Zítřek nikdy neumírá - Druhý Bond Pierce Brosnana.

Když se bez­o­hled­ný medi­ál­ní mag­nát Elliot Carver (Jonathan Pryce) pokou­ší desta­bi­li­zo­vat svě­to­vou eko­no­mi­ku pří­pra­vou stře­tu dvou vel­mo­cí, jen aby zvý­šil zisk své­ho pod­ni­ku, musí zasáh­nout James Bond (Pierce Brosnan) a zabrá­nit roz­pou­tá­ní 3. svě­to­vé vál­ky...

Jakmile se Pierce Brosnan výteč­ně jako James Bond uve­dl ve Zlatém oku, bylo jas­né, že se v roli ješ­tě pár let zdr­ží. V roce 1997, 2 roky po Zlatém oku se tedy Brosnan vrá­til v bon­dov­ce Zítřek nikdy neu­mí­rá, kte­ré se ujmul reži­sér Roger Spottiswoode, kte­rý více­mé­ně navá­zal na styl Martina Campbella z před­cho­zí­ho dílu a defi­ni­tiv­ně bon­dov­ky začí­na­jí vyu­ží­vat v této době už dosta­teč­ně pokro­či­lé počí­ta­čo­vé efek­ty, kte­ré dopo­má­ha­jí k vel­ko­le­pěj­ší akci a dob­ro­druž­ství Jamese Bonda se tak v té době daří posou­vat ješ­tě o kus dál. A to vel­mi funkč­ním způ­so­bem.

Brosnan je jako James Bond ve své dru­hé bon­dov­ce nadá­le při­ro­ze­ný a šar­mant­ní. Tahle bon­dov­ka se vra­cí do časů, kdy měli zápo­rá­ci v bon­dov­kách mega­lo­man­ské plá­ny a hlav­ní zápo­rák Elliot Carver v podá­ní Jonathana Pryce chce rov­nou roz­pou­tat 3. svě­to­vou vál­ku. Pryceův Carver je vel­mi zají­ma­vým pro­tiv­ní­kem a Pryce je v téhle roli nesku­teč­ně super. A pak jsou tu též dvě parád­ní Bond girl (Michelle Yeoh a Teri Hatcher), nadá­le výteč­ná Judi Dench jako M a nadá­le skvě­lý Desmond Llelwelyn jako Q. Síla je už v samot­ném cas­tingu a tím se nekon­čí.

Po vzo­ru Zlatého oka se daří Spottiswoodeovy opět nato­čit do jis­té míry vrchol­nou bloc­kbuste­ro­vou bon­dov­ku, kte­ré ovšem též nechy­bí důraz na emo­ce. Bonda totiž ve finá­le pojí s hlav­ním zápo­rá­kem víc než pou­há sna­ha o zasta­ve­ní jeho plá­nů a James Bond se tedy ve finá­le opět vrhá na ces­tu pomsty. Brosnan v téhle póze nadá­le doka­zu­je, že mu nedě­lá pro­blém být ele­gant­ní, sty­lo­vý a záro­veň se mu sku­teč­ně daří dát Jamesi Bondovi duši.

Akce v téhle bon­dov­ce je na vrchol­né úrov­ni, kdy už úvod­ní scé­na bra­vur­ně nalá­ká na dal­ší akč­ní jízdu. Spottiswoode mož­ná nepři­ná­ší do akce tako­vou ele­gan­ci jako prá­vě Campbell, přes­to je ovšem i Zítřek nikdy neu­mí­rá sbír­kou parád­ních akč­ních sek­ven­cí, kte­ré fun­gu­jí díky Brosnanově pře­svěd­či­vos­ti, bra­vur­ní­mu tvůr­čí­mu ucho­pe­ní a pře­de­vším oči­vid­né kre­a­ti­vi­tě. V tomhle ohle­du prá­vě tolik dopo­má­ha­jí digi­tál­ní efek­ty, kte­ré sice v rám­ci tes­tu času tro­chu skří­pou, kdo­ví­jak ale samot­ný záži­tek roz­hod­ně neka­zí. A i té fyzic­ké akce s vyu­ži­tím prak­tic­kých efek­tů je tu pořád dosta­tek. Momenty jako honič­ka na motor­kách jsou ovšem důka­zem toho, že se za akč­ní scé­ny tahle bon­dov­ka pros­tě sty­dět oprav­du nemu­sí.

Je tu vel­mi dob­rá Michelle Yeoh, kte­rá doka­zu­je, že se Bond girl od 90. let stá­va­jí více sil­ný­mi žen­ský­mi hrdin­ka­mi i Teri Hatcher, kte­rá má na pomě­ry ostat­ních Bond girl sil­nou lin­ku. Právě zde bon­dov­ky doka­zu­jí sílu v tom, jak jsou aktu­ál­ní a jak už teh­dy men­ší volá­ní po sil­ných žen­ských hrdin­kách vza­lo za výsle­dek. Michelle Yeoh se stá­vá nejen Bond girl, ale vylo­že­ně rov­no­práv­ným Bondovým par­ťá­kem. A to je pokrok, kte­rý tato série nevy­hnu­tel­ně potře­bo­va­la.

Zítřek nikdy neu­mí­rá není tak výteč­nou bon­dov­kou jako Zlaté oko. Jenomže šlo o důstoj­né­ho nástup­ce, kte­rý má též veli­ce kva­lit­ní řeme­sl­nou strán­ku, kre­a­tiv­ní akč­ní sek­ven­ce, výteč­né obsa­ze­ní a opět se tu k Jamesi Bondovi při­stu­pu­je troš­ku jiným způ­so­bem, při­čemž tu klí­čo­vou roli hra­jí i (teh­dy) moder­ní tech­no­lo­gie a Bondova kon­fron­ta­ce s nimi. Bravurní bon­dov­ka, kte­rá má jen smůlu ve srov­ná­vá­ní s ostat­ní­mi fil­my z Brosnanovy éry.

Trailer:

Verdikt: 5 z 5

---

Photo © 1997 United Artists

---