JANA PLODKOVÁ (Zelenková)

„Aby to bylo ješ­tě lep­ší“

Jak hereč­ka při­jí­má, když je jí nabíd­nu­ta role žár­li­vé, a ne prá­vě pří­jem­né žen­ské? Také v tako­vých situ­a­cích reži­sér hereč­ce říká: Mám pro tebe roli na tělo?

V tom­to smě­ru mi Jirka Vejdělek roli nepřed­sta­vil jako roli na tělo. Pouze mi sdě­lil, že roli má a ať

mu dám vědět, zda­li mě zají­má. A musím říct, že mě spíš zají­ma­la prá­ce s Jiřím než samot­ná posta­va. Jinak vše­o­bec­ně nemám potíž hrát nepří­jem­né, žár­li­vé či nějak nega­tiv­ně poja­té posta­vy. Jsou to jenom posta­vy a mě baví k nim hle­dat ces­tu.

Šlo o vaši prv­ní spo­lu­prá­ci s Jiřím Vejdělkem. Jaká byla?

Šlo a byla pře­kva­pi­vá. Dlouho se mi nesta­lo, že bychom se jed­no­mu obra­zu věno­va­li takřka celý den. Množství zábě­rů a úhlů pohle­du mi děla­lo radost. A bavi­lo mě, že Jiří pokaž­dé při­šel s drob­nou při­po­mín­kou. Aby to bylo ješ­tě o kou­sek lep­ší. Každý herec potom rád udě­lá maxi­mum pro to, aby jeho posta­va byla živou­cí a napl­ně­ná, ať má jed­nu scé­nu či nesle­ze z plát­na.

Do kte­ré­ho šuplí­ku člo­věk při hra­ní tako­vé posta­vy sáh­ne?