Rodinná oslava

Lars von Trier sice pochá­zí (z fil­mo­vé­ho pohle­du) z rela­tiv­ně nevý­znam­né­ho Dánska, ale jeho jmé­no již půso­bí jako punc kva­li­ty. Von Trier však není jedi­ným Dánem, kte­rý točí dob­ré fil­my. Zhruba v podob­ně hut­ném duchu tvo­ří jeho kama­rád Thomas Vinterberg, se kte­rým vytvo­řil mani­fest Dogma 95. Diváci, kte­ří von Trierova díla zna­jí, vědí, že když při­rov­ná­vám Vinterberga k Trierovi, si do kina roz­hod­ně nemů­žou při­jít odpo­či­nout...

Rozvětvená rodi­na a jejich přá­te­lé se schá­ze­jí na osla­vě otco­vých šede­sá­tin. Soudě pod­le počtu hos­tů, kte­ří se sjíž­dě­jí, je otec vel­mi váže­nou oso­bou. To ale nezna­me­ná, že by nemohl mít něja­ký ten škra­loup. V tomhle pří­pa­dě se jed­ná o škra­loup pěk­ně tuč­ný a dlou­ho a dob­ře uta­jo­va­ný. Ale dozví­dá­me se ho hned na začát­ku fil­mu.

Oznámení jed­né šoku­jí­cí sku­teč­nos­ti však není to jedi­né, co se na osla­vě sta­ne. Také žád­né z dal­ších okol­nos­tí osla­vy nejsou idy­lic­ké, a jen mini­mum postav si zacho­vá svo­ji úro­veň po celou dél­ku trvá­ní fil­mu. Neprozradím, co je před­mě­tem obvi­ně­ní otce, ale nazna­čím, jaké dvě otáz­ky se film sna­ží zod­po­vě­dět: Jak se zacho­va­jí účast­ní­ci osla­vy? Co se sta­ne poté, kdy vyjdou naje­vo okol­nos­ti smr­ti dvoj­če­te Lindy?

Hlavním bojov­ní­kem pro­ti otci je jeho syn Christian. Je tref­né, jak po prv­ním obvi­ně­ní z jeho stra­ny sice všich­ni účast­ní­ci osla­vy krát­ce mlčí, ale potom se baví tak, jako­by se nic nesta­lo. Jakoby to, co syn otci vyčí­tá, byla zce­la nor­mál­ní hád­ka mezi synem a otcem. Jenže Christian jde stá­le více do hloub­ky: pře­svěd­ču­je, že to, co účast­ní­kům osla­vy pro­zra­dil, není legra­ce.

Rodinná osla­va zís­ká­vá už po dva­ce­ti minu­tách hut­ný obsah a nemá slab­ších chvi­lek. Momenty pře­kva­pe­ní se stří­da­jí s chví­le­mi, kdy se akté­ři háda­jí nebo dokon­ce perou. Roztřesená kame­ra dodá­vá atmo­sfé­ře osla­vy na auten­ci­tě. Také přes­ně dovo­lu­je reži­sé­ro­vi uká­zat emo­ce jed­not­li­vých her­ců. Ne vždy, když mlu­ví, jsou zabí­rá­ni, vždy se však v zábě­ru obe­j­vu­je ten, koho se řeč týká.

Délka fil­mu je hodi­na a půl. Věřte ale, že se během ní sta­ne tolik věcí, že na Rodinnou osla­vu bude­te ješ­tě dlou­ho vzpo­mí­nat.

O filmu:

Festen (Celebration)
Režie: Thomas Vinterberg
Scénář: Thomas Vinterberg, Mogens Rukov
V hlav­ních rolích: Ulrich Thomsen, Henning Moritzen, Thomas Bo Larsen, Paprika Steen, Birthe Neumann, Trine Dyrholm
Dánsko 1998, 106 minut

---

---