Dech života - První Bondovka Timothy Daltona

DechZivota2

KGB má nový ďábel­ský plán: Série aten­tá­tů se pod­le něj stá­vá osud­nou pro agen­ty nepřá­tel­ských taj­ných slu­žeb. Jméno Jamese Bonda (Timothy Dalton) v tom­to sezna­mu smr­ti nechy­bí. Agent 007 však zaří­dí v Bratislavě útěk gene­rá­la KGB Koskova (Jeroen Krabbé), kte­rý ve sku­teč­nos­ti pra­cu­je pro brit­skou taj­nou služ­bu. Koskov obvi­ní z úkla­dů své­ho pro­tiv­ní­ka Puškina (John Rhys-Davies), ale vzá­pě­tí je une­sen sovět­ský­mi agen­ty. Bond se nyní musí Puškina zba­vit a Koskova zachrá­nit...

James Bond dostal v roce 1987 defi­ni­tiv­ně novou tvář. Roger Moore po 12 letech a 7 fil­mech defi­ni­tiv­ně roli nej­slav­něj­ší­ho lite­rár­ní­ho a fil­mo­vé­ho agen­ta defi­ni­tiv­ně ode­šel do důcho­du a šta­fe­to­vý kolík po něm pře­vzal Timothy Dalton. Herec, kte­rý roli mohl pře­vzít už u V taj­ných služ­bách Jejího Veličenstva (teh­dy ovšem odmí­tl, pro­to­že si ve věku 25 let při­pa­dal na roli pří­liš mla­dý) a též jí po Rogeru Mooreovi mohl pře­vzít už v roce 1979, teh­dy ovšem Dalton opět odmí­tl, pro­to­že se mu nelí­bil kome­di­ál­ní směr, kte­rým se série o Jamesi Bondovi tou dobou vyda­la a Moore tak v roli zůstal ješ­tě pár let navíc. Teprve v roce 1987 ve věku 41 let se Dalton defi­ni­tiv­ně stal novým Bondem a série se s jeho anga­žo­vá­ním vyda­la jiným smě­rem. A to hod­ně výraz­ným.

Režisér před­cho­zích tří bon­do­vek (a stři­hač dal­ších dvou před­cho­zích+ V taj­ných služ­bách Jejího Veličenstva) John Glen se opět vrá­til na režij­ní žid­li a člo­věk, jehož bon­dov­ky měli kolí­sa­vou kva­li­tu tak dostal na sta­rost odstar­to­vá­ní nové éry. Poprvé od Goldfingera ovšem u Dechu živo­ta došlo k radi­kál­ní změně- Daltonova prv­ní bon­dov­ka opus­ti­la styl Mooreových bon­do­vek a vyda­la se smě­rem k více váž­něj­ší­mu a rea­lis­tič­těj­ší­mu poje­tí původ­ních bon­do­vek se Seanem Connerym. Dech živo­ta více­mé­ně postrá­dá humor­né pasá­že, James Bond se nao­pak v podá­ní Daltona stal dost mož­ná nej­re­a­lis­tič­těj­ším vyob­ra­ze­ním agen­ta taj­né služ­by a bon­dov­ky dosta­li více rea­lis­tic­ký nádech.

Do jis­té míry to urči­tě bylo potřeba- Mooreovy bon­dov­ky neby­li špat­né fil­my, někdy ovšem šli za únos­nou čáru až pří­liš. Od Goldfingera až po Vyhlídku na vraž­du se navíc více­mé­ně u bon­do­vek dali odškr­tá­vat zave­de­ná klišé, kte­ré časem zača­li být únav­né. Právě zde se ale obje­vu­je síla, kte­rou fran­ší­za o Jamesi Bondovi má- Napříč léty 1962 až dodnes se jí vždy poda­ří zapra­co­vat do dění reál­ná fak­ta a zrov­na v 80. letech kdy vrcho­li­la Studená vál­ka to celé má na děj 15. bon­dov­ky vel­ký vliv. Zároveň vzal Dalton roli Bonda oprav­du váž­ně a udě­lal ho kom­plex­ním cha­rak­te­rem. Svět na to teh­dy nebyl při­pra­ven, pro­to­že mno­ha divá­kům teh­dy chy­bě­li ty neu­vě­ři­tel­né pří­běhy, kte­ré zaží­val Moore, jed­no ovšem bylo jisté- Dalton dal svým podá­ním Jamesi Bondovi doslo­va nový dech.

Úž úvod­ní scé­nou Dalton doká­že, že má má cha­rizma, kte­ré je ke ztvár­ně­ní Jamese Bonda tak tro­chu potře­ba. Hned po ní a sty­lo­vých úvod­ních titul­cích (s tak tro­chu podiv­ným son­gem) se poté James Bond po dlou­hé době vydá­vá na sku­teč­ně drs­nou a váž­nou misi, kte­rá navíc potě­ší v tom ohle­du, že se John Glen defi­ni­tiv­ně nau­čil točit akč­ní scé­ny. Ty jsou sku­teč­ně půso­bi­vé, záživ­né a napí­na­vé a Dalton v nich pře­de­vším na roz­díl od Moorea v posled­ních bon­dov­kách nepů­so­bí tak směš­ně a pře­de­vším mu tu akci oprav­du věří­te.

Dech živo­ta má navíc dost mož­ná jeden z nej­lep­ších scé­ná­řů v his­to­rii bon­do­vek, kte­rým Dalton sku­teč­ně dostá­vá pří­le­ži­tost zazá­řit. Dalton se do role Bonda sku­teč­ně pono­řil a slou­ží jako ide­ál­ní před­po­klad toho, jak agen­ta 007 ztvár­nit. Pro toho se tahle mise stá­vá tak tro­chu osob­něj­ší, pro­to­že při­tom všem musí pomstít smrt své­ho kole­gy. Už v Tajných služ­bách Jejího Veličenstva se sna­ži­lo Bonda tak tro­chu polid­štit, Dechu živo­ta se to celé ovšem daří o pozná­ní lépe.

Dech živo­ta má v zása­dě sla­bé zápo­rá­ky (Jon Don Baker je jed­ním z nejmé­ně výraz­ných zápo­rá­ků v his­to­rii série), nevý­raz­nou Bond girl (Maryam d´Abo je „ pou­ze“ pohled­ná) a dél­ku 130 minut si mož­ná nedo­ká­že tak úpl­ně obhá­jit. Jinak se ale téhle bon­dov­ce sku­teč­ně daří dát Bondovi duši a „ civil­něj­ší“ podá­ní Bondovi v téhle podo­bě nesku­teč­ně slu­še­lo. Po Mooreovkách byl Dech živo­ta tím fil­mem, kte­rý série o Jamesi Bondovi potře­bo­va­la a bohu­žel dohrá­la na to, že divá­ci neby­li na tohle poje­tí Bonda ješ­tě tak úpl­ně při­pra­ve­ní (pořád­ně byli při­pra­ve­ni až v roce 2006 při pří­le­ži­tos­ti vydá­ní Casino Royale).

Bond zde pros­tě dostal novou krev a Dalton se uve­dl nesku­teč­ně sty­lo­vě. Mohl se opřít o bra­vur­ní akč­ní strán­ku, kte­rou nechal vynik­nout pove­de­ný střih, výraz­něj­ší vizu­ál, výbor­nou výpra­vu a pře­de­vším to civil­něj­ší poje­tí. Timothy Dalton byl v roce 1987 do role Jamese Bonda jed­no­du­še tre­fou do čer­né­ho. A navíc......v kte­ré jiné bon­dov­ce uvi­dí­te Aston Martin závo­dit s autem VB?

Trailer:

Verdikt: 4 z 5