Diamanty jsou věčné - 1. návrat Seana Conneryho do role Jamese Bonda

Britský taj­ný agent James Bond (Sean Connery) koneč­ně zabi­je své­ho úhlav­ní­ho nepří­te­le, zlo­čin­ce mezi­ná­rod­ní­ho for­má­tu Blofelda (Charles Gray). Šéf taj­né služ­by M (Bernard Lee) poté pře­řa­dí Bonda na zdán­li­vě oby­čej­ný pří­pad pašo­vá­ní dia­man­tů, kte­ré se těží v již­ní Africe. Agent 007 odle­tí do Amsterdamu, kde se vydá­vá za paše­rá­ka Petera Frankse (Joe Robinson). Naváže kon­takt s dal­ší paše­rač­kou, krás­nou Tiffany Caseovou (Jill St. John), od kte­ré má pře­vzít obzvlášť vel­kou zásil­ku vzác­ných kame­nů a dopra­vit ji do Spojených stá­tů. Zatím netu­ší, že všich­ni čle­no­vé paše­rác­ké sítě, kte­ří v posled­ní době při­šli do kon­tak­tu s dia­man­ty, zemře­li rukou dvou zvrh­lých zabi­já­ků Kidda (Putter Smith) a Winta (Bruce Glover). Že dia­man­ty putu­jí do výzkum­né­ho stře­dis­ka ame­ric­ké­ho mili­o­ná­ře Willarda Whytea, kde jsou pou­ži­ty k výro­bě mimo­řád­ně výkon­né­ho lase­ro­vé­ho děla. A že pod Whyteovou iden­ti­tou se skrý­vá sám Blofeld, jenž Bondův nedáv­ný útok pře­žil...

7. bon­dov­ky s názvem Diamanty jsou věč­né (ta vznik­la dle 4. kni­hy Iana Fleminga) se ujmul reži­sér Guy Hamilton, kte­rý měl tou dobou na kon­tě zatím tu vůbec nej­lep­ší bon­dov­ku a to Goldfinger. Původní plán byl tako­vý, že se z před­cho­zí bon­dov­ky Ve služ­bách Jejího Veličenstva vrá­tí George Lazenby, půjde o pří­mé pokra­čo­vá­ní a celý film bude v pod­sta­tě sna­hou Jamese Bonda o pomstu za závěr před­cho­zí bon­dov­ky. Lazenby měl tou dobou sice po svém prv­ním fil­mu smlou­vu ješ­tě na dal­ších 6 fil­mů, z role ale odstou­pil a tak se s fil­mem muse­lo začít pra­co­vat zce­la od zno­va. Celý scé­nář si tak musel pro­jít něko­li­ka úpra­va­mi a pře­de­vším se musel najít nový James Bond. Tou dobou se uva­žo­va­lo i nad jmé­ny jako Clint Eastwood, Adam West nebo Burt Reynolds, avšak všich­ni tito her­ci roli odmít­li s tím, že ame­ric­ký herec není ide­ál­ní vol­ba pro Jamese Bonda. Roli poz­dě­ji odmí­tl i Michael Gambon (poz­dě­ji Albus Brumbál v Harry Potterovi 3-7/2). Nakonec už toho stu­dio i pro­du­cent Albert R. Broccoli zača­li mít dost a nako­nec tak došlo na kom­pli­ko­va­né domlou­vá­ní, kte­ré vyvr­cho­li­lo tím, že se do role ješ­tě jed­nou vrá­til Sean Connery!

Tahle bon­dov­ka sice ve sku­teč­nos­ti není posled­ní bon­dov­kou, kte­rá by obsa­ho­va­la Seana Conneryho, pro­to­že si Connery o 12 let poz­dě­ji Connery zahrál ve fil­mu Nikdy neří­kej nikdy. Nikdy neří­kej nikdy ale není řaze­no mezi ofi­ci­ál­ní bon­dov­ky a tak jsou Diamanty jsou věč­né posled­ní ofi­ci­ál­ní bon­dov­kou s Connerym. A já si bohu­žel mys­lím, že 5. bon­dov­ka s názvem Žiješ jenom dva­krát bylo tím ide­ál­ním roz­lou­če­ním Conneryho s Bondem a tohle je bohu­žel doda­tek Conneryho éry, kte­rý bohu­žel Conneryho s (ofi­ci­ál­ní­mi) bon­dov­ka­mi neroz­lou­čil v nej­lep­ší for­mě.

Je až s podi­vem, že prá­vě Guy Hamilton, kte­rý v Goldfingerovi Bonda nako­pl k ces­tě, kte­rou násled­ně krá­čel v pod­sta­tě 40 let nato­čil prá­vě Diamanty jsou věč­né, kte­ré mají sice pořád vyso­kou akč­ní strán­ku, mají syn­dro­my kla­sic­ké bon­dov­ky a jsou pořád teh­dej­ší ukáz­kou zna­me­ni­té fil­ma­ři­ny. Jenže to už pros­tě není ono.

Dost vel­ký pro­blém je mož­ná to, že kdy­by Connery nedo­stal tro­chu více peněz, tak by se už k téhle bon­dov­ce nevrá­til. To nezna­me­ná, že by Connery nebyl ide­ál­ním ztě­les­ně­ním Jamese Bonda, nebyl ele­gant­ní, sty­lo­vý a sym­pa­tic­ký. Jenže Connery cel­ko­vě v té roli sku­teč­ně nepů­so­bí kdo­ví­jak nad­še­ně. Skutečně máte pocit, že se s touhle rolí roz­lou­čil už pár let nazpá­tek a aktu­ál­ně více­mé­ně před­vá­dí refle­xiv­ní pohy­by mrt­vo­ly, kte­rou se někdo sna­ží oži­vit. Connery už zde své hláš­ky nepro­dá­vá tak sty­lo­vě, v akci to už taky není ono a Conneryho Bond ale­spoň nepři­šel o to auto­ma­tic­ké cha­rizma, kte­ré z Conneryho pořád jed­no­du­še čiší. V tomhle ohle­du je tak sku­teč­ně potě­šu­jí­cí, že tohle byla (více­mé­ně) posled­ní Conneryho šich­ta, pro­to­že před­sta­va, že by se do téhle role v této for­mě ješ­tě nutil pár dal­ších fil­mů je hod­ně děsi­vá.

Na dlou­hou dobu šlo o posled­ní film ve kte­rém se obje­vil zápo­rák Blofeld, kte­rý musel být pocho­pi­tel­ně být opět pře­ob­sa­zen a ten­to­krát ho ztě­les­nil Charles Gray. Problém by nebyl v tom, že je Grayova inkar­na­ce Blofelda prv­ní, kte­rá není holo­hla­vá (je to ale­spoň věr­něj­ší před­lo­ze, holo­hla­vý Blofeld v kni­hách nee­xis­tu­je), jenomže Gray postrá­dá cha­rizma, není kdo­ví­jak výraz­ný (půso­bí jako bra­tr Goldfingera, při­čemž se původ­ně kdy­si plá­no­va­lo, že by byl zápo­rá­kem fil­mu oprav­du bra­tr Aurica Goldfingera) a pře­de­vším se zde sku­teč­ně při­šlo o geni­ál­ní kon­trast Bonda a Blofelda. Konec před­cho­zí bon­dov­ky při­pra­vil geni­ál­ní půdu pro závě­reč­nou kon­fron­ta­ci s Blofeldem, kte­rá je zde více­mé­ně rych­le sme­te­na ze sto­lu a záro­veň více­mé­ně o pár minut poz­dě­ji opět při­ve­de­na do hry. Jenomže téhle kon­fron­ta­ci chy­bí osu­do­vost, napě­tí či coko­liv, proč bys­te měli u téhle bon­dov­ky zata­jo­vat dech. To je pros­tě omyl.

I hlav­ní bon­dov­ka toho­to sním­ku Tiffany Case v podá­ní Jill St. John pat­ří mezi nej­slab­ší Bond girl všech dob, dvo­ji­ce zápo­rá­ků Kidd a Wint jsou ale pře­ce jen něja­ký důvod proč si tuhle bon­dov­ku pama­to­vat. Tohle sliz­ké duo je vel­mi snad­no zapa­ma­to­va­tel­né, výraz­né a i když ve finá­le nejsou zas tak obtíž­nou pro­tiv­nic­kou sílou, prá­vě oni str­ka­jí Blofelda v rám­ci zápo­rá­ků do kapsy a to je jen dal­ší úkaz toho jak s Blofeldem tenhle film vytřel pod­la­hu. Tahle dvo­ji­ce je odpu­di­vá a zábav­ná záro­veň a prá­vě ona je svět­lým momen­tem toho­to fil­mu. Právě i díky fak­to­ru zapa­ma­to­va­tel­nos­ti, kte­rý tahle bon­dov­ka postrá­dá.

Diamanty jsou věč­né sku­teč­ně pořád mají kla­sic­ké bon­dov­ské tra­de­mar­ky, začí­na­jí už zde být lehce zábav­ně pře­pá­le­né (fak­tor, kte­rý pře­de­vším těží éra Rogera Moorea) a pořád jsou v mno­ha ohle­dech vrchol­nou ukáz­kou akč­ních fil­mů své doby. Jenže pove­de­né akč­ní sek­ven­ce jsou k niče­mu, pokud je pro­vá­dí nezá­živ­ný pro­ta­go­nis­ta nebo necha­rizma­tic­ké posta­vy. Celkově je celý scé­nář straš­ná splá­ca­ni­na a zamr­zí, že cena za Conneryho návrat byla tak­to vel­ká. Hlavní před­sta­vi­tel, kte­ré­ho jeho role už neba­ví je pros­tě pro­blém.

Zamrzí, že se Guy Hamilton po Goldfingerovi, kte­rý v hie­rar­chii Jamese Bonda ztě­les­ňu­je zásad­ní mil­ník nepře­ve­dl tro­chu víc a nato­čil bon­dov­ku, kte­rá pat­ří zce­la jed­no­znač­ně mezi ty nej­slab­ší. Kvůli práv­ním spo­rům navíc tahle série na něja­kou dobu při­šla o Blofelda (což ale nebrá­ni­lo jeho neo­fi­ci­ál­ní rolič­ce v bon­dov­ce Jen pro tvé oči) a defi­ni­tiv­ně navíc i o Conneryho. Jenže Guy Hamilton si stej­ně jen tak odsou­dit neza­slou­ží. Proč vlast­ně? Protože v násle­du­jí­cí bon­dov­ce Žít a nechat zemřít nao­pak Bondovi s tvá­ři Rogera Moorea vde­chl nový život! Ale to je zase jiný pří­běh......

PS: Píseň Diamonds Are Forever mi nikdy k srd­ci nepři­rost­la, stej­ně jako úvod­ní titul­ky této bon­dov­ky

Trailer:

Verdikt: 3 z 5

---

Photo © United Artists

---

---