Občan Havel - dokument o prvních 14 letech

„A až mi řek­nou, že jsem byl zvo­len pre­zi­den­tem, co jim mám odpo­vě­dět? Děkuji Vám za infor­ma­ci?“ To je jen jed­na cita­ce ze spous­ty humor­ných, veli­ce civil­ních a záro­veň oby­čej­ně lid­ských situ­a­cí, kte­ré při­ná­ší uni­kát­ní časosběr­ný doku­ment Pavla Kouteckého zabý­va­jí­cí se nej­vý­raz­něj­ší osob­nos­tí pore­vo­luč­ní éry.

V našich kinech máte prá­vě mož­nost spat­řit jeden z neo­ri­gi­nál­něj­ších a roz­hod­ně také nej­lep­ších čes­kých doku­men­tů, kte­rý ale vlast­ně není tak úpl­ně doku­men­tem v pra­vém slo­va smys­lu, pro­to­že se nesna­ží o žád­nou autor­skou inter­pre­ta­ci, nepřed­klá­dá Vám žád­né hoto­vé závě­ry, nevnu­cu­je žád­né názo­ry. Občan Havel při­ná­ší pou­ze uni­kát­ní mate­ri­ál a co si o něm bude­te mys­let už je zce­la na Vás. Diváka neo­vliv­ňu­je žád­ný komen­tář, oso­ba auto­ra doku­men­tu je tu maxi­mál­ně upo­za­dě­na, nikdo tu nesta­ví býva­lé­ho pre­zi­den­ta na pie­destal ani ho neod­su­zu­je, uvi­dí­te zkrát­ka pou­ze sled auten­tic­kých scén a nej­roz­to­div­něj­ších situ­a­cí z pre­zi­dent­ské kuchy­ně.

Pavel Koutecký, reži­sér fil­mu Občan Havel, sle­do­val čes­ké­ho pre­zi­den­ta celá dvě funkč­ní obdo­bí čili dlou­hých deset let. Václav Havel navíc fil­ma­ři umož­nil pří­stup tam, kam se dopo­sud nikdo s kame­rou nedo­stal, a obna­žil tak zce­la svou osob­nost a dal vznik­nout uni­kát­ní­mu dílu. Problém s Občanem Havlem by moh­li mít snad jedi­ně ti, kte­ří k býva­lé­mu pre­zi­den­to­vi cho­va­jí z něja­ké­ho důvo­du zášť či jinak defi­no­va­ný odpor, pro­to­že jak se říká, kdo chce psa bít, hůl si vždyc­ky najde.
Naopak ti, kte­ří Havla uzná­va­jí jako sym­bol same­to­vé revo­lu­ce, jako výraz­nou posta­vu poli­ti­ky a jako člo­vě­ka s vyso­kým morál­ním kre­di­tem, budou doza­jis­ta nad­še­ni. U fil­mu toho­to typu samo­zřej­mě budou vždyc­ky urči­tou roli hrát osob­ní sym­pa­tie, přes­to si mys­lím, že Občan Havel je dílem, kte­ré má zkrát­ka vyso­kou kva­li­tu a výpo­věd­ní hod­no­tu. A ať už si o Havlovi mys­lí­me coko­liv, musí­me uznat, že je to zkrát­ka osob­nost, a o tako­vých lidech by se mělo točit.

Určitou nevý­ho­dou Občana Havla (pře­de­vším s ohle­dem na poten­ci­ál­ní zahra­nič­ní pub­li­kum a také na čas budou­cí, kdy už 90. léta nebu­de­me mít v čer­stvé pamě­ti) je to, že vyža­du­je infor­mo­va­né­ho, v čes­kém pore­vo­luč­ním poli­tic­kém dění se ori­en­tu­jí­cí­ho divá­ka.
Nenajdete tu žád­nou časo­vou osu, žád­né titul­ky popi­su­jí­cí, co se v obra­ze ode­hrá­vá, kdo je kdo, jaká situ­a­ce se přes­ně řeší a proč k ní vůbec došlo. Tohle všech­no si zkrát­ka musí­te pochy­tat sami. Musíte ale­spoň tro­chu znát jmé­na a obli­če­je čes­kých i zahra­nič­ních poli­tic­kých figur kon­ce minu­lé­ho sto­le­tí, musí­te vědět, jakým pro­blé­mům a kauzám Havel ve svém úřa­du čelil, pro­to­že tohle všech­no je zde nastí­ně­no jen daný­mi situ­a­ce­mi, bez vysvět­lo­vá­ní šir­ších sou­vis­los­tí, i když poz­dě­ji ori­en­ta­ci znač­ně napo­má­ha­jí zábě­ry z dobo­vých Televizních novin.

Největším plu­sem fil­mu je potom to, že se roz­hod­ně nejed­ná o sucho­pár­nou nud­nou výpra­vu do svě­ta mono­tón­ních poli­tic­kých pro­je­vů a setká­ní, jakou bys­te si mož­ná pod pojmem „doku­ment o pre­zi­den­to­vi“ před­sta­vo­va­li. Naopak. Občan Havel je nesmír­ně vtip­ný, lid­ský a civil­ní film.
Neukazuje Havla jako moud­ré­ho stro­je­né­ho stát­ní­ka, ale nao­pak jako člo­vě­ka, kte­rý zůstal oby­čej­nou, chy­bu­jí­cí, roz­či­lu­jí­cí se bytos­tí, kte­rý den­no­den­ně boju­je se špat­ně uši­tý­mi koši­le­mi či hnus­ný­mi židle­mi a vel­mi čas­to per­fekt­ně glo­su­je dění kolem sebe. Snímek navíc při­ná­ší ohrom­né množ­ství humor­ných situ­a­cí, z nichž někte­ré jsou vtip­né sami o sobě a jiné jsou ohrom­ně tref­né pře­de­vším se zna­los­tí budou­cí­ho dění (až si občas říká­te, že ten Havel musel tušit, co jed­nou při­jde).

Občan Havel je sku­teč­ným pohle­dem do pre­zi­dent­ské­ho záku­li­sí. Uvidíte, jak je někdy obtíž­né vypo­řá­dat se se zdán­li­vě banál­ní­mi povin­nost­mi, zjis­tí­te, jak těž­ké může být for­mu­lo­vat jed­nu větu a pře­de­vším spat­ří­te báječ­nou kon­fron­ta­ci Havla s dal­ší­mi poli­tic­ký­mi osob­nost­mi. Někteří z nich jsou dnes již zapo­me­nu­ti, jiní stá­le hra­jí v naší poli­ti­ce důle­ži­tou roli. Kromě výraz­né osob­nos­ti Miloše Zemana, jehož žádost o Becherovku při setká­ní s pre­zi­den­tem je neza­po­me­nu­tel­ná, je zdro­jem mno­ha skvě­lých situ­a­cí sou­čas­ný pre­zi­dent Václav Klaus.

Zcela odliš­né pova­hy býva­lé­ho a sou­čas­né­ho pre­zi­den­ta České repub­li­ky ústí v zají­ma­vou kon­fron­ta­ci a mno­ho jejich spo­leč­ných scé­nek zaru­če­ně poba­ví, ať už jde o roz­to­mi­lé opra­šo­vá­ní Klause nebo o méně expli­cit­ní situ­a­ci, v níž Havel s neskrý­va­nou rados­tí vyklá­dá, jak doká­zal pře­ko­nat svou zdvo­ři­lost a nepo­zvat vlezlé­ho Klause na akci s Clintonem v Redutě, ale že mu to mož­ná nako­nec stej­ně nedá a toho Klause pře­ce jenom ze sluš­nos­ti pozve (a sku­teč­ně hned v dal­ším zábě­ru vidí­me spo­ko­je­ně se usmí­va­jí­cí­ho Klause na zmi­ňo­va­né akci). Vedle toho má však Občan Havel i smut­né a záro­veň nesmír­ně půso­bi­vé momen­ty, pře­de­vším tichý pohled na pohřeb Havlovy prv­ní ženy Olgy.

Ačkoli má Občan Havel jakož­to doku­ment na prv­ní pohled dlou­hou sto­páž (119 minut), je na něm nej­lep­ší to, že nako­nec je toho vše­ho vlast­ně hroz­ně málo. Dvě hodi­ny ute­čou jako voda a až je Vám sko­ro líto té spous­ty dal­ších, jis­tě skvě­lých zábě­rů, kte­ré skon­či­ly na pod­la­ze střiž­ny. Určitě by neby­lo vůbec špat­né zařa­dit neu­ve­de­né zábě­ry na DVD nebo ješ­tě lépe uvést Občana Havla jako del­ší tele­viz­ní seri­ál, v němž by se divá­kům moh­lo nabíd­nout mno­hem více.
Verdikt: Unikátní, ote­vře­ný pohled na osob­nost býva­lé­ho čes­ké­ho pre­zi­den­ta, při jehož sle­do­vá­ní se asi nelze plně opros­tit od osob­ních sym­pa­tií či anti­pa­tií, ale kte­rý má přes­to objek­tiv­ně vza­to vyso­kou fil­mař­skou i spo­le­čen­skou hod­no­tu. Velmi vtip­ný, lid­ský film psa­ný samot­ným živo­tem, kte­rý by měli vidět všich­ni, pro něž Havlova oso­ba něco zna­me­ná.

---

Photo © Aerofilms

---

---