Westworld

Westworld je ame­ric­ký sci-fi wes­tern z roku 1973, kte­rý napsal a reží­ro­val Michael Crichton. Film sle­du­je dospě­lé hos­ty, kte­ří navští­ví inter­ak­tiv­ní zábav­ní park s živý­mi andro­i­dy, kte­ří se neče­ka­ně začnou porou­chá­vat. Ve fil­mu hra­je Yul Brynner jako andro­id ve futu­ris­tic­kém zábav­ním par­ku s wes­ter­no­vou téma­ti­kou a Richard Benjamin a James Brolin jako hos­té par­ku.

Film byl nato­čen pod­le původ­ní­ho Crichtonova scé­ná­ře a po jed­nom tele­viz­ním fil­mu byl jeho prv­ním fil­mem v kině v roli reži­sé­ra. Byl to také prv­ní celo­ve­čer­ní film, kte­rý pou­žil digi­tál­ní zpra­co­vá­ní obra­zu k pixe­li­za­ci foto­gra­fie pro simu­la­ci pohle­du andro­i­da. Kritika jej při­ja­la vesměs klad­ně, a to jak sou­čas­ná, tak i retrospek­tiv­ní, a Westworld byl nomi­no­ván na ceny Hugo, Nebula a Saturn.

Westworld byl prv­ním dílem medi­ál­ní fran­ší­zy. Následovalo pokra­čo­vá­ní Futureworld (1976) a krát­ký tele­viz­ní seri­ál Beyond Westworld (1980). Televizní seri­ál nato­če­ný pod­le fil­mu měl pre­mi­é­ru v roce 2016 na HBO.

Děj

V roce 1983 se v high-tech, vyso­ce rea­lis­tic­kém zábav­ním par­ku pro dospě­lé nazva­ném Delos nachá­ze­jí tři tema­tic­ké „svě­ty“: Svět zápa­du (ame­ric­ký Starý západ), Svět stře­do­vě­ku (stře­do­vě­ká Evropa) a Svět Říma (sta­ro­vě­ké řím­ské měs­to Pompeje). Tři „svě­ty“ resor­tu jsou obyd­le­ny rea­lis­tic­ký­mi andro­i­dy, kte­ří jsou prak­tic­ky k nero­ze­zná­ní od lid­ských bytos­tí a kaž­dý z nich je napro­gra­mo­ván pod­le cha­rak­te­ru při­dě­le­né­ho his­to­ric­ké­ho pro­stře­dí. Za 1 000 dola­rů na den si mohou hos­té dopřát libo­vol­né dob­ro­druž­ství s andro­id­ní popu­la­cí par­ku, včet­ně sexu­ál­ních setká­ní a simu­lo­va­né­ho boje na život a na smrt. Reklamní slo­gan Delosu sli­bu­je: „Chlapče, máme pro tebe dovo­le­nou!“

Peter Martin, prv­ní návštěv­ník Delosu, a jeho pří­tel John Blane, kte­rý je na opa­ko­va­né návštěvě, se vydá­va­jí do Westworldu. Jednou z atrak­cí je Pistolník, andro­id napro­gra­mo­va­ný k vyvo­lá­vá­ní pře­stře­lek. Střelné zbra­ně vydá­va­né návštěv­ní­kům par­ku mají tep­lot­ní čidla, kte­rá jim brá­ní stří­let na coko­li s vyso­kou těles­nou tep­lo­tou, napří­klad na lidi, ale umož­ňu­jí „zabí­jet“ chlad­no­krev­né andro­i­dy. Naprogramování Pistolníka umož­ňu­je hos­tům vytáh­nout zbraň a zabít ho, při­čemž andro­id se vždy vrá­tí násle­du­jí­cí den k dal­ší­mu sou­bo­ji.

Technici pro­vo­zu­jí­cí Delos si všimli, že se mezi andro­i­dy začí­na­jí šířit pro­blémy jako infek­ce: andro­i­di v Římském svě­tě a Středověkém svě­tě začí­na­jí zazna­me­ná­vat stá­le vět­ší počet poruch a sys­té­mo­vých selhá­ní, kte­rá se údaj­ně roz­ší­ři­la i do Westworldu. Když se jeden z dohlí­že­jí­cích počí­ta­čo­vých věd­ců vysmě­je „ana­lo­gii infekč­ní nemo­ci“, hlav­ní dohlí­ži­tel mu řek­ne: „Nemáme tu co do čině­ní s oby­čej­ný­mi stro­ji. Jsou to vyso­ce kom­pli­ko­va­ná zaří­ze­ní, téměř stej­ně slo­ži­tá jako živé orga­nismy. V někte­rých pří­pa­dech byly navr­že­ny jiný­mi počí­ta­či. Nevíme přes­ně, jak fun­gu­jí.“

Po noci strá­ve­né se dvě­ma robo­tic­ký­mi dáma­mi je Blane obtě­žo­ván stej­ným pis­tol­ní­kem, kte­ré­ho Martin před­cho­zí­ho dne zabil v salo­o­nu. Martin vtrh­ne do míst­nos­ti a opět pis­tol­ní­ka zastře­lí. Martin je uvěz­něn a čeká na soud, pro­to ho Blane vysvo­bo­dí a oba se vyda­jí pryč z měs­ta.

Závady se stá­va­jí váž­něj­ší­mi, když Blanea ve Westworldu uštkne robo­tic­ký chřes­týš a ve Středověkém svě­tě andro­id­ka navzdo­ry své­mu napro­gra­mo­vá­ní odmít­ne hos­to­vy návrhy. Poruchy se stup­ňu­jí, až andro­id Černý rytíř ve Středověkém svě­tě zabi­je hos­ta v sou­bo­ji s mečem. Dozorci stře­dis­ka se sna­ží zís­kat zpět kon­t­ro­lu tím, že vypnou napá­je­ní celé­ho par­ku. Vypnutí je však uvěz­ní v cen­t­rál­ní kon­t­ro­le, když se dve­ře auto­ma­tic­ky zablo­ku­jí a oni nemo­hou zno­vu zapnout napá­je­ní a unik­nout. Mezitím andro­i­di ve všech třech svě­tech řádí a fun­gu­jí na rezerv­ní výkon.

Martin a Blane, kte­ří se vzpa­ma­to­vá­va­jí z opi­lec­ké hos­pod­ské rvač­ky, se pro­bou­ze­jí v nevěs­tin­ci Westworldu, aniž by vědě­li o roz­sáh­lé havá­rii par­ku. Když Pistolník vyzve muže na sou­boj, Blane bere kon­fron­ta­ci jako zába­vu, ale andro­id ho zastře­lí a zabi­je. Martin utí­ká jako o život a andro­id ho neú­pros­ně násle­du­je.

Martin prchá do ostat­ních čás­tí par­ku, ale nachá­zí jen mrt­vé hos­ty, poško­ze­né andro­i­dy a zpa­ni­ka­ře­né­ho tech­ni­ka, kte­rý se pokou­ší utéct z Delosu a kte­rý je krát­ce nato zastře­len Pistolníkem. Martin pro­le­ze šach­tou v Římském svě­tě do pod­zem­ní­ho řídi­cí­ho kom­ple­xu a zjis­tí, že se počí­ta­čo­ví tech­ni­ci stře­dis­ka udu­si­li v řídi­cí míst­nos­ti, když se vypnul ven­ti­lač­ní sys­tém. Pistolník ho pro­ná­sle­du­je pod­zem­ní­mi chod­ba­mi, a tak utí­ká, dokud nevstou­pí do labo­ra­to­ře na opra­vu andro­i­dů. Když Pistolník vstou­pí do míst­nos­ti, Martin před­stí­rá, že je andro­id, chrst­ne Pistolníkovi do obli­če­je kyse­li­nu a ute­če, při­čemž se vrá­tí na povrch uvnitř hra­du Středověký svět.

Pistolník, jehož optic­ké vstu­py jsou poško­ze­ny kyse­li­nou, není scho­pen Martina sle­do­vat vizu­ál­ně a sna­ží se ho najít pomo­cí infra­čer­ve­ných ske­ne­rů. Martin se posta­ví pod hoří­cí pochod­ně ve Velkém sále, aby před andro­i­dem zamas­ko­val svou pří­tom­nost, a poté jej jed­nou z pochod­ní zapá­lí. Ohořelá schrán­ka Pistolníka na něj zaú­to­čí na scho­dech do kob­ky, než pod­leh­ne své­mu poško­ze­ní. Martin sedí na scho­dech do kob­ky ve sta­vu téměř vyčer­pá­ní a šoku, když mu v hla­vě rezo­nu­je iro­nie Delosova slo­ga­nu: „Páni, máme pro tebe dovo­le­nou!“

Obsazení

-Yul Brynner jako Pistolník

-Richard Benjamin jako Peter Martin

-James Brolin jako John Blane

-Alan Oppenheimer jako Hlavní dozor­ce

-Victoria Shaw jako Středověká krá­lov­na

-Dick Van Patten jako Bankéř

-Linda Gaye Scott jako Arlette, pro­sti­tut­ka z fran­couz­ské­ho salo­nu

-Steve Franken jako tech­nik Delosu, kte­ré­ho zastře­lil Pistolník

-Michael Mikler jako Černý rytíř

-Terry Wilson jako šerif

-Majel Barrettová jako sleč­na Carrie, madam z bor­de­lu ve Westworldu

-Anne Randallová jako Daphne, obsluha-která odmí­tá dvo­ře­ní stře­do­vě­ké­ho rytí­ře

-Robert Hogan jako Ed Wren (bez titul­ků)

-Kenneth Washington jako tech­nik (bez titul­ků)

-Nora Marlowe jako hos­tin­ská

-Charles Seel jako zvo­ník

-Robert Patten jako Technik

Produkce

Scénář

Crichton řekl, že si nepřál debu­to­vat jako reži­sér celo­ve­čer­ní­ho fil­mu (po jed­nom tele­viz­ním fil­mu - Pursuit z roku 1972) se sci-fi, ale „To byl jedi­ný způ­sob, jak jsem mohl při­mět stu­dio, aby mi dovo­li­lo reží­ro­vat. Lidé si asi mys­lí, že jsem v tom dob­rý.“

Crichtonův agent ho sezná­mil s pro­du­cen­tem Paulem N. Lazarusem III; spřá­te­li­li se a roz­hod­li se spo­leč­ně nato­čit film. Scénář byl napsán v srpnu 1972. Lazarus řekl, že se Crichtona zeptal, proč pří­běh nevy­prá­ví jako kni­hu; Crichton řekl, že má pocit, že pří­běh je vizu­ál­ní a jako kni­ha by oprav­du nefun­go­val.

Scénář byl nabíd­nut všem vel­kým stu­di­ím. Všechna pro­jekt odmít­la s výjim­kou Metro-Goldwyn-Mayer, teh­dy pod vede­ním šéfa pro­duk­ce Dana Melnicka a pre­zi­den­ta Jamese T. Aubreyho. Crichton řekl:

MGM mělo mezi fil­ma­ři špat­nou pověst; v posled­ních letech si na tam­ní zachá­ze­ní trp­ce stě­žo­va­li tak růz­ní reži­sé­ři jako Robert Altman, Blake Edwards, Stanley Kubrick, Fred Zinneman a Sam Peckinpah. Příliš mno­ho se vyprá­vě­lo o nepři­mě­ře­ném nátla­ku, své­vol­ných změ­nách scé­ná­ře, nedo­sta­teč­né post­pro­duk­ci a neše­tr­ném stří­há­ní výsled­né­ho fil­mu. Nikdo, kdo měl na výběr, nena­to­čil film v Metru, ale teh­dy jsme nemě­li na výběr. Dan Melnick ... nás ujis­til ... že s námi nebu­de zachá­ze­no jako obvykle u MGM. Z vel­ké čás­ti ten­to slib spl­nil.

Crichton uve­dl, že před­pro­duk­ce byla obtíž­ná. MGM poža­do­va­lo změ­ny ve scé­ná­ři až do prv­ní­ho dne natá­če­ní a hlav­ní role byly pode­psá­ny až 48 hodin před začát­kem natá­če­ní. Crichton řekl, že neměl kon­t­ro­lu nad obsa­ze­ním a MGM původ­ně chtě­lo film nato­čit pou­ze za nece­lý mili­on dola­rů, ale poz­dě­ji tuto část­ku zvý­ši­lo o 250 000 dola­rů. Crichton uve­dl, že 250 000 dola­rů z roz­počtu bylo vypla­ce­no her­cům, 400 000 dola­rů štá­bu a zby­tek na vše ostat­ní (včet­ně 75 000 dola­rů na kuli­sy).

První záběry

Film byl nato­čen za 30 dní. V zájmu úspo­ry času se Crichton sna­žil natá­čet jen to, co bylo potře­ba, s mini­mem zábě­rů.

Westworld se natá­čel na něko­li­ka mís­tech, včet­ně Mohavské pouš­tě, zahrad síd­la Harolda Lloyda, něko­li­ka zvu­ko­vých scén MGM a na zad­ním pozem­ku MGM, což byl jeden z posled­ních fil­mů, kte­ré se zde natá­če­ly, než byl zad­ní poze­mek pro­dán deve­lo­pe­rům a zbou­rán. Film byl nato­čen ana­morf­ní­mi objek­ti­vy Panavision, kte­ré nato­čil Gene Polito.

Richard Benjamin poz­dě­ji řekl, že se mu natá­če­ní fil­mu líbi­lo:

Byl to asi jedi­ný způ­sob, jak jsem se kdy dostal k wes­ter­nu, a roz­hod­ně k sci-fi wes­ter­nu..... Takže může­te dělat věci, kte­ré jsou jako ve dva­nác­ti letech. Všechny ty důvo­dy, proč jste šli do kina. Střílíte tam ze šes­ti­raňá­ku, jede­te na koni, honí vás pis­tol­ník a podob­ně. Je to nej­lep­ší!

Pistolníkův vzhled vychá­zí z Chrise Adamse, Brynnerovy posta­vy z fil­mu Sedm sta­teč­ných. Kostýmy obou postav jsou téměř totož­né. Podle Lazaruse Yul Brynner sou­hla­sil s rolí za pou­hých 75 000 dola­rů, pro­to­že potře­bo­val pení­ze.

Crichton poz­dě­ji napsal, že „vět­ši­na situ­a­cí ve fil­mu je klišé; jsou to pří­ho­dy ze sto­vek sta­rých fil­mů“, tak­že scé­ny „by měly být nato­če­ny jako klišé. To dik­to­va­lo kon­venč­ní zpra­co­vá­ní při vol­bě objek­ti­vů a insce­na­ce.“

Původní scé­nář a původ­ní závěr fil­mu vrcho­lil sou­bo­jem mezi Martinem a Pistolníkem, kte­rý vyús­til v roz­tr­há­ní Pistolníka na kusy sto­ja­nem. Crichton uve­dl, že se mu „líbi­la myš­len­ka zni­če­ní slo­ži­té­ho stro­je jed­no­du­chým stro­jem“, ale při poku­su o její rea­li­za­ci „to půso­bi­lo insce­no­va­ně a hlou­pě“, a tak od nápa­du upus­til. Chtěl také film otevřít zábě­ry vzná­šed­la ces­tu­jí­cí­ho nad pouš­tí, ale v rám­ci ome­ze­né­ho roz­počtu se mu nepo­da­ři­lo dosáh­nout poža­do­va­né­ho efek­tu, tak­že od toho také upus­til.

Hudba

Hudbu k fil­mu Westworld slo­žil ame­ric­ký skla­da­tel Fred Karlin. Kombinuje ersatz wes­ter­no­vou hud­bu, zdro­jo­vé názna­ky a elek­tro­nic­kou hud­bu.

Postprodukce

V nove­le Crichton vysvět­lil, jak zno­vu sestří­hal prv­ní sestřih fil­mu, pro­to­že byl depri­mo­ván tím, jak byl dlou­hý a nud­ný. Mezi scé­ny, kte­ré byly z hrubé­ho sestři­hu vypuš­tě­ny, pat­ří sek­ven­ce pře­pa­de­ní ban­ky a pro­dej­ní míst­nos­ti, úvod­ní scé­na se vzná­šed­lem letí­cím nad pouš­tí, dal­ší a del­ší dia­lo­go­vé scé­ny, více scén s robo­ty, kte­ří napa­da­jí a zabí­je­jí hos­ty, včet­ně scé­ny, kdy je jeden host při­vá­zán ke sto­ja­nu a zabit, když jsou mu vyta­že­ny ruce, del­ší scé­na honič­ky s Pistolníkem, kte­rý pro­ná­sle­du­je Petera, a scé­na, kdy si Pistolník čis­tí obli­čej vodou poté, co ho Peter poli­je kyse­li­nou. Crichtonův mon­táž­ní sestřih obsa­ho­val odliš­ný konec, kte­rý zahr­no­val sou­boj mezi Pistolníkem a Peterem a alter­na­tiv­ní scé­nu smr­ti, v níž byl Pistolník zabit na skřip­ci.

Když byl film dokon­čen včas, spo­leč­nost MGM povo­li­la nato­če­ní někte­rých doda­teč­ných zábě­rů. Byla při­dá­na tele­viz­ní rekla­ma, kte­rá film ote­ví­ra­la; pro­to­že v té době pro­bí­ha­la v Hollywoodu stáv­ka sce­náris­tů, napsal ji Steven Frankfurt, newy­or­ský reklam­ní mana­žer.

Digitální zpracování obrazu

Westworld byl prv­ním celo­ve­čer­ním fil­mem, kte­rý vyu­ží­val digi­tál­ní zpra­co­vá­ní obra­zu. Crichton se původ­ně obrá­til na Laboratoř trys­ko­vé­ho poho­nu v Pasadeně, ale poté, co se dozvě­děl, že dvou­mi­nu­to­vá ani­ma­ce zabe­re devět měsí­ců a bude stát 200 000 dola­rů, kon­tak­to­val Johna Whitneyho star­ší­ho, kte­rý zase dopo­ru­čil své­ho syna Johna Whitneyho mlad­ší­ho. Ten ode­šel do spo­leč­nos­ti Information International, Inc, kde moh­li pra­co­vat v noci a ani­ma­ci dokon­čit rych­le­ji i mno­hem lev­ně­ji. Whitney Jr. digi­tál­ně zpra­co­val v Information International, Inc. fil­mo­vé foto­gra­fie tak, aby vypa­da­ly jako pixe­li­zo­va­né, aby zob­ra­zo­va­ly pohled andro­i­da Gunslingera. Přibližně 2 minu­ty a 31 sekund dlou­hý kine­ma­to­gra­fic­ký blo­ko­vý por­trét vzni­kl barev­ným oddě­le­ním (tři základ­ní barev­né sepa­ra­ce plus čer­ná mas­ka) kaž­dé­ho sním­ku zdro­jo­vých 70mm fil­mo­vých sním­ků, naske­no­vá­ním kaž­dé­ho z těch­to prv­ků pro pře­vod do pra­vo­úh­lých blo­ků a násled­ným při­dá­ním základ­ních barev pod­le vyvo­la­ných tóno­vých hod­not. Výsledná hru­bá pixe­lo­vá mati­ce byla vyve­de­na zpět na film. O tom­to pro­ce­su se psa­lo v člán­ku časo­pi­su American Cinematographer „Behind the sce­nes of Westworld“ a v onli­ne člán­ku časo­pi­su New Yorker z roku 2013.

Recepce

Box office

Film byl uve­den v expe­ri­men­tál­ní regi­o­nál­ní satu­ro­va­né dis­tri­buci a v prv­ním týd­nu v 275 kinech v oblas­ti Chicaga, Detroitu a Clevelandu vydě­lal 2 mili­o­ny dola­rů. Do kon­ce roku 1973 vydě­lal v USA a Kanadě na pro­ná­jmech 4 mili­o­ny dola­rů. Po opě­tov­ném uve­de­ní v roce 1976 vydě­lal 7 365 000 dola­rů.

Knižní předloha

Původní Crichtonův scé­nář vyšel spo­leč­ně s fil­mem jako maso­vě pro­dá­va­ný paper­back.

Kritické ohlasy

Variety ozna­či­lo film za vyni­ka­jí­cí a uved­lo, že „kom­bi­nu­je solid­ní zába­vu, mra­zi­vou aktu­ál­nost a skvě­le inte­li­gent­ní hod­no­ty seri­á­lo­vé­ho komik­su“. Vincent Canby z New York Times napsal, že Crichtonovi se poda­řil „úcty­hod­ný režij­ní debut“, ale „zdá se, že Crichton reži­sér se fil­mem bavil více než Crichton spi­so­va­tel, jehož scé­nář nám nemů­že nabíd­nout lep­ší vysvět­le­ní náh­lé krva­vé vzpou­ry robo­tů než epi­de­mii „psy­chó­zy cen­t­rál­ní­ho mecha­nis­mu“ “. Gene Siskel udě­lil fil­mu tři hvěz­dič­ky ze čtyř, při­čemž prv­ní polo­vi­nu ozna­čil za „vzru­šu­jí­cí a pro­vo­ka­tiv­ní“, ale o dru­hé polo­vi­ně, kte­rá se pod­le něj zvrh­la v „nelo­gic­kou a kli­ka­tou honič­ku“, si mys­lel mno­hem méně. Je těž­ké uvě­řit, že obě polo­vi­ny fil­mu napsal ten­týž člo­věk.“ Kevin Thomas z Los Angeles Times film ozna­čil za „chytrou sci-fi fan­ta­sy ... s dosta­teč­nou vyna­lé­za­vos­tí a pře­svěd­či­vos­tí, aby se sta­la úspěš­nou zába­vou pro ty, kdo hle­da­jí spí­še neotře­lou než sofis­ti­ko­va­nou zába­vu“. Jean M. Whiteová z Washington Post napsa­la, že „Crichton trá­ví pří­liš mno­ho času usta­no­vo­vá­ním své­ho svě­ta robo­tů a zkra­cu­je napě­tí dlou­hý­mi, vyprah­lý­mi úse­ky wes­ter­nu béč­ko­vé tří­dy.“

Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes má film na zákla­dě jedenačty­ři­ce­ti recen­zí hod­no­ce­ní 85 % „Fresh“. Shoda na strán­kách uvá­dí: „Yul Brynner podá­vá neza­po­me­nu­tel­ný výkon v roli robo­tic­ké­ho kov­bo­je v tom­to zábav­ném hyb­ri­du sci-fi a wes­ter­nu.“ V recen­zi na DVD vydá­ní v září 2008 popsal recen­zent The Daily Telegraph Philip Horne film jako „boha­tě suges­tiv­ní, ponu­rou a děsi­vou pohád­ku - a Brynnerův výkon je mra­zi­vě doko­na­lý.“

Po nato­če­ní fil­mu si Crichton vzal rok pau­zu. „Westworld mě inten­ziv­ně una­vil,“ řekl poz­dě­ji. „Reakce divá­ků mě potě­ši­la, ale záro­veň vydě­si­la. ... Smích je na špat­ných mís­tech. Tam, kde jsem to neplá­no­val, bylo extrém­ní napě­tí. Měl jsem pocit, že se reak­ce a mož­ná i sní­mek vymk­ly kon­t­ro­le.“ Domníval se, že film byl špat­ně pocho­pen jako varo­vá­ní před nebez­pe­čím tech­no­lo­gií: „Všichni si pama­tu­jí scé­nu z Westworldu, kde Yul Brynner hra­je robo­ta, kte­rý se roz­běh­ne. Ale je tam vel­mi spe­ci­fic­ká scé­na, kdy lidé dis­ku­tu­jí o tom, zda stře­dis­ko zavřít, nebo ne. Myslím, že film byl stej­ně tak o tom­to roz­hod­nu­tí jako o čem­ko­li jiném. Jen si pros­tě nemys­le­li, že k tomu oprav­du dojde.“ Jeho sku­teč­ným zámě­rem bylo varo­vat před cham­ti­vos­tí kor­po­ra­cí.

Pro něj sní­mek zna­me­nal konec „asi pěti­le­té­ho půso­be­ní ve sci-fi/monster fil­mech“. Od toho­to žán­ru si dal pau­zu a napsal Velkou vla­ko­vou lou­pež.

Crichton dal­ších pět let žád­ný film nena­to­čil. Pokusil se o to a měl jeden při­pra­ve­ný, „ale trval jsem na urči­tém způ­so­bu pro­ve­de­ní a výsled­kem bylo, že se nikdy neu­sku­teč­nil.“

Síťové televizní vysílání

Westworld byl popr­vé odvy­sí­lán v tele­vi­zi NBC 28. úno­ra 1976. Televize odvy­sí­la­la o něco del­ší ver­zi fil­mu, než jaká byla uve­de­na v kinech nebo násled­ně vydá­na na domá­cím videu. Některé scé­ny navíc, kte­ré byly při­dá­ny pro tele­viz­ní ver­zi pro Spojené stá­ty, jsou:

-Krátký záběr exte­ri­é­ru vzná­šed­la, kte­ré se při­bli­žu­je jen něko­lik met­rů nad poušt­ní pod­la­hou. V kino ver­zi byly všech­ny scé­ny se vzná­šed­lem pou­ze inte­ri­é­ro­vé zábě­ry.

-Scény s věd­ci, kte­ří mají pora­du v pod­zem­ním kom­ple­xu, byly mno­hem del­ší a poskyt­ly více infor­ma­cí o jejich pro­blé­mu s „virem“ robo­tů.

-Scéna, ve kte­ré tech­ni­ci hovo­ří v šat­ně o nápl­ni prá­ce jed­not­li­vých svě­tů robo­tů.

-Dlouhá dis­ku­se mezi Peterem a šeri­fem po jeho zatče­ní, když zastře­lil Pistolníka.

-Scéna ve Středověkém svě­tě, v níž je host mučen na skřip­ci, kte­rá se v kino­ver­zi obje­vu­je pou­ze jako sta­tic­ký obraz, byla obno­ve­na.

-Rozšířena byla také honič­ka Pistolníka za Petrem po třech svě­tech.

Další

V roce 1976 bylo nato­če­no pokra­čo­vá­ní Svět budouc­nos­ti, kte­ré vyda­la spo­leč­nost American International Pictures, niko­li MGM. Z původ­ní­ho obsa­ze­ní se vrá­til pou­ze Brynner, aby si zopa­ko­val svou posta­vu Pistolníka, ačko­li posky­tl podrob­nos­ti týka­jí­cí se krvepro­li­tí: více než 50 zabi­tých hos­tů a 95 zabi­tých nebo zra­ně­ných čle­nů per­so­ná­lu.

O čty­ři roky poz­dě­ji, v roce 1980, odvy­sí­la­la tele­viz­ní sta­ni­ce CBS krát­ký tele­viz­ní seri­ál Beyond Westworld, „kte­rý pře­vzal kon­cept Futureworldu, andro­i­dích dvoj­ní­ků, ale igno­ro­val samot­ný film a vrá­til se k Westworldu“ s nový­mi posta­va­mi. Jeho sla­bá sle­do­va­nost způ­so­bi­la, že byl zru­šen po odvy­sí­lá­ní pou­hých tří z pěti epi­zod.

Crichton pou­žil podob­né prv­ky záplet­ky - high-tech zábav­ní park, kte­rý se zmí­tá v amoku, a cen­t­rál­ní říze­ní ochro­me­né výpad­kem prou­du - ve svém best­selle­ru Jurský park.

Westworld obsa­hu­je zmín­ku o počí­ta­čo­vém viru, což je jed­na z prv­ních zmí­nek o něm v belet­rii. Přirovnání vyslo­ví hlav­ní dozor­ce na pora­dě zaměst­nan­ců, kde se dis­ku­tu­je o šíře­ní poruch po celém par­ku.

V roce 1996 vyda­la spo­leč­nost Byron Preiss Multimedia video­hru Westworld 2000, kte­rá je pokra­čo­vá­ním fil­mu.

Začátkem roku 2002 při­nes­ly odbor­né pub­li­ka­ce zprá­vu, že se při­pra­vu­je rema­ke Westworldu s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlav­ní roli, jehož auto­ry budou sce­náris­té fil­mu Terminátor 3: Vzestup stro­jů Michael Ferris a John Bracanto. Režie se měl původ­ně ujmout Tarsem Singh, ale pro­jekt opus­til. Quentin Tarantino byl oslo­ven, ale odmí­tl. Dne 19. led­na 2011 spo­leč­nost Warner Bros ozná­mi­la, že plá­ny na rema­ke jsou stá­le aktiv­ní.

V srpnu 2013 bylo ozná­me­no, že HBO objed­na­la pilot­ní díl tele­viz­ní­ho seri­á­lu Westworld, kte­rý budou pro­du­ko­vat J. J. Abrams, Jonathan Nolan a Jerry Weintraub. Nolan a jeho man­žel­ka Lisa Joy měli seri­ál napsat a pro­du­ko­vat, Nolan měl pilot­ní díl reží­ro­vat. Produkce zača­la v čer­ven­ci 2014 v Los Angeles. Nový seri­ál měl pre­mi­é­ru 2. říj­na 2016. Dne 22. dub­na 2020 byl seri­ál obno­ven pro čtvr­tou sérii.

---

Zdroj: Anglická Wikipedie

---