Demonic Toys (1992)

Tyhle hrač­ky svým dětem urči­tě neku­puj­te!

Těhotná poli­cist­ka Judith a její pří­tel Matt chys­ta­jí zátah na pře­kup­ní­ky se zbra­ně­mi. Dojde k pře­střel­ce a Matt umí­rá. Oba zlo­čin­ci Lincoln a postře­le­ný Hesse se scho­va­jí do blíz­ké­ho skla­diš­tě hra­ček Toyland Warehouse. Judith nako­nec dopad­ne pou­ze Lincolna, ale ve chví­li, kdy ho zatý­ká, se celým skla­diš­těm ozve ďábel­ský smích a smr­tel­ný výkřik dru­hé­ho zlo­čin­ce. Díky tomu, že krvá­cel, pomohl svou krví oži­vit něko­lik démo­nic­kých hra­ček, kte­ré se mu za to nále­ži­tě odvdě­čí. Celé skla­diš­tě nyní ovlá­da­jí démo­nic­ké síly, kte­ré odtud nepus­tí niko­ho živé­ho. Judith, Lincoln a něko­lik dal­ších lidí tak musí čelit úto­kům zbě­si­lých hra­ček, kte­ré tou­ží po dal­ší lid­ské krvi. Kromě hra­ček je však ve skla­diš­ti ješ­tě někdo mno­hem moc­něj­ší a drží všech­ny trum­fy pev­ně ve svých rukou. Nebo snad ne?

Režie: Peter Manoogian
Rok výro­by: 1992
Délka: 86 min
Země: USA

Hrají:
Tracy Scoggins ... (Judith Gray)
Bentley Mitchum ... (Mark Wayne)
Daniel Cerny ... (The Kid)
Jeff Celentano ... (Matt Cable)
Michael Russo ... (Lincoln)
... a dal­ší

Film Demonic Toys je jakousi odpo­vě­dí spo­leč­nos­ti Full Moon Entertainment na teh­dej­ší ros­tou­cí popu­la­ri­tu horo­ro­vých fil­mů Puppet Master, kte­ré rov­něž pochá­zí z její díl­ny. Po sluš­ném divác­kém ohla­su se ten­to­krát pro­du­cent Charles Band roz­ho­dl při­nést na fil­mo­vou scé­nu mís­to oživlých lou­tek, vraž­dí­cí hrač­ky. Obě horo­ro­vé série se však neda­jí moc srov­ná­vat, pro­to­že v nich jde pře­ce jen o něco jiné­ho. Do reži­sér­ské­ho křes­la use­dl nepří­liš zná­mý Peter Manoogian, kte­rý měl v té době na svém kon­tě čty­ři fil­my, z nichž pou­ze se dvě­ma pro­ra­zil tro­chu víc do fil­mo­vé­ho svě­ta. Tím prv­ním je akč­ní Enemy Territory (1987) a dru­hým sci-fi Arena (1989). Ani jeden z nich však žád­nou velkou díru neu­dě­lal a jde pře­de­vším o pod­prů­měr­ná díla. Ani ten­to­krát se toho moc nezmě­ni­lo, ale roz­hod­ně šlo vidět mír­né zlep­še­ní hlav­ně díky ostat­ním lidem, kte­rý­mi se obklo­pil.

Scénář fil­mu je roz­hod­ně zají­ma­vý, ale hor­ší je to už se samot­ným zpra­co­vá­ním. Většina děje se ode­hrá­vá v tem­ném skla­diš­ti a při­leh­lých míst­nos­tech, což se na prv­ní pohled může zdát jako vyni­ka­jí­cí nápad, ale pokud máte jed­not­li­vé scé­ny špat­ně pod­sví­ce­né a kame­ra ne vždy zabí­rá přes­ně to, co by chtěl člo­věk v danou chví­li vidět, vznik­ne prv­ní pro­blém. Tím dal­ším je atmo­sfé­ra: pokud totiž nejsou zrov­na v akci hrač­ky, tak sle­du­je­me jen nud­né tla­chá­ní hlav­ních postav a spous­tu nesmy­sl­ných dopl­ňu­jí­cích scé­nek, kte­ré sice můžou lehce navna­dit, ale logic­ky do fil­mu moc neza­pa­da­jí ( např. jíz­da malých holek ve skla­diš­ti). Nudu se sna­ží zahnat hudeb­ní dopro­vod pod tak­tov­kou Richarda Banda, kte­rý spo­lu­pra­co­val i na sérii Puppet Master. Jednotlivé krát­ké hudeb­ní vlož­ky roz­hod­ně sto­jí za pozor­nost, pro­to­že jde opět o kva­lit­ní prá­ci. Ve fil­mu se však vyskyt­lo tolik nelo­gic­kých věcí, že se to roz­hod­ně nedá pře­hléd­nout a srá­ží to cel­ko­vý dojem z fil­mu. Přehrávaní her­ců, nesmy­sl­né tla­chá­ní, kte­ré stej­ně nikam neve­de, pře­hna­né akč­ní scén­ky (střel­ba do dve­ří = žád­ná kul­ka), špat­ný dabing malé­ho klu­ka (zpož­dě­ný), atd.

Herecké obsa­ze­ní není zrov­na nezná­mé, ale vět­ši­na her­ců si ten­to film za ráme­ček nedá. Většina z nich před­ved­la trap­né pře­hrá­vá­ní a pokud se to dá nazvat herec­tvím, tak bych jim ve ško­le dal za čty­ři. Najdou se mezi nimi sice i výjim­ky, ale těch bylo oprav­du málo. Největším pří­no­sem byla hereč­ka Tracy Scoggins, kte­rá si zahrá­la ve fil­mo­vých pokra­čo­vá­ních seri­á­lu Dallas nebo horo­ru Hellborn (2003). Herec Bentley Mitchum se rok před­tím obje­vil v horo­ro­vém sní­meč­ku The Borrower (1991).

Nejdůležitější na celém fil­mu jsou samo­zřej­mě samot­né hrač­ky. Pro cel­ko­vý dojem z fil­mu jsou urči­tě oži­ve­ním, pro­to­že ze svých úst kro­mě šíle­ných zvu­ků vypus­ti­ly i něko­lik neza­po­me­nu­tel­ných hlá­šek. Jde pře­de­vším o čer­ný humor, kte­rý byl dost tref­ný a doká­zal jinak dost nud­ný děj při­mě­ře­nou mírou oži­vit. Jejich vůd­cem je dět­ská panen­ka Baby Oopsy Daisy oble­če­ná do žen­ských šati­ček. Její vzhled ovšem hod­ně kla­mal, pro­to­že jakmi­le měla po ruce něja­kou zbraň, nebá­la se ji pou­žít. Hlavně z jejích úst jsme sly­še­li něko­lik dob­ře míře­ných hlá­šek. Dalším v řadě byl ply­šo­vý méďa Grizzly, kte­rý své obě­ti trhal svý­mi ost­rý­mi zuby. Navíc jako jedi­ný ve fil­mu doká­zal pořád­ně upgra­do­vat. Mně osob­ně se nej­víc líbil vyska­ku­jí­cí šašek Jack Attack, jehož šíle­ný smích, ost­ré zuby a ocas s chras­tít­kem byly rov­něž ozdo­bou celé­ho fil­mu. Scénky, ve kte­rých vytr­há­val maso ze svých obě­tí, by se daly ozna­čit za jis­tou for­mu gore. Naši čtve­ři­ci oživlých hra­ček uza­ví­rá nepří­liš vyu­ži­tý robot Mr. Static, kte­rý si občas zastří­lel svý­mi lase­ry, ale jinak toho moc nepřed­ve­dl.

Tenhle film pat­ří do těž­ké­ho prů­mě­ru a roz­hod­ně si mys­lím, že je hor­ší než Mistr lout­kař. Dají se na něm najít urči­té pozi­ti­va, ale pře­va­žu­je nuda a špat­né herec­ké výko­ny. Na dru­hou stra­nu musím objek­tiv­ně uznat, že zde máme šan­ci vidět více krve i rov­no­měr­né zapo­je­ní všech ďábel­ských hra­ček. Kdyby ovšem neby­lo jich a jejich čer­né­ho humo­ru, tak bych se unu­dil k smr­ti. Pochválit musím rov­něž ero­tic­kou vsuv­ku v podá­ní slič­né blon­dý­ny a jejích sili­ko­no­vých před­nos­tí.

Hodnocení:
50%

---