Marvels: Nové výzvy pro Captain Marvel a společnost MCU

Carol Danvers (Brie Larson), zná­má také jako Captain Marvel, zís­ka­la zpát­ky svou identi­tu, kte­rou jí vza­li tyra­ni impé­ria Kree, a pomsti­la se Nejvyšší inte­li­gen­ci. Když ji povin­nos­ti zave­dou k ano­nym­ní čer­ví díře spo­jo­va­né s revo­lu­ci­o­nář­kou Dar-Benn (Zewe Ashton), padá na ni kvů­li neče­ka­ným okol­nos­tem tíha celé­ho desta­bi­li­zo­va­né­ho vesmí­ru. Její schop­nos­ti ji pro­po­jí s Kamalou Khan (Iman Vellani), ali­as Ms. Marvel, a její vzdá­le­nou „nete­ří“, kapi­tán­kou Monicou Rambeau (Teyonah Parris), z níž se mezi­tím sta­la ast­ro­naut­ka orga­ni­za­ce S.A.B.E.R. Nesourodá tro­ji­ce musí spo­jit síly a nau­čit se koo­pe­ro­vat, aby moh­ly spo­leč­ně zachrá­nit vesmír...

Captain Marvel se v roce 2019 sta­la prv­ní super­hr­din­skou sólov­kou, kte­rá v kinech zvlád­la utr­žit mili­ar­du dola­rů, vel­kou roli v tom ovšem jis­tě sehrál fakt, že šlo o posled­ní film Marvel Cinematic Universe před vyvr­cho­le­ním Infinity ságy v podo­bě Avengers: Endgame. Marvelovka zasa­ze­ná do 90. let v režii dua Anny Boden a Ryana Flecka před­sta­vi­la Carol Danvers/Captain Marvel v podá­ní Brie Larson, kte­rá byla před­ur­če­na k tomu, aby se sta­la jed­nou z výraz­ných tvá­ří nové MCU ságy. Jenže tato hrdin­ka si nezís­ka­la mno­ho sym­pa­tií a čas­to se u mno­hých pohy­bu­je mezi těmi méně oblí­be­ný­mi hrdi­ny. Miliardový úspěch její sólov­ky jí ovšem zajis­til rea­li­za­ci seque­lu, jehož režie se nově cho­pi­la Nia DeCosta. Jak už poté název napo­ví­dá, Captain Marvel v tom­to fil­mu není jedi­nou „zázrač­nou“ ženou. Kromě ní se tak ve fil­mu vysky­tu­jí také Monica Rambeau/Photon ze seri­á­lu WandaVision (v dět­ské ver­zi je zná­má již v prv­ní Captain Marvel) v podá­ní Teyonah Parris a Kamala Khan/Ms. Marvel v podá­ní Iman Vellani, kte­rá se již sta­la tvá­ří vlast­ní­ho seri­á­lu a také je zná­má jako fanou­šek Captain Marvel č.1.  Bylo poté zná­mo, že Marvels nema­jí již dáv­no před pre­mi­é­rou dobrou pověst. Pochybné zprá­vy o obřích pře­táč­kách, u někte­rých nespo­ko­je­nost s prv­ní Captain Marvel a navíc fakt, že se jed­ná o nej­krat­ší MCU film, jehož dél­ka trvá pou­hých 105 minut. Zvládá nako­nec film nějak fun­go­vat a zavřít pusu všem, kte­ří před­tím pochy­bo­va­li ?

Zcela jis­tě se může jed­nat o mar­ve­lov­ku, kte­rá bude ser­ví­ro­vat hor­skou dráhu emo­cí. Marvels mají štěs­tí na ústřed­ní tro­ji­ci, kte­rá má dohro­ma­dy výteč­nou che­mii, Captain Marvel se rázem může jevit kom­plex­ně­ji a může usměr­nit někte­ré toxic­ké názo­ry na její posta­vu, Brie Larson a Teyonah Parris zvlá­da­jí uhrát kom­pli­ko­va­ný vztah jejich postav, Iman Vellani poté po svém vlast­ním seri­á­lu opět chr­lí podob­nou ener­gií jako Tom Holland v roli Spider-Mana a pře­de­vším kon­fron­ta­ce s jejím super­hr­din­ským vzo­rem zvlá­da­jí vyvo­lat úsměv na tvá­ři. Díky krát­ké dél­ce má film sym­pa­tic­ké tem­po, hned prv­ní akč­ní sek­ven­ce navíc potě­ší nejen ener­gií, ale i zábav­nou cho­re­o­gra­fií. DeCosta se po svém Candymanovi opět pro­je­ví jako schop­ná řeme­sl­ná reži­sér­ka, roz­hod­ně to není komik­so­vá pohro­ma, kte­rá by si moh­la podat ruku napří­klad s Catwoman s Halle Berry nebo nedáv­ným Morbiem.

Největším pro­blé­mem Marvels je scé­nář. Film je sice nej­krat­ší mar­ve­lov­kou a díky tomu rych­le ute­če, vel­kou roli v tom ovšem sehrá­vá fakt, že je pří­běh tak struč­ný, že v pod­sta­tě půso­bí jako hrubý nástřel nebo prv­ní ver­ze něče­ho, co by se mělo nějak vyvi­nout. Jedním důka­zem za všech­ny je ústřed­ní zápo­ráč­ka. Dar-Benn v podá­ní Zewe Ashton se může zpo­čát­ku jevit jako pro­tiv­ník s něja­kou kom­plex­ní a nos­nou moti­va­cí, prá­ce s ní se ovšem po čase pro­je­ví vylo­že­ně žalost­ně, výsled­kem je tak jeden z nej­slab­ších zápo­rá­ků v his­to­rii celé­ho MCU. Scenáristka Megan McDonnell při­tom pro­za­tím sto­jí pou­ze za 3. a 4. epi­zo­dou seri­á­lu WandaVision, kdy Marvels v nej­lep­ším pří­pa­dě doká­ží půso­bit jako dvě epi­zo­dy jed­no­ho seri­á­lu sle­pe­né do jed­no­ho kusu. Na fil­mo­vý pří­běh je to ovšem více­mé­ně málo, pře­de­vším pro­to, že zdán­li­vé trau­ma hlav­ní hrdin­ky není tak kom­pli­ko­va­né. A neuško­dil by napří­klad něja­ký zají­ma­vý kon­flikt mezi Captain Marvel a jejím fanouš­kem čís­lo 1, to jest Kamala. Jedna scé­na jis­tě skrý­vá poten­ci­ál, bohu­žel se z toho­to poten­ci­á­lu nevy­mač­ká vůbec nic.

Marvels se sice otá­čí zpět k minu­los­ti a nevy­hnu­tel­ně ote­ví­ra­jí něja­ká vrát­ka pro budouc­nost MCU, roz­hod­ně se ovšem dá říct, že má pří­běh něja­kou smys­lu­pl­nou for­mu začát­ku, pro­střed­ku a kon­ce. Potvrzuje se širo­kost celé­ho MCU svě­ta, kte­ré je ovšem už dost mož­ná pří­liš, kdy to celé doká­že před­sta­ve­ní pla­ne­ty, kde se komu­ni­ku­je čis­tě skr­ze zpěv. A výsle­dek je přes­ně tak kře­čo­vi­tý, jak se dá čekat. Jedna sek­ven­ce (kte­rá se neo­be­jde bez pís­ně z muzi­ká­lu Kočky) je poté tak bizar­ní, že divá­ka snad­no napad­ne, že by na něco tako­vé­ho neměl žalu­dek James Gunn ani ve svých Strážcích Galaxie. Nedá se roz­hod­ně říct, že by tato kon­krét­ní sek­ven­ce neby­la zvrá­ce­ným způ­so­bem zábav­ná, záro­veň je u ní obtíž­né zba­vit se poci­tu, že měl někdo rych­le zatáh­nout za ruč­ku.

Jde o film, na kte­rém jsou vidět pení­ze (i když nej­spíš ne jeho údaj­ně utra­ce­ných 270 mili­o­nů dola­rů)  a něja­ké pro­dukč­ní hod­no­ty, Samuel L. Jackson po váž­něj­ším Nicku Furym v seri­á­lu Tajná inva­ze v pořád­ku zvlád­ne pře­jít do odleh­če­něj­ší for­my, soun­d­track Laury Karpman má své kouz­lo (Dar-Benn je mož­ná sla­bě napsa­ný zápo­rák, její hudeb­ní motiv ovšem má své kouz­lo). Sympaticky se zvlád­ne vybu­do­vat něja­ké pou­to a vzta­hy mezi ústřed­ní tro­ji­cí, pomr­ká­vá­ní ke zbyt­ku MCU zvlád­ne chví­le­mi vyvo­lat úsměv na tvá­ři, i když někte­rých came­ií a snah o vysvět­lo­vá­ní zave­de­né myto­lo­gie za pocho­du je někdy pros­tě moc.

Nejlepší způ­sob jak Marvels kapá­nek ura­zit a záro­veň je tím svým způ­so­bem brá­nit je ozna­čit je za komik­sov­ku, kte­rá jako by zakop­la v čase. 20 let nazpá­tek by šlo o neu­rá­že­jí­cí rodin­nou komik­sov­ku, kte­rá má ako­rát tak nápa­dů, ako­rát tak solid­ní výko­ny, ako­rát tak uchá­ze­jí­cí efek­ty, na dneš­ní dobu ovšem nedo­sa­hu­je stan­dar­du. I přes sna­hu není z její­ho pří­bě­hu cítit epi­ka, ani to, že se tady píše důle­ži­tá kapi­to­la Mnohovesmírné ságy, kte­rou nesmí nikdo minout. Dá se vlast­ně snad­no tip­nout, že až se někdo v obdo­bí pre­mi­ér Avengers 5 a Avengers 6 bude sna­žit nějak zjed­no­du­še­ně pře­vy­prá­vět dosa­vad­ní vyprá­vě­ní této ságy, z Marvels zahr­ne pou­ze dvě scé­ny (závě­reč­nou a její jedi­nou po-titulkovou). Rozhodně tu nedo­šlo na pre­di­ko­va­nou kata­stro­fu. Zároveň ovšem prá­vě Marvels nevy­hnu­tel­ně kra­pet vypo­ví­da­jí o úpad­ku celé­ho MCU, kte­rý nyní nebu­de moci igno­ro­vat ani ten nej­vět­ší opti­mis­ta. Říká se, že vše zlé je k něče­mu dob­ré. Marvels v tom­to ohle­du sice nejsou vylo­že­né zlo, pře­ci jen ovšem jejich tvar bude moci vypo­ví­dat o tom, že MCU nut­ně potře­bu­je regu­la­ci.

Marvels jsou 33. fil­mem MCU a v jis­tém ohle­du jis­tě budou zásad­ní. Ne snad v tom, že by se pře­pi­so­va­la tabul­ka nej­kva­lit­něj­ších pro­jek­tů MCU nebo nej­zá­sad­něj­ších komik­so­vek posled­ních let, podob­né lať­ky Marvels neu­vi­dí ani z rych­lí­ku. Jejich tvar, vše­o­bec­né reak­ce a pře­de­vším fakt, že straš­ně dra­há fil­mo­vá komik­sov­ka v souč­tu půso­bí jako dvou­díl­né vyvr­cho­le­ní něja­ké­ho seri­á­lu pove­de k tomu, že se podob­né pří­pa­dy v MCU již nebu­dou smět opa­ko­vat. Je to ško­da, pro­to­že reži­sér­ka Nia DeCosta napří­klad ve dvou akč­ních pasá­žích před­ve­de něja­kou tu řeme­sl­nou zruč­nost. Fakt, že tu dochá­zí na jed­no­ho z nej­hor­ších MCU zápo­rá­ků, bizar­ní scé­nu, na kte­rou nemá ani coko­liv z mys­li Jamese Gunna či samot­ný scé­nář, kte­rý půso­bí jako pou­hý nástřel, ovšem jas­ně nazna­ču­je, že v něja­kém ohle­du musí dojít na zpá­teč­ku. Kevin Feige se nad tím již jis­tě zamýš­lí, lep­ší poz­dě než­li poz­dě­ji...

Verdikt: 55 %

---