Heart of Karl (2008)

Kanadský krát­ko­me­tráž­ní sní­mek, kte­rý je oprav­do­vou per­lou toho­to žán­ru. Příběh dvou bra­trů, kte­rý se ode­hrá­vá v těch nej­hlub­ších tem­no­tách říše mrtvých.

Will nade­vše milo­val své­ho bra­t­ra Karla, kte­rý ovšem zemřel a jeho duše nedo­šla kli­du. Proto se roz­ho­dl pro­vést šíle­ný plán, jak bra­t­ra při­vést zpět mezi živé a vysly­šet jeho volá­ní ze záhro­bí. Vstoupí do opuš­tě­né­ho domu, kte­rý je úto­čiš­těm bezbož­ných kre­a­tur a zplo­zen­ců pek­la. Musí sestou­pit do nej­hlub­ších tem­not pekel­né říše a donést své­mu bra­t­ro­vi jeho srd­ce. V hla­vě se mu však honí něko­lik vel­mi ože­ha­vých otá­zek. Jak při­jme Karl svou šan­ci dostat se zpět mezi živé? Nezměnil se moc? Co mě všech­no může potkat? Nezavolal mě Karl jen pro­to, aby mě nalá­kal do pas­ti? Na své ces­tě se Will setká­vá z bez­poč­tem hrůz­ných pro­tiv­ní­ků, kte­ří se ho sna­ží zabít. Volání své­ho bra­t­ra je však sil­něj­ší než strach. Dokáže to?

Režie: Steven Kostanski
Rok výro­by: 2008
Délka: 19 min
Země: Kanada

Hrají:
Conor Sweeney ... (Will Max)
Matt Kennedy ... (Karl)
Meredith Sweeney
Adam Brooks
Jeremy Gillespie
...a dal­ší

Poslední dobou se mi do rukou dostá­va­jí stá­le čas­tě­ji krát­ko­me­tráž­ní sním­ky z celé­ho svě­ta. Jen málo­kte­ré z nich mě však zaujmou nato­lik, že bych na ně nemohl zapo­me­nout. Tento sní­mek je jed­ním z nich a po Treevenge (2008) a Taxidermii (2006) je to dal­ší šíle­ná jíz­da, kte­rou si zařa­dím mezi své TOP. Tentokrát se jed­ná o Kanadský ama­tér­ský sní­mek, kte­rý má na svě­do­mí stu­dio ASTRON-6 a začí­na­jí­cí reži­sér Steven Kostanski. Tento reži­sér zatím nato­čil jen dva fil­my v jed­nom roce (ten­to + sci­fi kome­dii Lazer Ghosts 2: Return to Laser Cove, kte­rá ovšem zas až tak dob­ře nedo­padla), ale já věřím že o něm ješ­tě moc­krát usly­ší­me a trouf­ne si i na celo­ve­čer­ní film. Potenciál i mor­bid­ní před­sta­vi­vost v sobě má, což je ten nej­lep­ší základ stát se vel­kým reži­sé­rem.

Tento sní­mek se však svým exce­lent­ním poje­tím a mor­bid­ní zába­vou nesku­teč­ně pove­dl. Nejdříve nás zaujmou v čer­no­bí­lém zpra­co­vá­ní dva páno­vé, kte­ří si znudě­ně sedí na lavič­ce v par­ku a nevzru­še­ně si poví­da­jí. Tedy spí­še jen jeden z nich. Ten dru­hý zaujme pře­de­vším svým vzhle­dem a cucá­ním lahod­né­ho nápo­je. Jakmile však začne mlu­vit je jas­né, kam se bude nadá­le ubí­rat ten­to pří­běh. Za dopro­vo­du pekel­né hud­by a ponuré­ho hla­su se pře­ne­se­me o něko­lik hodin zpět, kdy máme šan­ci vidět mla­dé­ho blonďá­ka jak vstu­pu­je do ošun­tě­lé, lidu­prázd­né budo­vy s krva­vým sáč­kem dovnitř. Tady se děj mění v gro­tes­ku a něko­lik vte­řin jen poslou­chá­me puš­tě­nou pás­ku na mag­ne­to­fo­nu. Atmosféra se začne stup­ňo­vat díky při­tvr­ze­ní muzi­ky a hlav­ně s pří­cho­dem prv­ních dvou nemrtvých. Konečně se začne ode­hrá­vat ta pra­vá show. První boj je však jen před­zvěs­tí toho, co nás tepr­ve čeká. Jakmile totiž sje­de­me s hlav­ním hrdi­nou o patro níž roz­pou­tá se to pra­vé peklo.

Nejprve si pro­hléd­ne­me srd­cervou­cí bra­tr­ské setká­ní a potom se může­me se zata­je­ným dechem při­pra­vit na násle­du­jí­cí minu­ty plné krve a léta­jí­cích kon­če­tin. Zde se mi líbí zpra­co­vá­ní pří­cho­du zástu­pu pekel­ných kre­a­tur, kte­ré se obje­ví při ote­vře­ní všech dve­ří. Ještě před­tím však Karl uká­že své nad­lid­ské schop­nos­ti a čer­ný smy­sl pro humor. Následně se roz­pou­tá na vašich obra­zov­kách oprav­do­vý masa­kr. Zatímco Will vez­me do ruky mače­tu a utí­ná stí­ná jed­no­ho nemrt­vé­ho za dru­hým, Karl se vylo­že­ně baví do té doby, než jeho bra­tr začne pro­hrá­vat. Potom se sní­mek změ­ní v Max Payna. Jako by se zasta­vil čas a nasta­ne destruk­tiv­ní část pří­bě­hu. Karl je totiž obda­ro­ván neu­vě­ři­tel­nou silou, kte­rá pro­tiv­ní­ky roz­tr­há na cuc­ky. V tu chví­li se obra­zov­ka zbar­ví doruda. Začnou pukat hla­vy, vyté­kat moz­ky, vnitř­nos­ti a stře­va pokry­jí zatuch­lé stě­ny a kon­če­ti­ny budou mar­ně hle­dat své maji­te­le. Pokud si však mys­lí­te, že nastá­vá konec, tak se mýlí­te. Dostaví se totiž i dra­ma­tic­ká část pří­bě­hu, kdy si Karl není jis­tý, jest­li chce opus­tit toto mís­to a nasta­ne hád­ka mezi obě­ma bra­t­ry. Jenže to nej­hor­ší na ně ješ­tě čeká. Vládkyně toho mís­ta, totiž nedo­vo­lí niko­mu opus­tit toto bohem zapo­me­nu­té mís­to.

V koneč­ném hod­no­ce­ní musím říct, že jsem viděl něco zce­la odliš­né­ho od před­cho­zích krát­ko­me­tráž­ních sním­ků, něco na co se nedá jen tak lehce zapo­me­nout. Amatérským tvůr­cům se poda­ři­lo stvo­řit geni­ál­ní dílo se vším všu­dy. Skvělá atmo­sfé­ra, mon­stróz­ní hud­ba, veli­ce kva­lit­ní mas­ky a hek­to­li­t­ry krve jsou tím pra­vým pekel­ným koktej­lem, kte­rý uspo­ko­jí snad všech­ny horo­ro­vé fan­dy. Pánové z Kanady si zaslou­ží mé uzná­ní a dou­fám, že se od nich brzy dočkám dal­ší­ho stej­ně kva­lit­ní­ho zážit­ku. Bohužel tomu nedám plných 100%, pro­to­že ty dávám jen oprav­du kul­tov­ním sním­kům, kte­ré jsou pra­vý­mi kle­no­ty horo­ro­vé­ho žán­ru. Ale ten­to­krát to tomuhle kraťa­su uteklo jen o kou­sek.

Hodnocení:
90%

---