, ale už pohled na toho neznámého muže vyvolává strach a zděšení. Ovšem vystoupit z auta a zůstat ve spárech Damiána, taky není zrovna dvakrát nejlepší řešení. Stane se Naďa další obětí brutálního vraha?
Její noční můra tak nabírá skutečného, živého obrazu a stává se doslova skutečností i se všemi těmi zvrácenými a hrůzu nahánějícími detaily. Stejně tak jako vše v noční můře, tak teď odehrává tady na neznámém ponurém místě s odporným a bestiálním únoscem...
„Nepros. A nekřič! Jsme daleko a jsme tu docela sami, ty moje krásko. Jen ty a já. Za chvilku jsem zpátky. Jdu se připravit. Slibuju ti, že na tebe budu hodný.“
Podaří se Nadě utéct a vyváznout z celé situace živá? Zachrání se sama, anebo jí někdo pomůže? A jaký dopad budou mít všechny tyto události na její už tak křehké manželství.... Co všechno pod tíhou důkazů vyplave na povrch? Kolik času bude Tomáš potřebovat, aby si znovu našel cestu ke své manželce? Bude vůbec mít chuť se k ní vrátit a odpustit?
Noční můra skončila, a aby se Naďa dala jak po fyzické, ale hlavně psychické stránce dohromady, odjíždí na ranč ke své babičce, kde poznává jejího svěřence Huga, kterému nemůže přijít na jméno. U babičky Kláry platila její pravidla a nikdo nesměl odmlouvat.
Neodmlouvej! Něco se ti nelíbí? Takhle aspoň zapomeneš na svoje problémy. Tvář máš protáhlou smutkem, jako bys ho nesla na ramenou za celý svět. Vzchop se, děvče! Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.
Lenost nikdy nestrpěla, natož nějakou sebelítost. Babička byla sice jako pes, ale chtěla, aby Naďa znovu začala žít, a snažila se jí ukázat, jak na to. A opravdu se jí to postupem času skutečně podařilo. I když to byla cesta velmi zdlouhavá a náročná, podařilo se jí v Nadě probudit novou chuť k života a radovat se....
Postupem času se od svého manžela konečně odpoutává a možná že i ona je připravena konečně obrátit v životě list a být znovu šťastná a dát šanci někomu novému.
Třetí část knihy pojednává především o dlouhé cestě a hledání sebe sama, rozplétání složité rodinné minulosti, na kterou by nejraději někteří členové rodiny raději pozapomněli a úplně vymazali, o řešení nejen osobních ale i rodinných vztahů.....
Pro koho se nakonec Naďa sama rozhodne? V sázce jsou dva muži. Vrátí se ke svému muži Tomáši, anebo už je na čase otevřít srdce někomu jinému, komu na ní hodně záleží? Jaká osobní ztráta ji nakonec donutí udělat velké rozhodnutí a nevzdat se „Klokočovského ranče“ a přijmout ho jako nový domov....
Přišlo mi to jako mít na dosah nebe, jeho vůni... Možná jsem si to uvědomila pozdě, ale přece. Tento ranč byl takové moje malé soukromé nebe...
Pokud chcete poznat, kde se nachází soukromé nebe a jeho vůně, nezbývá než si o tom přečíst. Kniha vás určitě nezklame, neboť v ní naleznete doslova vše: lásku, touhu, jiskření, milostný trojúhelník, boj o holý život, napětí, strach, mrazení a nakonec i dlouhou cestu v hledání sebe sama, nové lásky a svého místa v životě....
Knížka je napsána velmi čtivě a poutavě, takže budete doslova hltat stránku po stránce, a doporučuji vřele její přečtení.
VŮNĚ NEBE
Napsala: Ivana Ondriová
Vydala Moravská Bastei MOBA, s.r.o.
Brno 2019
Vydání první
Počet stran: 318
ISBN 978-80-243-8881-6
Nejnovější komentáře