Marie Doležalová a její návrat do devadesátek

Když hereč­ka Marie Doležalová zača­la psát své postře­hy z herec­ké­ho pro­stře­dí ve svém blo­gu Kafe a cigár­ko, vzbu­dil ten­to počin nad­še­ní nejen u veřej­nos­ti, ale i u lite­rár­ních kri­ti­ků. A řady čte­ná­řů se roz­růs­ta­ly. Kafe a cigár­ko v kniž­ní podo­bě pak prá­vem obdr­že­lo Magnesii lite­ru a od autor­ky se zača­lo oče­ká­vat s čím dal­ším při­jde. Marie Doležalová si dáva­la na čas a na kon­ci roku 2018 spat­ři­la svět­lo svě­ta kni­ha Jeden kope­ček šmou­lo­vý, na kte­ré spo­lu­pra­co­va­la s ilu­strá­tor­kou Eliškou Podzimkovou. Už toto spo­je­ní vyvo­la­lo v zasvě­ce­ných čte­ná­řích vel­ké oče­ká­vá­ní a mno­zí z nich měli jas­nou před­sta­vu, co si pře­jí od Ježíška.

Ač se jed­ná o zce­la jiný žánr, těž­ko se ubrá­nit srov­ná­ní s kniž­ní podo­bou Kafe a cigár­ka, ze kte­ré­ho tato prvo­ti­na bohu­žel vychá­zí o fous lépe. Alespoň co se humo­ru týká. Kafe a cigár­ko bylo vtip­něj­ší, úder­něj­ší a kte­ré­ho ze čte­ná­řů by neza­jí­ma­lo, jak to vlast­ně fun­gu­je v záku­li­sí a jak si doo­prav­dy žijí herec­ké celebri­ty, mezi kte­ré se Marie Doležalová také zařa­di­la. Jeden kope­ček šmou­lo­vý se nese v mno­hem komor­něj­ším duchu. Nenajdeme zde tolik humo­ru a nad­hle­du, ale zato více nos­tal­gie a osob­něj­ších vzpo­mí­nek na dět­ství autor­ky. Podle tex­tu na pře­ba­lu kni­hy může čte­nář oče­ká­vat zábav­né vyprá­vě­ní vezou­cí se na popu­lár­ní vlně retra, ale ve finá­le najde spí­še kro­ni­ku autor­či­ny rodi­ny, kte­rá také baví, ale mís­ty se jed­ná o hod­ně osob­ní vzpo­mín­ky, kte­ré oslo­ví spí­še zasvě­ce­né a pří­mé účast­ní­ky.

Kdo však vyrůs­tal v deva­de­sát­kách, toho kni­ha pře­ne­se do dět­ství a začne vzpo­mí­nat na prv­ní dovo­le­né  u moře s ope­če­ným lanč­mí­tem k veče­ři, obří lízát­ka ve tva­ru dud­lí­ku, kte­rá se pro­dá­va­la na kaž­dé pořád­né pou­ti, na prázd­ni­ny u babič­ky, kde se moh­lo všech­no a nemu­se­lo nic,… Pokud jste dítě deva­de­sá­tek, tahle kni­ha vás chyt­ne a nepus­tí. A kdo vyrůs­tal v jiné deká­dě minu­lé­ho sto­le­tí, toho Marie Doležalová svý­mi tex­ty vrá­tí do doby jeho dět­ství a donu­tí zamys­let se a zavzpo­mí­nat, jaké to bylo, když ješ­tě navště­vo­val základ­ní ško­lu a prá­vě zača­ly prázd­ni­ny, dozrá­ly prv­ní třeš­ně, roz­sví­til se vánoč­ní stro­me­ček… Jsou udá­los­ti v živo­tě dítě­te, kte­ré v kaž­dém z nás zane­cha­ly podob­né poci­ty bez ohle­du na datum naro­ze­ní.

Chtě, nechtě při lis­to­vá­ní Jedním kopeč­kem šmou­lo­vý na vás dých­ne nos­tal­gie, donu­tí k zasta­ve­ní a v hla­vě se vám začne odví­jet film s vlast­ní­mi vzpo­mín­ka­mi na dět­ský věk a jeho rados­ti a sta­ros­ti, kte­ré se teh­dy zdá­ly být nepře­ko­na­tel­né. A mož­ná prá­vě to byl účel, proč autor­ka kni­hu sepsa­la. Zastavit se a zavzpo­mí­nat. Snad ty pozi­tiv­ní vzpo­mín­ky pře­vá­ží nad těmi dru­hý­mi.

---

• Název:                 Jeden kope­ček šmou­lo­vý
• Autorka:              Marie Doležalová
• Ilustrace:             Eliška Podzimková
• Rok vydá­ní:        2018
• Nakladatelství:  Motto (Albatros Media)

---