Spider-man - Peter Parker (Tobey Maguire) je docela obyčejný kluk.

I když ne tak úpl­ně oby­čej­ný. Spíš je ustr­ko­va­ný pro svo­ji inte­li­gen­ci. Autobus mu ujíž­dí, klu­ci ho na škol­ní výsta­vě pavou­ků pořád str­ka­jí, aby nemohl nic vyfo­tit, a má v pod­sta­tě jen jed­no­ho sku­teč­né­ho kama­rá­da. Strašně se mu líbí M.J., hol­ka od sou­se­dů (a z něja­ké­ho nezná­mé­ho důvo­du se on jí taky líbí), a pře­mýš­lí, jak jí sba­lit.

Ano, Spider-man je pře­de­vším fil­mem o vel­ké lás­ce. O lás­ce, kte­rá pře­tr­va­la již z dět­ství, ale nemě­la mož­nost vytrysk­nout na povrch pro Peterovu nesmě­lost. A na tom nic nemě­ní ani to, že poza­dí (na spíš vlast­ně popře­dí) fil­mu tvo­ří tri­ko­vě skvě­le udě­la­ný film.

Do toho vše­ho totiž při­jde jeden super­pa­vouk, kte­rý si dovo­lí Petera kous­nout. Peter pocí­tí úna­vu, po pří­cho­du domů pad­ne una­ven do poste­le a tvr­dě usne. Probudí se až ráno, kdy zjiš­ťu­je, že vidí dob­ře i bez brý­lí. A ve ško­le zjis­tí pár dal­ších důle­ži­tých věcí: má vel­mi rych­lé reak­ce, pře­pe­re bez sebe­vět­ších pro­blé­mů kama­rá­da, ruka­ma vystře­lu­je pavu­či­nu a díky ní může lézt po stě­nách. A těch­to vlast­nos­tí se sna­ží vyu­žít pro dob­ro všech obča­nů New Yorku.

A měs­to bude mít brzy pří­le­ži­tost jeho služ­by oce­nit. To když se vědec Osborne v podá­ní Willema Dafoe roz­hod­ne zne­u­žít výsled­ky své prá­ce a vypi­je lek­tvar, kte­rý ho posí­lí. Protože finanč­ní pod­po­ru zís­ká jiná insti­tu­ce a Osborne je pro­puš­těn, začí­ná se mstít. A jedi­ný, kdo s ním může ve vzdu­chu zápa­sit, je prá­vě Spider-man.

Vzpomínáte na Supermana? Jestli ano a jest­li se vám líbil. Spider-man je jeho moder­něj­ší ver­zí, kte­rá původ­ně vznik­la v comic­so­vé podo­bě, a v době boo­mu comic­so­vých vel­ko­fil­mů v posled­ních dvou letech se dostal i na plát­na kin, kde vydě­lal pěk­nou řád­ku mili­o­nů dola­rů.

Jsme pře­ce jen o pěk­ných pár let v budouc­nos­ti a počí­ta­če doda­ly podob­ným fil­mům, ve kte­rých má někdo nad­při­ro­ze­né schop­nos­ti, úpl­ně jiný roz­měr. Spider-man se pro­to v kli­du hou­pe nad uli­ce­mi New Yorku a vše vypa­dá mno­hem věro­hod­ně­ji než tře­ba u pod­stat­ně star­ší­ho Supermana.

V hlav­ní roli Spider-mana (když nepo­čí­tá­me toho kaska­dé­ra pod mas­kou) se před­sta­ví Tobey Maguire se stá­le stej­ně nevin­ným úsmě­vem jako v Pravidlách moštár­ny. Hlavní herec­ké bří­mě ale leží na zlo­du­cho­vi Dafoeovi. Zpočátku sym­pa­tic­ký vědec se pod vli­vem lek­tva­ru mění ve schi­zofren­ní stvo­ře­ní, jehož dvě osob­nos­ti si spo­lu poví­da­jí, a to je hlav­ní par­ke­tou pro Dafoeovy herec­ké schop­nos­ti.

Superman je ostat­ně hrdi­nou podob­né­ho dru­hu. Taky zachra­ňu­je napa­de­né a nevin­né lidi. A nemá ješ­tě dost.

---

Photo © 2002 Columbia Pictures

---