Vietnam. Válečné filmy jsou tak trochu moje hobby, a filmy z Vietnamu tu představují něco jako třešinku na dortu. Proč? Vietnamská válka znamenala skutečný, vyčerpávající extrém pro obě bojující strany. I proto je to vděčné téma filmařů - s klidným srdcem se dá říct, že dnes jsou možnosti inspirace nepřeberné. Posledním filmem z dlouhé řady je Údolí stínů - film, který si bere ambice popsat všechny taje války ve Vietnamu co možná nejkomplexněji.
Příběh začíná zhruba deset let před válkou - to když komunisté ze Severu masakrují francouzské jednotky, které nemají žádné zkušenosti s partyzánským druhem boje (jak říká klasik, kde měli francouzi tanky, vyhrávali, kam mohli jen nohou, dostávali pořádně na frak). Všichni víme, že za deset let se toho chopili mistři v oboru, Američané.
Jedním z nich je Hal Moore (Mel Gibson), plukovník, velící jednotce o velikosti 400 mužů, kteří se vydávají do Údolí stínů vyzkoušet nový druh boje za využití vrtulníkového přesunu. Když nastane čas první bitvy, očekávají velitelé hladký průběh. Ten ovšem rychle bere za své, když jednotka zjistí, že je obklíčena kompletní armádou Vietcongu o velikosti 2000 mužů, kteří se na ně sypou z rozsáhlých podzemích chodeb jako mravenci. Začíná boj o přežití...
Na rozdíl od filmů jako je Četa připomíná Údolí spíš Tenkou červenou linii. Na rozdíl od ponuré atmosféry a jednotlivých ukázek nesmyslnosti války jako celku (v tomhle exceluje třeba Apokalypsa) se film týká jedné konkrétní bitvy, dokonce taktéž o kopec. Pralesa si opravdu moc neužijete - to ale neplatí o ostatních aspektech války. Tím volně přecházíme do oblasti zpracování, kde se zdržíme trochu déle.
Zpracování filmu je totiž neuvěřitelně kvalitní. Jedním slovem by se - s maličkou dávkou rezervy, samozřejmě - dalo popsat jako úchvatné. Vrtulníky ve formaci, ladně klesající do údolí, a svítící trajektorie kulek, co je vítají... Artilerie, neúnavně šijící do nekrytých pozic Vietcongu... Odříznuté jednotky, marně čekající na pomoc v pozici, kdy stačí jen zvednout hlavu a přijdete o ni... bitva na plátně zabírá celé dvě třetiny filmu (první třetina se týká rodinného života konkrétních vojáků v Americe) a je jednoznačně nejlépe filmově zpracovanou bitvou za posledních pár let. Když už začínají docházet síly, přichází na řadu letectvo s tunami napalmu a bojiště se proměňuje v ohnivé peklo, pohřbívající všechno živé, nehledě na vlastní ztráty. Naturalismus má sice do Stoneova kalibru (Četa) daleko, ale krve a brutálních obrazů se film rozhodně nebojí.
Hudba. Zvuk. Tyhle dva aspekty dnes normální člověk bere jaksi „samozřejmě“ a dále je nerozebírá. Ale hudba je tady geniální (nebo spíš geniálně zakomponovaná k jednotlivým úsekům filmu). Teskné nářky a tiché volání ve stylu „many will gone“ spolu s úseky ranního rozbřesku a pomalu začínající bitvy působí neuvěřitelně sugestivně. Podobně jsem se cítil při Apokalypse, kde vrtulníky tančily do tónů klasické kompozice. Slovy nepopsatelné, nutno vidět na vlastní oči (a slyšet na vlastní uši).
Ale řekněme si na rovinu, zpracování není všechno a i když tady patří do kategorie absolutní špičky, nemůžu tohle říct o filmu samotném. Tak předně: neuvěřitelný morální patos, ze kterého trochu náročnějšímu divákovi místy musí být zle. Američané jsou zobrazování jako neskuteční hrdinové a hlavně závěrečná fáze bitvy, kdy nepadne na jejich straně nikdo a zmasakrují přitom stovky vojáků Vietcongu, je prostě vymyšlená a postavená na hlavu. Je správné dělat filmy o hrdinech Vietnamské války a přitom být absolutně slepý k faktům? Druhá hrubka spočívá v nerovnoměrném rozložení jednotlivých částí - první část filmu, odehrávající se na základně zabírá spoustu času, nudí a se samotnou válkou až tak moc společného nemá. Ale nejvíc mi chybí odkaz. Odkaz, že válka ve Vietnamu byla vlastně k ničemu a že přitom padlo tolik lidí zbytečně.
Takže abych to nějak uzavřel: Pokud chcete vidět kvalitní válečný film, určitě zkuste Údolí Stínů. Vězte ale, že i když zpracováním patří mezi absolutní elitu, v ději má závažné mezery...
Podívejte se na hodnocení Údolí stínů na Kinoboxu.
3. září 2016 Critters 4 (1992) Poslední bitva s chlupatými Critters se odehraje ve vesmíru… K úspěšnému vyhlazení Critters už chybělo Charliemu tak málo, jenže ještě než stačil zničit poslední […] Posted in Horory
9. května 2022 Kazň – mlčení sovětských jehňátek V Sovětském svazu sérioví vrazi neexistovali. Oficiálně. Takže ve skutečnosti existovali, ale režim to popíral. Problém tím byl vyřešen a socialismus šel dál vstříc světlým zítřkům, až v […] Posted in Filmové recenze
26. října 2018 #1835: 100 nábojů 13: Smůla - 80 % 100 nábojů 13: Smůla (100 Bullets: Wilt)Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako díly 89 až 100 série "100 Bullets" u Vertiga. Souborně vyšlo jako […] Posted in Recenze knih
11. července 2021 Black Widow – Recenze – 60% Na akčním superhrdinském filmu Black Widow je nejvíce zvláštní jeho nezvládnuté načasování. A tím není myšleno to, že kvůli pandemii vstoupil do kin po více jak ročním odkladu, nýbrž to, […] Posted in Filmové recenze
7. prosince 2011 Jak financovat koupi či rekonstrukci chaty nebo chalupy
Češi jsou vyhlášení jako nadšení chataři a chalupáři, hlavně v dobách ještě nedávných měla téměř každá domácnost chatu či chalupu, kam jezdili o víkendech, ať už kvůli relaxaci, přírodě, […] Posted in Domácí rady
3. prosince 2021 Hobit: Bitva pěti armád - 90 % Pán Prstenů a Hobit jsou podobné filmy jako série Star Wars. Natočili se první 4. až 6. díly a jejich prequely se natočili v dlouhým, skoro desetiletým, odstupem. Kdyby režisér a zároveň i […] Posted in Retro filmové recenze
20. listopadu 2022 Mom and Dad (2017) Když se rodiče nedobrovolně rozhodnou jednou provždy zbavit svých ratolestí, nastává boj o přežití, který bude bolet obě strany…Brent a Kendall nejsou sice úplně vzorovými rodiči, […] Posted in Horory
15. června 2016 Murderock - uccide a passo di danza (1984) V taneční škole řádí tajemný vrah, který svým obětem propíchává srdce ostrou sponou… Candice vede v New Yorku taneční školu. Mezi jejími svěřenci je několik velice […] Posted in Horory
Nejnovější komentáře