Harry Potter a tajemná komnata - Za vším hledejte Voldemorta

HarryPotter2

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Harry (nebo hlav­ně Daniel Radcliffe) nám tro­chu povy­ros­tl. Už nebyd­lí v malič­kém pří­s­těn­ku pod scho­dy, ale má svůj pokoj. Sice malý, ale pořád vět­ší než ten pří­s­tě­nek. Má za sebou prv­ní roč­ník kou­zel­nic­ké ško­ly a opět v den svých naro­ze­nin odjíž­dí do Bradavic, aby se při­u­čil novým kou­zel­nic­kým fíg­lům. Stejně jako popr­vé ani ten­to­krát se to neo­be­jde bez odpo­ru jeho pove­de­ných pří­buz­ných, ale Harrymu se stej­ně poda­ří utéct.

V „tajem­né kom­na­tě“ je divá­ko­vi blí­že vysvět­le­na his­to­rie bra­da­vic­ké ško­ly. Dozvídáme se o někdej­ší exis­ten­ci čtyř kou­zel­ní­ků stej­ných jmen, jako mají nyní jed­not­li­vé kole­je (tedy Nebelvír, Zmijozel, Mrzimor a Havraspár). Ti před lety kou­zel­nic­kou „uni­ver­zi­tu“ založili.Tím, kdo do ško­ly pro­pa­šo­val také onu tajem­nou kom­na­tu, byl Zmijozel. Jen jeho dědic může kom­na­tu zno­vu otevřít a vypus­tit na svět to, co skrý­vá a co už kdy­si nadě­la­lo v Bradavicích pěk­nou paseku. A tak se taky sta­lo. Komnata je ote­vře­na a ve ško­le začne jít o život, a to hlav­ně „mudlov­ským“ stu­den­tům.

Harry Potter a tajem­ná kom­na­ta před­sta­vu­je řadu nových postav. Kromě jiných je to tro­chu maso­chis­tic­ký uša­tý skří­tek Dobby, kte­rý slou­ží jed­né (nejme­no­va­né) kou­zel­nic­ké rodi­ně a kte­rý sám sebe pořád za něco tres­tá. Právě díky němu se Harry dovtí­pí, že letos v Bradavicích nebu­de zrov­na bez­peč­no.

Na scé­ně se dále obje­vu­je nový pro­fe­sor, Zlatoslav Lockhart, což je posta­vič­ka jak vystři­že­ná ze žur­ná­lu a chlubí­cí se svý­mi nesčet­ný­mi vítěz­ství­mi nad zlou mocí. Ukáže se, že Zlatoslav je ale totál­ně nepo­u­ži­tel­ný a schop­ný maxi­mál­ně vyři­zo­vat svou boha­tou kore­spon­den­ci s fanouš­ky. Jak celou lapá­lii s tajem­nou kom­na­tou (nebo spíš s tím, co kom­na­ta skrý­vá) pře­ži­je, se dozví­dá­me až v závě­reč­ných titul­kách.

Ve dvoj­ce nás i nadá­le pro­vá­ze­jí sta­ré zná­mé čaro­děj­nic­ké sym­bo­ly. Studenti v dale­ko vět­ší míře pou­ží­va­jí různá kouz­la (např. „vin­gar­di­um levi­o­sa“ na vzná­še­ní před­mě­tů, „vera ver­to“ na pře­mě­nu zví­ře­te v pohár nebo sta­ré zná­mé prak­tic­ké „ocu­lus repa­ro“ na opra­vu brý­lí). Studenti i nadá­le hol­du­jí ryze čaro­děj­nic­ké­mu spor­tu – famfr­pá­lu. V tom­to díle se pro­ti Harrymu posta­ví nový chy­tač Zmizojelu – Draco Malfoy. Zatímco v jed­nič­ce při zápa­se Harryho zlo­bi­lo zakle­té koš­tě, ten­to­krát ho pro­ná­sle­du­je destruk­tiv­ní potlouk. Scéna, v níž se Harry a Draco sna­ží doho­nit Zlatonku a při­tom jsou pro­ná­sle­do­vá­ni zakle­tým potlou­kem je na můj vkus až moc dlou­há. Nechybí samo­zřej­mě roz­to­mi­lé poš­tov­ní sovy, ten­to­krát v hlav­ní roli s Ronovou neši­kov­nou sovič­kou, kte­rá neu­stá­le někde blou­dí a do něče­ho nará­ží.

Ve dvoj­ce Harry napl­no oce­ní svůj dar-nedar v podo­bě schop­nos­ti mlu­vit hadím jazy­kem. To sice pro­ká­zal už v „kame­ni mudr­ců“, kdy pus­til ze ZOO obrov­ské­ho hroz­ný­še a do výbě­hu dostal své­ho bra­trán­ka, ale tepr­ve v tom­to díle může svou zna­lost pou­žít pro ušlech­ti­lej­ší činy. I když zpo­čát­ku je mu tato vlast­nost spíš na obtíž, pro­to­že i jeho věč­ný sok lord Valdemort tím­to jazy­kem mlu­vil…

Stejně jako v jed­nič­ce je i dvoj­ka plná krás­ných vizu­ál­ních efek­tů, kte­ré z Harryho děla­jí to, čím je. Oproti mým dob­ro­druž­ným kole­gům z redak­ce je to prá­vě to, co se mi na Harryho pří­bě­zích nej­víc líbí. Obrovská a při­tom nepře­kom­bi­no­va­ná fan­ta­zie, díky kte­ré bys­te se sami do Bradavic chtě­li podí­vat. Pohyblivé scho­diš­tě, pro­měn­li­vý strop hlav­ní­ho sálu bra­da­vic­ké ško­ly nebo nově léta­jí­cí auto­mo­bil či vrba mlá­tič­ka. Jen v jedi­né pasá­ži jsem doko­na­lé efek­ty neo­ce­ni­la, a to v les­ní scé­ně s asi mili­o­nem pavou­ků :-).