PF 2022

Rok 2021 se chý­lí ke kon­ci, a tak jsem se - podob­ně jako minu­lý rok - roz­ho­dl napsat člá­nek, v němž struč­ně shr­nu své dojmy a zážit­ky, kte­ré mě v letoš­ním roce pro­vá­ze­ly. Svůj pohled měl zpro­střed­ko­vat i Martin, ale z osob­ních důvo­dů nestí­hal a nebyl scho­pen napsat svou část. Tím pádem je to ten­to­krát čis­tě v mé režii.

Inu, co říct k roku 2021? Mám-li jej srov­nat s před­chá­ze­jí­cím roč­ní­kem, tedy, jak s obli­bou říkám, s „dva­cet dva­cít­kou“, dojdu k násle­du­jí­cí­mu závě­ru. Oba roky pro mě byly něco jako jin a jang; dvě čás­ti jed­no­ho vel­ké­ho cel­ku, kte­ré sice jsou dia­me­t­rál­ně odliš­né (bez­po­chy­by bychom mezi obě­ma stra­na­mi jed­né min­ce našli výraz­né odliš­nos­ti a doved­li bychom říct, že jed­na z nich pro nás zna­me­na­la mno­hem více než ta dru­há), ale samy o sobě by nemoh­ly exis­to­vat. Zatímco „dva­cet dva­cít­ka“ pro mě byla vel­kou lek­cí, kte­rá mě v osob­ním živo­tě hra­vě posu­nu­la kupře­du, roč­ník dva­cet jed­na pro mě bylo klid­něj­ší pozná­vá­ní nejen sama sebe, ale také svě­ta a lidí kolem. To, co jsem se nau­čil v roce 2020, jsem aspoň v urči­té míře zužit­ko­val během leto­š­ka. Mimo to jsem však došel k mno­ha zají­ma­vým závě­rům, zjiš­tě­ním a „odha­le­ním“ v rám­ci své­ho cha­rak­te­ru. 

Každopádně, abych zby­teč­ně neza­bře­dl do filo­so­fic­kých vod a nehrál si na něja­ké­ho pseu­doin­te­lek­tu­á­la, pře­jdu radě­ji k dal­ší čás­ti, tedy ke kra­tič­ké­mu shr­nu­tí nejen mé vlast­ní tvůr­čí čin­nos­ti, ale také celé­ho roku z hle­dis­ka komik­so­vé­ho prů­mys­lu. Ostatně, píšu člá­nek na Comics Blog, tak­že by bylo trestu­hod­né neo­po­me­nout médi­um, kte­ré pro mě (a před­po­klá­dám, že i pro mno­ho z vás, čte­ná­řů) hod­ně zna­me­ná. 

Nejprve pře­jdu k člán­kům. Co jsem tak počí­tal, za celý rok jsem na Comics Blog napsal 74 člán­ků. Ve val­né vět­ši­ně pří­pa­dů šlo o stan­dard­ní komik­so­vé recen­ze, na něž jste zvyklí. S nástu­pem ini­ci­a­ti­vy Future State jsem byl nucen psát jako blá­zen, což se pře­de­vším na začát­ku letoš­ní­ho roku výraz­ně pro­je­vi­lo. Uznávám, bylo to občas vyčer­pá­va­jí­cí a časo­vě nároč­něj­ší, ale mě osob­ně to i tak nesmír­ně bavi­lo. A to teď mys­lím zce­la upřím­ně! Bohužel, všech­ny mini­sé­rie jsem nesti­hl k dneš­ní­mu datu zre­cen­zo­vat a pev­ně dou­fám, že během roku nad­chá­ze­jí­cí­ho se vše zada­ří a zbý­va­jí­cí komiksy úspěš­ně zre­cen­zu­ji. Nemusíte se bát, mám je již načte­né, tak­že to (snad) půjde jako po más­le.     

Ač to dělám nerad, pro­to­že budu chví­li půso­bit tro­chu pový­še­nec­ky, musím se i přes­to v něčem pochvá­lit. Snažil jsem se lehce expe­ri­men­to­vat. Usiluji o to, aby tvor­ba na Comics Blogu neby­la ruti­nou. O to víc jsem se sna­žil pra­co­vat s růz­ný­mi for­má­ty. Díky tomu jste se napří­klad moh­li dočkat mar­ve­lov­ských novi­nek ze svě­ta her­ní­ho prů­mys­lu (šlo o mnou sepsa­né a mír­ně pře­dě­la­né člán­ky ze slo­ven­ské­ho her­ní­ho ser­ve­ru Somhráč), aktu­ál­ní novin­ky z komik­so­vé­ho odvět­ví nebo recen­zi na mar­ve­lov­ský seri­ál WandaVision. 

Abych to aspoň tro­šič­ku vyvá­žil, zku­sím být nyní lehce kri­tic­ký. Druhá polo­vi­na totiž lehce pokul­há­va­la, co se akti­vi­ty týče. To bylo pře­de­vším způ­so­be­no nedo­stat­kem času a upřed­nost­ně­ní jiných, pro mě mno­hem závaž­něj­ších pri­o­rit. Nicméně, i tak jsem doká­za­lal během pod­zi­mu a zimy sesmo­lit něko­lik recen­zí, kte­ré jsem nako­nec zve­řej­nil na strán­ce (vypích­nout mohu recen­zi na Negativní expo­zi­ci, 52. díl Komiksového výbě­ru Spider-Mana, a člá­nek o nej­no­věj­ším fil­mo­vém Spider-Manovi). Snad bude akti­vi­ta v příš­tím roce lep­ší (mini­mál­ně v dru­hé polo­vi­ně roku, o prv­ní se zase tak moc nebo­jím). 

A nyní je na čase v krát­kos­ti shr­nout nej­vý­znam­něj­ší udá­los­ti komik­so­vé­ho média. Nebudu se roze­pi­so­vat o sou­čas­ném main­stre­a­mu, poně­vadž jsem se za uply­nu­lý roku dostal k tak malé­mu množ­ství nových řad, že bych je doká­zal spo­čí­tat na prs­tech jed­né ruky. Spíš se zamě­řím na fil­mo­vé odvět­ví a na něko­lik akcí. Letošnímu roku velel Marvel, kte­rý do svě­ta vypus­til čty­ři vel­ko­le­pé komik­so­vé bijá­ky a pět seri­á­lů. Nutno dodat, že šlo při­nej­hor­ším o dob­ré, doce­la uchá­ze­jí­cí poči­ny, v lep­ších pří­pa­dech o napros­to úžas­né pro­jek­ty, kte­ré se poved­ly na jed­nič­ku. Coby člo­věk, kte­rý nikdy moc nezkou­mal seri­á­lo­vou tvor­bu, jsem se díky Marvelu a Disneymu odhod­lal nejen podí­vat na mar­ve­lov­ské poči­ny z Disney+, ale také vyzkou­šet seri­á­lo­vou tvor­bu Netflixu a jiných stre­a­mo­va­cích plat­fo­rem. Mohl jsem si roz­ší­řit obzo­ry, za což z celé­ho srd­ce děku­ji. 

A co se týče akcí, ty se vyved­ly na jed­nič­ku. Byl jsem sice jen na dvou (Fantastická Ostrava a Comic-Con Prague), ale obě jsem si maxi­mál­ně užil. Na Fantastické Ostravě jsem si užil přá­tel­skou ost­rav­skou atmo­sfé­ru s mno­ha úžas­ný­mi lid­mi. A co víc, měl jsem tu čest se již podru­hé osob­ně setkat s Martinem Štefkem (autor, díky němuž je Comics Blogu tam, kde je) a pro­ho­dit s ním u stán­ku Golden Dogu pár slov. Podobně bych mohl psát o dlou­ho oče­ká­va­ném a neu­stá­le odklá­da­ném Comic-Conu, kte­rý se po něko­li­ka odsu­nech nako­nec úspěš­ně zre­a­li­zo­val. Mohu vám říct, že šlo o vel­ko­le­pý a vskut­ku úžas­ný záži­tek. Pokud jste na této akci ješ­tě neby­li, měli bys­te to napra­vit. Přece jenom, šan­ci na sezná­me­ní s širo­kou komu­ni­tou lidí a poklá­bo­se­ní s před­ní­mi čes­ký­mi a zahra­nič­ní­mi tvůr­ci máte málo­kde (v našich luzích a hájích prak­tic­ky nikde, snad jen na vybra­ných akcích věnu­jí­cích se fan­tas­ti­ce).

A nyní ta nej­za­jí­ma­věj­ší část - výhled na příští rok. Nebudu lhát, něja­ké osob­ní plá­ny mám, ale veřej­ně se jimi chlu­bit nebu­du. Místo toho radě­ji napíšu, co od nás - ode mě a od Martina - může­te v příš­tím roce oče­ká­vat. Nebudu moc mlu­vit za Martina. Přece jenom, nevím, jest­li bude časo­vě stí­hat. Ostatně, prá­ce a vede­ní vlast­ní­ho nakla­da­tel­ství Golden Dog je nároč­ná čin­nost a ubí­rá vám nema­lé množ­ství času. Každopádně, dle mého názo­ru nás všech­ny roz­hod­ně pře­kva­pí a někdy během celé­ho roku se vyta­sí s něko­li­ka úder­ný­mi, leč kva­lit­ně napsa­ný­mi recen­ze­mi. Stále nevy­šel ze cvi­ku a pořád mu to píše dob­ře. 

Co se týče mě a mého půso­be­ní na Comics Blogu, budu se sna­žit co nejdří­ve dohnat res­ty z roku 2021. Dodělám recen­ze na ini­ci­a­ti­vu Future State, časem mož­ná zre­cen­zu­ji zbý­va­jí­cí mar­ve­lov­ské seri­á­ly ze stre­a­mo­va­cí plat­for­my Disney+, potaž­mo něja­ké recen­ze na aktu­ál­ní komik­so­vé novin­ky. A abych neza­po­mněl, urči­tě se může­te těšit na mno­ho nových for­má­tů, kte­ré na Comics Blogu ješ­tě nikdy neby­ly, a také na něko­lik sta­rých. O jaké půjde, vám však v tuto chví­li nepro­zra­dím. Přece jenom, chci vás tro­chu navna­dit!     

A co říct závě­rem? Doufám, že si nad­chá­ze­jí­cí rok uži­je­te ješ­tě více než ten letoš­ní. Všem pří­z­niv­cům a hrdým fanouškům Comics Blogu děku­ji za pří­zeň a veš­ke­rou pod­po­ru. Zároveň vám chci z celé­ho srd­ce popřát hod­ně štěs­tí, zdra­ví, život­ních úspě­chů, a hlav­ně co nej­ví­ce kva­lit­ní­ho čti­va (ať už kniž­ní­ho či komik­so­vé­ho). Snad si uži­je­te komik­so­vé fil­my a seri­á­ly, jež nás v příš­tím roce čeka­jí, a pří­pad­ně si zahra­je­te něja­kou komik­so­vou hru.

Dan   

---