Spectre (2015)

Je prav­dou, že v letoš­ním roce Bondovek para­dox­ně hlav­ní bon­dov­ka nekon­čí na prv­ním ani na dru­hém mís­tě, ale tře­tí mís­to si sluš­ně obha­ju­je. Možná až zby­teč­ný hate kolem Spectre se točí. Já se upřím­ně bavil 2x více než u Skyfall. Možná Spectre nemá dosta­teč­ně vymyš­le­ný scé­nař s inte­li­gent­ní­mi dia­lo­gy jako Skyfall, ale ale­spoň není zby­teč­ně pře­kom­bi­no­va­ný a zma­te­ný, akč­ní scé­ny snad popr­vé v Bondovce pře­hled­né a vel­ko­le­pé ( Při celé úvod­ní scé­ně v Mexiku se šíle­ně vygra­do­va­nou scé­nou s vrtu­l­ní­kem a jed­ním z nej­lep­ších sou­bo­jů z Hollywoodu, kde Bautista s Craigem zbo­řil téměř půl vla­ku jsem nedý­chal a měl jsem nut­ka­vou potře­bu přes celé kino zařvat P*čo. Krom toho je zde i nablýska­ná, sice opatrná,ale přes­to sviž­ná auto nahá­něč­ka krás­ným Římem, nahá­něč­ka s leta­dlem v Alpách, pár krát­kých likvi­da­cí a závě­reč­né Finále. Nemohu tedy říct, že by akce bylo málo, pokud akce zrov­na neby­la, tak Bond popr­vé v his­to­rii hláš­ko­val( a výteč­ně!) ane­bo nás bavil svým úsmě­vem Waltz, kte­rý sice mohl podat výraz­něj­ší výkon, přes­to jej jako her­ce vel­mi uzná­vám. Plus za opět vyni­ka­jí­cí soun­d­track vítě­ze X Factoru Sama Smitha, kte­rý k Adele vskut­ku nemá dale­ko. Výsledný dojem pozi­tiv­ní a klid­ně bych si dal Spectre zno­va. 80%

---

---