Ve službách Jejího Veličenstva - první a poslední Bond George Lazenbyho

Ernst Blofeld (Telly Savalas) při­pra­vu­je ve svém ústa­vu vyso­ko v Alpách ďábel­ský plán, kte­rý může být osud­ný pro celý svět. Podařilo se mu totiž vyvi­nout smr­tel­ně nebez­peč­ný virus a chce jej roz­ší­řit po celé Zemi pro­střed­nic­tvím mla­dých dívek, kte­ré již pro ten­to úkol shro­máž­dil v nepří­stup­né labo­ra­to­ři. Do Švýcarska se však vydá­vá James Bond (George Lazenby). Na Blofeldovu sto­pu se dostal díky Dracovi (Gabrielle Ferzetti). Tento mafi­án má totiž opráv­ně­né oba­vy o svo­ji dce­ru Tracy (Diana Rigg), a tak pro ni zís­ká spo­leč­nost agen­ta 007. Tracy samo­zřej­mě kouz­lu Jamese Bonda neo­do­lá, ale ani agen­ta 007 taj­né služ­by neče­ká pou­hý flirt...

Jednou to při­jít muselo- Rok 1969, 6. bon­dov­ka a vůbec popr­vé si Jamese Bonda neza­hrál Sean Connery. Ve služ­bách Jejího veli­čen­stva původ­ně mělo vznik­nout už po Goldfingerovi, nako­nec ale došlo na Thunderball a adap­ta­ce Flemingovy 11. kni­hy s Jamesem Bondem tak dora­zi­la poz­dě­ji. Po 5 fil­mech nicmé­ně defi­ni­tiv­ně (ale­spoň tou dobou) s rolí skon­čil Sean Connery, pro­to­že se chtěl věno­vat jiným rolím a pro­du­cent Albert Broccoli musel nut­ně obje­vit novou tvář. Zajímavé je, že oslo­vil Timothy Daltona (ten se poz­dě­ji stal Bondem v letech 1987-1989), avšak teh­dy 21-letý Dalton odmí­tl, pro­to­že si mys­lel, že je na roli pří­liš mla­dý. Poté padla vol­ba na Rogera Moorea (ten se stal poz­dě­ji Bondem v letech 1973-1985), avšak ani to nako­nec v roce 1969 nedo­padlo. A pak se Broccoli setkal s teh­dy téměř 30-letým Georgem Lazenbym, kte­rý měl dle Broccoliho ide­ál­ní fyzic­ké atri­bu­ty a hned Lazenby pode­psal smlou­vu na 7 fil­mů, kte­rá nikdy napl­ně­na neby­la a Ve služ­bách Jejího Veličenstva je tak jedi­nou bon­dov­ku s Georgem Lazenbym v his­to­rii, pro­to­že Lazenby sám s rolí po tom­to sním­ku sekl. A celé to má nej­spíš něko­lik důvo­dů.

Ve služ­bách Jejího Veličenstva má vel­mi těž­ké ucho­pe­ní u fil­mo­vých fanoušků- Někteří tuto bon­dov­ku milu­jí a berou jí jako jed­nu z nej­lep­ších (Christopher Nolan tuto bon­dov­ku řadí mezi svých 10 nej­ob­lí­be­něj­ších fil­mů), dru­zí jí nao­pak berou jako sla­bý odvar ide­ál­ní bon­dov­ky. Do jaké polo­vi­ny se řadím já? Mám tuto bon­dov­ku ze všech rád nejmé­ně!

Ve služ­bách Jejího Veličenstva se jako prv­ní bon­dov­ka vůbec sna­ží Bonda polid­štit. Ne zas tolik jako se o to poku­si­la éra Timothyho Daltona a poz­dě­ji ješ­tě výraz­ně­ji éra Daniela Craiga, fakt, že se zde ale Bond sku­teč­ně zami­lu­je, ože­ní a má v plá­nu s prá­ci u MI6 defi­ni­tiv­ně sek­nout ale před­vá­dí, že se tu někdo sna­žil Jamese Bonda pojmout tak tro­chu jinak a s nástu­pem nové­ho her­ce mu více­mé­ně dodat nový tvar. Šlo o režij­ní debut Petera R. Hunta, kte­rý už před­tím ale pra­co­val jako stři­hač Dr. No, Srdečných pozdra­vů z Ruska a Goldfingera a tudíž měl s Jamesem Bondem již jis­tou zku­še­nost. A i pro­to zamr­zí, že sku­teč­ně nedo­ra­zi­lo něco mno­hem lep­ší­ho!

Problém je bohu­žel prá­vě i v Georgi Lazenbym. Ten byl vybrán díky ide­ál­ním fyzic­kým atri­bu­tům a fak­tu, že byl více­mé­ně podob­ný Connerymu. Fakt, že se tu ale pře­de­vším kou­ka­lo na tu podob­nost před­cho­zí­mu před­sta­vi­te­li ztros­ko­tal v tom, že je Lazenby mimo, do role se více­mé­ně neho­dí a ve svém herec­kém debu­tu se nepřed­ve­dl v nej­lep­ším svět­le. Lepší herec by dost mož­ná tuhle lid­štěj­ší ver­zi Jamese Bonda zvlá­dl pře­svěd­či­vě pro­dat, Lazenby ale tohle bohu­žel nezvlá­dl a ve srov­ná­ní se vše­mi ostat­ní­mi před­sta­vi­te­li Jamese Bonda je hod­ně bíd­ný.

Z něja­ké­ho důvo­du má tahle bon­dov­ka 142 minut! Tahle bon­dov­ka sku­teč­ně trvá sko­ro 2 a půl hodi­ny a nepo­sky­tu­je k tomu žád­né logic­ké opod­stat­ně­ní. A pře­de­vším se stři­hač John Glen (pro kte­ré­ho šlo o prv­ní kino­film na kte­rém pra­co­val) nej­spíš úpl­ně zbláz­nil a zni­čil veš­ke­ré kouz­lo akč­ních sek­ven­cí. Akční sek­ven­ce jsou kvů­li tomu cha­o­tic­ké, nepře­hled­né a více­mé­ně nea­trak­tiv­ní. Ta Nolanem věč­ně obdi­vo­va­ná scé­na obsa­hu­jí­cí lyžo­vá­ní má své kouz­lo, tenhle střih ale jinak sku­teč­ně poni­čil atrak­ti­vi­tu téhle bon­dov­ky výraz­ně. Zajímavé ovšem je, že se Glen po vzo­ru Hunta poz­dě­ji stal reži­sé­rem a nato­čil cel­kem 5 bon­do­vek (3 s Rogerem Moorem, 2 s Timothy Daltonem).

Diana Rigg je jako jed­na z nej­víc osu­do­vých Bond girl vel­mi fajn, tenhle fakt ale kazí to, že mezi ním a Lazenbym není žád­ná uvě­ři­tel­ná che­mie a tu osu­do­vou a tra­gic­kou lás­ku jim ve finá­le nevě­ří­te ani za boha. Naopak Telly Savalas vystří­dal Donalda Pleasance coby Ernesta Blofelda a před­ve­dl po Pleasanceovi dal­ší dosta­ču­jí­cí inkar­na­ci toho­to nej­slav­něj­ší­ho bon­dov­ské­ho zápo­rá­ka.

Samotný scé­nář této 6. bon­dov­ky je ve sku­teč­nos­ti vel­mi dob­rý a sku­teč­ně tu byl poten­ci­ál na zásad­ní mil­ník téhle legen­dár­ní akč­ní série. Výsledné zpra­co­vá­ní ale 6. bon­dov­ku sku­teč­ně odstr­či­lo na dno série, kdy se ale pořád musí mlu­vit mini­mál­ně o prů­mě­ru. Přesto už byl ale svět v roce 1969 od Bonda zvyk­lý na lep­ší věci a tahle bon­dov­ka může být jenom ráda, že se pře­ce jen najde vel­ký zástup jejich fanouš­ků.

Ve služ­bách Jejího Veličenstva mož­ná dva­krát nemu­sím, přes­to je ale tahle bon­dov­ka z něko­li­ka důvo­du zásad­ní. Snažila se Jamese Bonda vůbec popr­vé polid­štit a s lep­ším her­cem a uvě­ři­tel­něj­ší che­mií by se jí to mož­ná i sku­teč­ně poved­lo. Především ale před­ved­la, že James Bond nemů­že být kaž­dý a vizu­ál­ní podo­ba Conneryho nezna­me­ná vše. I přes­to, že tenhle film tudíž v rám­ci hie­rar­chie bon­do­vek vůbec nemu­sím, z něko­li­ka důvo­dů je sku­teč­ně dob­ré si uvě­do­mit, že ten­to film exis­tu­je...

Trailer:

Verdikt: 3 z 5

---

Photo © United Artists

---