Ze zákulisí filmu #2 | Komiksy které nebyly

Po téměř roč­ní odml­ce od prv­ní­ho dílu Ze záku­li­sí fil­mu #1 | Čekání na Supermana koneč­ně vyšlo tro­chu času na dal­ší výpra­vu do záku­li­sí fil­mu, kte­rou jsem na závěr člán­ku slí­bil. Minule jsme se v pár odstav­cích podí­va­li na to, v jakých podo­bách se k nám málem dostal nej­slav­něj­ší komik­so­vý hrdi­na, Superman. Tentokráte bude­me na podob­né vlně pokra­čo­vat a zamě­ří­me se na komik­so­vé fil­my, kte­ré se málem dosta­ly k divá­kům. Ne vždy se ovšem jed­na­lo o to, na co fanouš­ci čeka­li nebo to, co by fanouš­ci vůbec chtě­li. Takže, pojď­me se podí­vat na ty nej­za­jí­ma­věj­ší komik­so­vé pro­jek­ty, kte­ré se svých pre­mi­ér nedo­čka­ly.

A začne­me hned  u dru­hé­ho nej­slav­něj­ší­ho, ve fil­mu nesmír­ně úspěš­né­ho komik­so­vé­ho hrdi­ny, Batmana. Poté, co poměr­ně efek­tiv­ně zabil reži­sér Joel Schumacher svým Batman a Robin prv­ní vel­kou šta­ci toho­to komik­so­vé­ho hrdi­ny kiny, se pro­du­cen­ti Warner Bros. pokou­še­li znač­ku zre­vi­do­vat a při­pra­vit v nové podo­bě, zatím­co při­pra­vo­va­né pokra­čo­vá­ní série s názvem Batman: Unchained (pří­pad­ně také ozna­čo­vá­no jako Batman: Triumphant) šlo nadob­ro k ledu. V něm se mělo vrá­tit titul­ní obsa­ze­ní Batman a Robin, tedy George Clooney a Chris O’Donell, kte­ré se mělo posta­vit zápo­rá­ko­vi Scarecrowovi, jehož part byl nabíd­nut Nicolasi Cageovi. 

V men­ších rolích se pak měli obje­vit před­sta­vi­te­lé zápo­rá­ků z pře­de­šlých dílů Jack Nicholson, Danny DeVito, Michelle Pfeiffer, Tommy Lee Jones a Jim Carrey, coby před­sta­vi­te­lé noč­ních můr Bruce. Mimo to tvůr­ci počí­ta­li také s Courtney Love do role Harley Quinn (někte­ré zdro­je zmi­ňu­jí také to, že role byla zva­žo­vá­na i pro Madonnu). Warner Bros. byli nad­še­ní z dai­lies z prů­bě­hu natá­če­ní Batman a Robin a tak sta­no­vi­li datum pre­mi­é­ry na půl­ku roku 1999. Poté, co se ovšem dostal Batman a Robin do kin, divá­ci nad­še­ni roz­hod­ně neby­li a i přes masiv­ní mar­ke­tingo­vou kam­paň, kte­rá film dopro­vá­ze­la, film vydě­lal jen zlo­mek toho, co jeho před­chůd­ci. Batman: Unchained tedy šel k ledu a nasta­la sna­ha Batmana posu­nout někam jinam. Zanedlouho šel k ledu také pro­jekt Batman: DarKnight, ke kte­ré­mu byl také při­zván Joel Schumacher a v němž se měl také obje­vit Nicolas Cage (pří­pad­ně zva­žo­ván byl také Jeff Goldblum a Christopher Lloyd) jako Scarecrow (šlo v pod­sta­tě o pře­pra­co­va­nou ver­zi Batman: Triumphant) a sekun­do­vat mu v roli dru­hé­ho zápo­rá­ka měl Terence Stamp coby Dr. Kirk Langstrom/Man-Bat. Poté co ovšem Batman: Unchained neu­spěl po tra­gic­kém při­je­tí Batman a Robin, to ani tahle vari­an­ta nemě­la leh­ké a u stu­dia skon­či­la hned záhy.     

Abych neza­po­mněl, jed­nu dobu také vzni­kal sólo­vý film Catwoman v režii Tima Burtona, ve kte­rém se měla zno­vu v roli obje­vit Michelle Pfeiffer, kte­rá pokra­čo­va­la s pří­bě­hem tam, kde její posta­va skon­či­la v původ­ním Batmanovi. Sequel měl uka­zo­vat Catwoman v den­ních láz­ních pro super­hr­di­ny a super­pa­dou­chy, jak si hojí rány kte­ré zís­ka­la v posled­ním střet­nu­tí s Batmanem. A člo­věk by si řekl, že Superman boju­jí­cí s obřím pavou­kem je jedi­ná šíle­nost, kte­rou Burton v deva­de­sát­kách při­pra­vo­val. 

Z pro­jek­tů, kte­ré měly znač­ku oži­vit, mimo posled­ně zmí­ně­né­ho prv­ní­ho poku­su o Batman vs Superman, kte­rý nevy­šel, tu ovšem bylo hned něko­lik dal­ších fil­mů v pří­pra­vě, kte­ré měly pošra­mo­ce­nou repu­ta­ci neto­pý­ří­ho muže napra­vit. Jedním z nich byla i hra­ná adap­ta­ce popu­lár­ní vari­an­ty toho­to hrdi­ny, kte­rá se ode­hrá­vá v budouc­nos­ti. V roce 2039 v Neo-Gothamu již nepů­so­bí jako Batman Bruce Wayne, nicmé­ně Terry McGinnis, kte­ré­mu je původ­ní Batman men­to­rem a zaměst­na­va­te­lem. Původní seri­ál se dočkal tří sérií a posta­vy v něm před­sta­ve­né se poz­dě­ji dosta­ly do celé­ho uni­ver­za DC. Poté co na pře­lo­mu tisí­ci­le­tí zís­kal cyber­punk na popu­la­ri­tě, tenhle pro­jekt z deva­de­sá­tých let se dostal opět do popře­dí a chví­li to vypa­da­lo, že si jej pod svá kří­d­la vez­mou scé­náris­té původ­ní­ho seri­á­lu a Boaz Yakin, kte­rý měl čer­s­tvě ve fil­mo­gra­fii úspěš­né spor­tov­ní dra­ma Vzpomínka na titá­ny, se zhos­tí režie. Projekt se ovšem nikdy neod­le­pil od země a nako­nec dostal pro­stor Batman začí­ná. Na roz­díl od jiných pro­jek­tů s Batmanem ovšem stu­dio ten­to nápad úpl­ně nepo­hřbi­lo a v roce 2001 pro­jekt poza­sta­vi­lo. Jednoho dne se tak může­me této vari­an­ty pře­ci jen dočkat. 

Dalším fil­mem, kte­rý se pokou­šel Batmana vzkří­sit byla ori­gi­nál­ní adap­ta­ce poně­kud netra­dič­ní­ho komik­su Batman: Rok jed­na od Franka Millera, kte­rou měl reží­ro­vat Darren Aronofsky. Tento pro­jekt původ­ně začal jako adap­ta­ce jiné­ho Batmanova komik­su, Návrat tem­né­ho rytí­ře, ve kte­rém reži­sér chtěl zís­kat pro titul­ní roli Clinta Eastwooda a natá­čet se mělo v Tokiu. I přes zájem stu­dia z toho­to nápa­du sešlo a Aronofsky se začal věno­vat natá­če­ní své­ho sním­ku Requiem za sen. Po jeho dokon­če­ní se ovšem k pro­jek­tu vrá­til a v září 2000 se ofi­ci­ál­ně upsal adap­ta­ci komik­su Batman: Rok jed­na. Ta měla být inspi­ro­vá­na kri­mi­nál­ní­mi fil­my ze sedm­de­sá­tých let jako Taxikář, Francouzská spoj­ka, Serpico a Přání smr­ti. Aronofsky ovšem chtěl drs­něj­ší ver­zi Batmana, kde by prim hrá­lo nási­lí, a film by tedy obdr­žel R-kový rating, tedy by stu­dio při­šlo o mlad­ší divá­ky, kte­ří zna­me­na­jí pod­stat­nou část zis­ků fil­mu. Batman měl být v tom­to fil­mu člo­vě­kem z uli­ce, kte­rý by se se zlo­du­chy nepá­ral, mís­to toho jez­dil po uli­ci s Lincolnem Continental a jeho výzbro­jí by byl boxer, nůž a hoke­jo­vá mas­ka se kte­rou by hru­bou silou potí­ral zlo­čin­ce. A mís­to Alfreda by měl auto­me­cha­ni­ka Big Ala.   

Zrodil se tedy nápad na nato­če­ní dvou fil­mů, jed­né méně náklad­né dospě­lé ver­ze a jed­né rodin­né ver­ze fil­mu. Toto stu­dio zamít­lo a při­zva­lo k pro­jek­tu sou­ro­zen­ce Wachovské, kte­ří napsa­li návrh, ovšem pro­jekt obra­tem opus­ti­li, aby se věno­va­li pokra­čo­vá­ním Matrixu. Aronofskymu byla nabíd­nu­ta režie fil­mu na zákla­dě jejich námě­tu, ten ovšem odmí­tl a pro­jekt dostal defi­ni­tiv­ní stop­ku. O něja­ký čas poz­dě­ji, v pro­sin­ci 2002, pak v podob­ném duchu pre­zen­to­val nový ori­gin Batmana Joss Whedon, jeho námět ovšem stu­dio oka­mži­tě smet­lo ze sto­lu. O měsíc poz­dě­ji dostal zele­nou pro­jekt Christophera Nolana, ze kte­ré­ho se vyklu­bal Batman začí­ná. 

Joss Whedon měl ostat­ně prs­ty i v dal­ším čle­no­vi Justice League, kon­krét­ně ve fil­mu Wonder Woman. Film v pro­duk­ci Joela Silvera měl Whedon jak napsat, tak násled­ně zre­ží­ro­vat. Představoval si hlav­ní hrdin­ku Dianu Prince jako „tako­vou Angelinu Jolie,“ kte­rá ces­tu­je po svě­tě a pozná­vá růz­no­ro­dé lidi, čímž pozná­vá co je lid­ská spo­leč­nost vlast­ně zač. Film ovšem nikdy ofi­ci­ál­ně nešel do pro­duk­ce a jedi­ná vzpo­mín­ka na něj, je něko­lik roz­ho­vo­rů a člán­ků o způ­so­bu, jakým Whedon chtěl ama­zon­ku na vel­ké plát­na při­vést. Naopak David S. Goyer, kte­rý měl prs­ty hned v něko­li­ka komik­so­vých adap­ta­cích, téměř dotá­hl na plát­na ori­gin pří­běh dal­ší­ho důle­ži­té­ho čle­na týmu, Green Arrowa. Projekt Green Arrow: Escape from Super Max měl být jis­tou vari­a­cí na to, co v sou­čas­né době před­vá­dí seri­ál Arrow na CW. Oliver Queen měl ve fil­mu být uza­vře­ný v super­mo­der­ní věz­ni­ci Super Max za zlo­čin, kte­rý nespáchal. Hlavní dějo­vá lin­ka pří­bě­hu se pak měla zamě­řit na jeho útěk z toho­to věze­ní a sna­hu očis­tit své jmé­no.    

Svůj fil­mo­vý pokus nako­nec mohl mít i Plastic Man. Podivný komik­so­vý hrdi­na, kte­rý zís­ká své schop­nos­ti po toxic­ké střel­né ráně, kte­rá z jeho těla udě­lá gumo­vé, měl v pří­pra­vě svůj film už od začát­ku deva­de­sá­tých let. Množství se u něj vystří­da­lo, dokon­ce v jed­nu chví­li jeho režii dosta­li na sta­rost sou­ro­zen­ci Wachovští a nabíd­ku na hlav­ní roli nedo­stal nikdo jiný než Keanu Reeves. Přípravy fil­mu pro­bí­ha­ly až do roku 2008, avšak poté, co se v DC roz­hod­li napo­do­bit fil­mo­vý vesmír Marvelu, šel i ten­to pro­jekt k ledu, s nej­vět­ší prav­dě­po­dob­nos­tí v této podo­bě nadob­ro. 

A když už jsme u podiv­nos­tí, vzpo­mí­ná­te na Green Lanterna s Ryanem Reynoldsem? Tak ten se málem nestal, kdy­by dopadly plá­ny na jeho před­chůd­ce. V roce 2004 se spo­leč­nost New Line Cinema roz­hod­la vstou­pit na prá­vě začí­na­jí­cí trh s komik­so­vý­mi bloc­kbus­te­ry (Spider-Man byl tako­vý před­voj vše­ho, co v násle­du­jí­cích letech odstar­to­va­lo) a jako svůj pro­jekt si vybra­li netra­dič­ní adap­ta­ci komik­su Green Lantern. Inspirací pro budou­cí film měla být kome­die Maska s Jimem Carreym (také adap­ta­ce komik­su) a výsled­ný film měl být tro­chu spros­těj­ší kome­die, kde by prs­ten moci dostal od Abina Sur’a náhod­ný kolemjdou­cí (namís­to kte­ré­ho­ko­liv s komik­so­vých před­sta­vi­te­lů toho­to hrdi­ny), kte­ré­ho si měl zahrát Jack Black. Ten měl být obtloust­lý pro­dej­ce nábyt­ku, pro kte­ré­ho byly při­pra­ve­ny akč­ní scé­ny jako chy­tá­ní padou­chů do obrov­ské­ho zele­né­ho kon­do­mu, měně­ní kulek v pop­corn a někde v prů­bě­hu fil­mu měl pro­bí­hat sex se zele­nou elf­kou, kte­rou vytvo­řil pomo­cí síly prs­te­nu moci. Film se nikdy k rea­li­za­ci nedo­stal a poté, co se detai­ly scé­ná­ře dosta­ly na veřej­nost a nevo­le jakou to vyvo­la­lo u fanouš­ků byla veli­ká. Svého sólo­vé­ho fil­mu se nako­nec měl dočkat i Hawkman (pro­jekt šel k ledu v roce 2014 po něko­li­ka letech vývo­je). Ten měl být urči­tou vari­a­cí na v té době popu­lár­ní Šifru mis­tra Leonarda a Indiana Jonese. 

Jedním z nej­zná­měj­ších pro­jek­tů v tom­to člán­ku je čtvr­tý Spider-man Sama Raimiho. Projekt, kte­rý dostal hod­ně pub­li­ci­ty a stu­dio jej zva­žo­va­lo i po vlaž­ném při­je­tí Spider-Mana 3, měl veli­ce blíz­ko k rea­li­za­ci. Tobey Maguire a Kirsten Dunst se měli vrá­tit, Dylan Baker se měl v rám­ci fil­mu koneč­ně pře­mě­nit v Lizarda a mimo něj se měli obje­vit také zápo­rá­ci Morbius, Vulture (kte­ré­mu se upsal John Malkovich) a obje­vit se měla i Black Cat (kte­ré se upsa­la Anne Hathaway). Raimi ovšem nesou­hla­sil ani s jed­ním ze 4 návrhů scé­ná­ře, kte­ré byly v rám­ci pro­jek­tu vytvo­ře­ny. Později od pro­jek­tu úpl­ně odstou­pil a stu­dio aby nepři­šlo o prá­va na komik­so­vé­ho hrdi­nu zača­lo při­pra­vo­vat restart Amazing Spider-Man. 

Poté, co v roce 2003 Daredevil s Benem Affleckem pří­liš nepře­svěd­čil a spin-off Elektra nadě­je na něja­ké pokra­čo­vá­ní pro jis­to­tu úpl­ně pohřbi­la, se dlou­ho k pokra­čo­vá­ní nikdo nehr­nul. Jak se ovšem blí­ži­lo vypr­še­ní práv a pře­su­nu­tí zpět na Marvel, něja­ké sna­hy udr­žet si hrdi­nu ve vlast­nic­tví pře­ci jen byly. Tu nej­vý­raz­něj­ší měl na sta­ros­ti reži­sér Joe Carnahan v roce 2012, kte­rý chtěl udě­lat tem­ný a drs­ný rebo­ot. Zpracováním měl být nový Daredevil více retro, ve srov­ná­ních sty­lu pada­lo opět jmé­no sním­ku Serpico. Jenže opět chtěl, aby film byl tvr­dé Rko, tedy hod­ně nási­lí a krve, což se opět nepoz­dá­va­lo stu­diu, ten­to­krát Fox. Tak dlou­ho stu­dio otá­le­lo s tím, někte­rý z pro­jek­tů pus­tit do pro­duk­ce, až prá­va na hrdi­nu Foxům pro­padla a Daredevil se vrá­til zpět k Marvelu, kte­rý jej pře­tvo­řil do suro­věj­ší­ho seri­á­lu pro Netflix.  

Dalším nako­nec nere­a­li­zo­va­ným pro­jek­tem, kte­rý měl násle­do­vat nepří­liš dob­ře při­ja­tou prv­ní sólov­ku Wolverinea, byl X-Man Origins: Magneto. Film se měl čás­teč­ně ode­hrá­vat v dru­hé svě­to­vé vál­ce a krát­ce po ní a měl v ní hrát prim jeden z nej­zná­měj­ších mutan­tů. Film ovšem nako­nec nevzni­kl a před­nost dosta­la dal­ší týmov­ka X-Men: První tří­da. Část scé­ná­ře Davida S. Goyera se dosta­la ale­spoň do toho­to fil­mu, kon­krét­ně část, ve kte­ré mla­dý Magneto loví býva­lé nacis­ty po Argentině. Michael Fassbender, kte­rý nako­nec v První tří­dě hra­je Magneta, byl zva­žo­ván i pro nikdy nevzniklou sólov­ku této posta­vy.    

Z pro­jek­tů kte­ré ješ­tě sto­jí za zmín­ku, bych mohl ješ­tě zmí­nit Spider-Mana Jamese Camerona, ve kte­rém se Peterovi Parkerovi v podá­ní Leonarda DiCapria měl posta­vit Doc Ock v podá­ní Arnolda Schwarzeneggera (film se moc dale­ko kvů­li pro­blé­mům s prá­vy nedo­stal za hra­ni­ce prv­ní­ho námě­tu), něko­lik poku­sů o fil­mo­vé­ho Doctora Strange (v roce 1995 napří­klad při­pra­vo­val fil­mo­vou ver­zi toho­to hrdi­ny David S. Goyer) nebo tře­ba Elektra, kte­rou si měl vzít na sta­ros­ti Oliver Stone začát­kem deva­de­sá­tých let.   

I když jsem v člán­ku posti­hl snad vět­ši­nu těch nej­za­jí­ma­věj­ších, vzni­ka­lo i spous­tu dal­ších fil­mů, kte­ré dopo­sud nespat­ři­ly (a ve vět­ši­ně pří­pa­dů nako­nec ani nespat­ří) svět­lo svě­ta. V dal­ším díle (kte­rý dou­fám při­jde dří­ve, jak za dal­ší téměř rok) se podí­vá­me na obsa­ze­ní zná­mých fil­mů, kte­ré moh­lo pod­le původ­ních plá­nů vypa­dat úpl­ně jinak. Pokud se vám tato série líbí, sdí­lej­te a šiř­te ji dál a laj­kuj­te moji FB strán­ku, váž­ně to pomů­že 🙂