Rod Draka - Černá královna

Nemožné se sta­lo sku­teč­nos­tí. Poprvé za celý seri­ál Rod Draka jsem měl při sle­do­vá­ní pocit, že sle­du­ju pra­vý, nefal­šo­va­ný sequel Hry o Trůny, kte­rý dosa­hu­je kva­lit své­ho vel­ko­le­pé­ho před­chůd­ce. Desátá epi­zo­da je jed­no­du­še úžas­ný divác­ký záži­tek od začát­ku až do kon­ce, bez jaké­ho­ko­liv hlu­ché­ho mís­ta.

Zkrátka to šla­pe jako hodin­ky. Tempo, napě­tí – chví­le­mi jsem ani nedu­tal –, hud­ba, výpra­va, scé­nář. To všech­no zde fun­gu­je na výbor­nou a skvě­le to zúro­čí vzta­hy a plet­ky, jež byly prac­ně a solid­ně vysta­vě­ny v pře­de­šlých dílech.

CGI výbor­né, prá­ce s kame­rou také na jed­nič­ku, pře­dá­vá přes­ně ty poci­ty, kte­ré má. Konflikt je vel­mi ostře narý­so­ván a pompéz­ní intri­kán­ská hra o trůn, pří­zeň a moc může započnout. Dokonce i her­ci a hereč­ky se čini­li o 106. Škoda, že seri­ál v tomhle tem­pu nebě­žel celou dobu, nebo se ale­spoň neo­de­hrá­val v jed­né časo­vé lin­ce. Tady lze vidět, jak krás­ně to moh­lo fun­go­vat.

Ve zkrat­ce: „Skvělý pay-off, kte­rý kazí jen vzpo­mín­ka na to, jak zdlou­ha­vé doká­za­ly být před­cho­zí díly.“

10/10

---

---