Lolita (1997)

Je mi ctí, milí čte­ná­ři, že Vám mohu před­sta­vit sleč­nu Dolores, dce­ru vdo­vy Charloty Hazeové. Lo měří metr pade­sát, je to štíh­lá, pla­vo­vla­sá dva­nác­ti­le­tá nym­fič­ka byd­lí­cí v rodin­ném dom­ku ve spo­je­ných stá­tech, do kte­ré­ho se za malý popla­tek nastě­hu­je čty­ři­ce­ti­le­tý Humbert Humbert, pro­fe­sor před­ná­še­jí­cí na uni­ver­si­tě v Beardsley. Příběh by se snad ani neo­de­hrál, kdy­by se Hubert, ješ­tě jako mla­dík, neza­mi­lo­val do dív­ky, kte­rá po krát­ké době umí­rá na tyfus. Vzpomínky na prv­ní lás­ku se tak sta­nou osud­né pro Humbertovu náklon­nost k nác­ti­le­tým.

Byla Lolita. Nevinná Lolita v ran­ním slun­ci.   Měla tak dro­boun­ké nož­ky. Byla Lolita v kalho­tech. Byla panen­ka ve ško­le. Byla Dolores na teč­ko­va­né čáře. V mých rukou, byla pořád... ..Lolita. Světlo mého živo­ta. Oheň mých beder. Můj hřích. Má duše. Lolita.

Profesor je Lolitou napros­to okouz­len, pozo­ru­je kaž­dý její pohyb, lad­né křiv­ky, bují­cí poprsí… . Naproti tomu Lo začí­ná s pod­ná­jem­ní­kem nená­pad­ně a  vel­mi lehce flir­to­vat, pří­mo se  vtom vyží­vá. Co však Humbert ani netu­ší je náklon­nost Lolitiny mat­ky, kte­rá si na něj dělá nárok. Mladou dcer­ku mat­ka pošle o prázd­ni­nách na dět­ský dív­čí tábor, netu­ší­ce, že tak zpře­tr­há začí­na­jí­cí vztah mezi Lolitou a  Humbertem. Chartota si krát­ce poté vez­me pro­fe­so­ra za muže. Novomanželství si ale moc neu­ži­je, pro­to­že se sta­ne obě­tí doprav­ní neho­dy a  zra­ně­ní pod­leh­ne. Hum poté vyzved­ne Lo v tábo­ře a vyrá­že­jí spo­lu na dlou­hý výlet po spo­je­ných stá­tech… .
Koho by neza­u­jal milost­ný pří­běh mezi dcer­kou a otcem, zvláš­tě, když je malič­ká své­vol­ná otco­vým choutkám a  pří­mo ho svá­dí svým mla­dič­kým tělem. Přiznávám, mě také zau­jal. I když z tro­chu jiné strán­ky věci. Bohužel nelze říci, že by se v dneš­ním civi­li­zo­va­ném svě­tě tyto pří­pa­dy nevy­sky­to­va­li, vět­ši­nou jsou však děti zne­u­ží­vá­ny a co je ješ­tě hor­ší, že si oni sami ani nejsou vědo­mi toho, že něco není v pořád­ku. Pedofilní rodi­če pak mají pré. Chtěl bych ješ­tě na okraj zmí­nit, že v zapad­lých ves­nič­kách Indie je doce­la běž­né, že si star­ší chla­pík posa­dí na klín osmi­le­tou hol­čič­ku. Zpět k fil­mu.
Když se tak zamys­lím, co bych měl vytknout Jeremymu Ironsovi (Humbert Humbert) a Dominique Swainové (Lolita), váž­ně mě nic nena­pa­dá, pro­to­že jim jejich role sed­ly jako uši­té. Podle před­lo­hy kníž­ky Lolita od Vladimira Nabokova reži­sér Adrian Line doko­na­le ztvár­nil  její dění. Nestává se, že by byl film lep­ší než kníž­ka, však v tom­to pří­pa­dě se tak sta­lo. Lineova Lolita pat­ří mezi nej­lep­ší fil­my, kte­ré jsem kdy viděl a tak mi nezbý­vá nic jiné­ho, než Vám dát její dopo­ru­če­ní. Hrají:    Jeremy Irons, Dominique Swain, Melanie Griffith, Frank Langella

---

---