Vietnam. Válečné filmy jsou tak trochu moje hobby, a filmy z Vietnamu tu představují něco jako třešinku na dortu. Proč? Vietnamská válka znamenala skutečný, vyčerpávající extrém pro obě bojující strany. I proto je to vděčné téma filmařů - s klidným srdcem se dá říct, že dnes jsou možnosti inspirace nepřeberné. Posledním filmem z dlouhé řady je Údolí stínů - film, který si bere ambice popsat všechny taje války ve Vietnamu co možná nejkomplexněji.
Příběh začíná zhruba deset let před válkou - to když komunisté ze Severu masakrují francouzské jednotky, které nemají žádné zkušenosti s partyzánským druhem boje (jak říká klasik, kde měli francouzi tanky, vyhrávali, kam mohli jen nohou, dostávali pořádně na frak). Všichni víme, že za deset let se toho chopili mistři v oboru, Američané.
Jedním z nich je Hal Moore (Mel Gibson), plukovník, velící jednotce o velikosti 400 mužů, kteří se vydávají do Údolí stínů vyzkoušet nový druh boje za využití vrtulníkového přesunu. Když nastane čas první bitvy, očekávají velitelé hladký průběh. Ten ovšem rychle bere za své, když jednotka zjistí, že je obklíčena kompletní armádou Vietcongu o velikosti 2000 mužů, kteří se na ně sypou z rozsáhlých podzemích chodeb jako mravenci. Začíná boj o přežití...
Na rozdíl od filmů jako je Četa připomíná Údolí spíš Tenkou červenou linii. Na rozdíl od ponuré atmosféry a jednotlivých ukázek nesmyslnosti války jako celku (v tomhle exceluje třeba Apokalypsa) se film týká jedné konkrétní bitvy, dokonce taktéž o kopec. Pralesa si opravdu moc neužijete - to ale neplatí o ostatních aspektech války. Tím volně přecházíme do oblasti zpracování, kde se zdržíme trochu déle.
Zpracování filmu je totiž neuvěřitelně kvalitní. Jedním slovem by se - s maličkou dávkou rezervy, samozřejmě - dalo popsat jako úchvatné. Vrtulníky ve formaci, ladně klesající do údolí, a svítící trajektorie kulek, co je vítají... Artilerie, neúnavně šijící do nekrytých pozic Vietcongu... Odříznuté jednotky, marně čekající na pomoc v pozici, kdy stačí jen zvednout hlavu a přijdete o ni... bitva na plátně zabírá celé dvě třetiny filmu (první třetina se týká rodinného života konkrétních vojáků v Americe) a je jednoznačně nejlépe filmově zpracovanou bitvou za posledních pár let. Když už začínají docházet síly, přichází na řadu letectvo s tunami napalmu a bojiště se proměňuje v ohnivé peklo, pohřbívající všechno živé, nehledě na vlastní ztráty. Naturalismus má sice do Stoneova kalibru (Četa) daleko, ale krve a brutálních obrazů se film rozhodně nebojí.
Hudba. Zvuk. Tyhle dva aspekty dnes normální člověk bere jaksi „samozřejmě“ a dále je nerozebírá. Ale hudba je tady geniální (nebo spíš geniálně zakomponovaná k jednotlivým úsekům filmu). Teskné nářky a tiché volání ve stylu „many will gone“ spolu s úseky ranního rozbřesku a pomalu začínající bitvy působí neuvěřitelně sugestivně. Podobně jsem se cítil při Apokalypse, kde vrtulníky tančily do tónů klasické kompozice. Slovy nepopsatelné, nutno vidět na vlastní oči (a slyšet na vlastní uši).
Ale řekněme si na rovinu, zpracování není všechno a i když tady patří do kategorie absolutní špičky, nemůžu tohle říct o filmu samotném. Tak předně: neuvěřitelný morální patos, ze kterého trochu náročnějšímu divákovi místy musí být zle. Američané jsou zobrazování jako neskuteční hrdinové a hlavně závěrečná fáze bitvy, kdy nepadne na jejich straně nikdo a zmasakrují přitom stovky vojáků Vietcongu, je prostě vymyšlená a postavená na hlavu. Je správné dělat filmy o hrdinech Vietnamské války a přitom být absolutně slepý k faktům? Druhá hrubka spočívá v nerovnoměrném rozložení jednotlivých částí - první část filmu, odehrávající se na základně zabírá spoustu času, nudí a se samotnou válkou až tak moc společného nemá. Ale nejvíc mi chybí odkaz. Odkaz, že válka ve Vietnamu byla vlastně k ničemu a že přitom padlo tolik lidí zbytečně.
Takže abych to nějak uzavřel: Pokud chcete vidět kvalitní válečný film, určitě zkuste Údolí Stínů. Vězte ale, že i když zpracováním patří mezi absolutní elitu, v ději má závažné mezery...
Podívejte se na hodnocení Údolí stínů na Kinoboxu.
16. února 2008 V údolí Elah - In the Valley of Elah // // Troufnul bych si říci, že snímek V údolí Elah je suverénně nejtemnějším snímkem ze šestice filmových […] Posted in Recenze
2. října 2021 Khaled Hosseini - Lovec draků Číst tuto knihu zrovna v době, kdy Tálibové opět kontrolují prakticky celý Afghánistán není zrovna snadné. Navíc ona sama není zrovna pro extra slabé povahy. Některé příběhy prostě nemají […] Posted in Recenze knih
29. února 2016 Petr Čtvrtníček - velitel stráží V této pohádce jste velitelem stráží, mohl byste nám vaši postavu nějak přiblížit?
Velitel stráží ve zmíněném projektu je 170 cm vysoký muž střední postavy, hovoří česky, slovensky, […] Posted in Rozhovory
22. dubna 2017 Návod na opuštění planety: využít tahu divokých ptáků… „Byl jednou jeden malý princ. Bydlil na jedné planetě a ta byla o málo větší než on sám. A ten malý princ potřeboval přítele…”
Snáší se odněkud z nebe a zůstává jen na chvíli… Malý […] Posted in Recenze knih
27. dubna 2022 Euforie Recenze na americký seriál Euforie: Historky z podsvětí Zoomerů – 1. série: 65 % Velice nadhodnocená podívaná. Scénáristé se očividně řídili motem "nějak tu show splácej, hlavně ať jsou […] Posted in Krátké recenze
12. září 2012 Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka [80%] Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka http://www.csfd.cz/film/274728-okresni-prebor-posledni-zapas-pepika-hnatka/ http://www.imdb.com/title/tt2210879/ Nevhodný mládeži […] Posted in Filmové recenze
15. června 2020 Artemis Fowl Dlouho připravovaný a neustále odkládaný nový fantasy hit pod taktovkou Kennetha Branagha podle populární knižní série se konečně dostává k filmovým divákům. Po několika odkladech data […] Posted in Filmové recenze
15. června 2017 Po strništi bos Podívejte se na záznam dnešní novinářské konference.
https://youtu.be/idHtYGWDY60 Posted in Videa
Nejnovější komentáře