REVENANT Zmrtvýchvstání - LEGENDA O HUGHU GLASSOVI

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Již po dvě sto­le­tí pat­ří pří­běh Hugha Glasse k těm nej­ú­žas­něj­ším pří­bě­hům o lidech, kte­ří doká­za­li pře­ko­nat všech­ny limi­ty lid­ské­ho těla a mys­li. Narodil se v roce 1773 ve Philadelphii. O jeho raném živo­tě se ví málo. Obecně se věří, že strá­vil něko­lik let jako pirát na moři. Jako tři­cát­ník odces­to­val na západ a v roce 1823 se osu­do­vě při­dal k výpra­vě kapi­tá­na Andrewa Henryho, kte­rá měla za úkol zma­po­vat řeku Missouri. Když se výpra­va při­blí­ži­la k mís­tu, kte­ré je dnes zná­mé jako měs­to Lemmon v Jižní Dakotě, byl Glass napa­den a váž­ně zra­něn sami­cí med­vě­da grizzly­ho. Muži, kte­ří se o něj měli posta­rat, raně­né­ho opus­ti­li s pře­svěd­če­ním, že stej­ně brzy umře.

Glass sám neza­ne­chal žád­né poznám­ky, kro­mě jedi­né­ho dopi­su, kte­rý byl určen rodi­čům jeho spo­leč­ní­ka, jehož zabi­li Indiáni z kme­ne Arikara. Když se obje­vil živý, novi­ná­ři roz­ší­ři­li jeho pří­běh po celé zemi. Od té doby vznik­lo něko­lik živo­to­pi­sů a romá­nů, ale až v roce 2002 autor Michael Punke pub­li­ko­val jed­nu z nej­po­drob­něj­ších zpráv o daném téma­tu v kni­ze Zmrtvýchvstání. Punke udě­lal kari­é­ru jako obchod­ní zástup­ce v USA, ale záro­veň měl celo­ži­vot­ní fas­ci­na­ci lid­mi, žijí­cí­mi v horách, což ho při­mě­lo k tomu, aby důklad­ně pro­stu­do­val všech­ny zdro­je a zpra­co­val nej­přes­něj­ší výpo­věď Glassova osu­du.

Kniha skli­di­la pochva­lu od Publishers Weekly, kde byla popsá­na jako “str­hu­jí­cí pří­běh o hrdin­ství a obse­dant­ní odve­tě”. Brzy se sta­la jed­nič­kou mezi čte­ná­ři, kte­ří tou­ži­li po vel­kém dob­ro­druž­ství. Mezi těmi­to čte­ná­ři byli i pro­du­cen­ti ze spo­leč­nos­ti Anonymous Content - Steve Golin, Keith David Redmon a David Kanter.

 “Vždycky jsem měl rád dob­ro­druž­né film, kde se pro­ta­go­nis­té sna­ži­li pře­žít v divo­ké pří­ro­dě. Všichni jsme si mys­le­li, že to bylo neu­vě­ři­tel­né, nové dob­ro­druž­ství,” vzpo­mí­ná Golin. “Pro Davida, Keithe a mě to byla dlou­há ces­ta, ale jsme oprav­du nad­še­ni, že se to dalo dohro­ma­dy a s mimo­řád­ným týmem lidí. Nebylo to snad­né, ale je to spl­ně­ný sen, pokud jde o kre­a­ti­vi­tu, ke kte­ré nás pří­běh inspi­ro­val.”

Anonymous Content najal Marka L. Smithe, aby napsal scé­nář. Smith viděl v pří­bě­hu pří­le­ži­tost, jak nabíd­nout lidem záži­tek, kte­rý si z pohle­du pře­tech­no­lo­gi­zo­va­né­ho 21. sto­le­tí doká­že­me jen stě­ží před­sta­vit.

“Pokud jste se v roce 1820 ocit­li v divo­či­ně, ocit­li jste se v napros­té divo­či­ně. Nemohli jste vytáh­nout z kapsy iPhone,” pozna­me­ná­vá smi­th. “Glass se dosta­ne do téměř nepřed­sta­vi­tel­né situ­a­ce a pod­mí­nek: od ces­ty přes vodo­pá­dy po boj s vlky. Jeho pří­běh je dob­ro­druž­ství, ale záro­veň je boha­tou emo­ci­o­nál­ní ces­tou a měl jsem pocit, že by to moh­la být také úžas­ná vizu­ál­ní podí­va­ná.”

Tato nadě­je se sta­la rea­li­tou, když se k týmu při­dal Iñárritu. Chtěl zavést divá­ky pří­mo do svě­ta, kte­rý ho již dlou­ho dobu fas­ci­no­val a lákal - přes­to zůstá­val nepří­stup­ný. “Tento pří­běh se v Alejandrově tvor­bě vyjí­má. Zpočátku jsem byl pře­kva­pe­ný, že ho zají­mal,” při­zná­vá Smith. “Jakmile ale začal pra­co­vat na scé­ná­ři, všech­no při­šlo k živo­tu. Tolik se do pří­pra­vy vlo­žil, byl tak kre­a­tiv­ní. Byla to úžas­ná spo­lu­prá­ce.”

Společnost New Regency byla nad­še­ná spo­lu­pra­cí s Iñárritem. Výkonný ředi­tel a pre­zi­dent Brad Weston dodá­vá: “Byli jsme zce­la oddá­ni Alejandrově vizi - pocho­pi­li jsme šíři a roz­sah a potře­bu fle­xi­bi­li­ty. Viděli jsme v tom šan­ci vrá­tit se zpát­ky k původ­ní misi naší spo­leč­nos­ti, jejíž tvor­ba je pře­de­vším říze­na fil­ma­ři. Vnímali jsme to jako kre­a­tiv­ní pro­jekt, ale také pří­běh s komerč­ním poten­ci­á­lem.”

Iñárritu vsa­dil do Glassova pří­bě­hu dal­ší fik­tiv­ní zvra­ty. A dostá­val se stá­le hlou­bě­ji, aby pro­zkou­mal rezo­nu­jí­cí téma­ta pod povr­chem. “Měl jsem zájem pro­zkou­mat nejen Glassovu a Fitzgeraldovu fyzic­kou ces­tu, ale také jejich psy­cho­lo­gii, sny, oba­vy a jejich ztrá­ty,” vysvět­lu­je reži­sér. “Děj byl skvě­lou základ­nou, jako tomu je v hud­bě, ale to, co se děje v jejich mys­lích a jejich srd­ci, to jsou sóla, jako trum­pe­ty a pia­no.”

DiCaprio pova­žu­je Iñárritův ruko­pis ve scé­ná­ři za nezpo­chyb­ni­tel­ný. “Když se Alejandro při­dal k pro­jek­tu, před­sta­vo­va­lo to pro mě vzru­šu­jí­cí vyhlíd­ku, pro­to­že je to výji­meč­ný fil­mař,” říká herec. “Věděl jsem, že nabíd­ne divá­kům oprav­du uchva­cu­jí­cí záži­tek. Na jed­né stra­ně to je pří­běh o pře­ži­tí, ale Alejandro do něj vná­ší tolik růz­ných odstí­nů, že se v závě­ru stá­vá něčím víc.”

Vzhledem k tomu, že nám jsou zná­ma pou­ze holá his­to­ric­ká fak­ta, pří­běh vyža­do­val před­sta­vi­vost, ale dvě slo­va pod­tr­ho­va­la Iñárritův a Smithův pří­stup: kul­tur­ní auten­tič­nost. “Zkoumali jsme všech­no, i to jak hra­ni­čá­ři pro­mlou­va­li ke svým nástro­jům. Chtěli jsme divá­ky zce­la pono­řit do toho­to svě­ta,” říká Smith.

Iñárritu si vzal k srd­ci odpo­věd­nost za zno­vu vytvo­ře­ní ztra­ce­né­ho svě­ta. Během prv­ní­ho natá­če­cí­ho dne shro­máž­dil fil­mo­vý štáb na bře­hu řeky Bow v pro­vin­cii Alberta – kde se her­ci měli brzy pono­řit do ledo­vých vod v akč­ní fil­mo­vé scé­ně. Každý dostal čer­ve­nou růži. Kulturní porad­ce Craig Falcon vedl obřad pod­po­ro­va­ný sta­ře­ši­na­mi z míst­ní­ho kme­ne Stoney, aby požeh­nal fil­mu, tvor­stvu a zemi. Po požeh­ná­ní Iñárritu požá­dal všech 300 lidí, aby se v tichu chyt­li za ruce. Pak spo­leč­ně ode­šli k řece, kde roz­ho­di­li okvět­ní líst­ky růží.