Game of Thrones (Hra o trůny) 2011

Současné tele­viz­ní sta­ni­ce jsou plné seri­á­lů, jejichž náplň je růz­no­ro­dá. Zahrnuje situ­ač­ní kome­die, sci-fi pří­běhy, kri­mi, či soap ope­ry. Fantasy seri­á­lů je však jako šafrá­nu a pokud už se něja­ký uro­dí, vět­ši­nou je jeho kva­li­ta poně­kud roz­po­ru­pl­ná.
Vyplnil Game of Thrones (dále jen GoT) tuto meze­ru?
Troufám si říci, že ano.

Fatnasy obec­ně není jeden, uni­form­ní, žánr. Navzdory kri­ti­ce někte­rých lidí, kte­ří tvr­dí, že dějo­vě chud­ší je snad jen por­no (mimo­cho­dem, tako­vý rema­ke Tenkrát na zápa­dě v por­no ver­zi je prý veli­ce este­tic­ký záži­tek) exis­tu­je něko­lik sub žánrů fan­ta­sy. Jedná se např. o hero­ic fan­ta­sy (Conan), pohád­ko­věj­ší fan­ta­sy s důra­zem na magic­ké bytos­ti, či tzv. hard fan­ta­sy. GoT se jako kla­sic­ká fan­ta­sy ani moc zpr­vu netvá­ří. Stěžejní tu není magie, skře­ti, apod., ale cha­rak­te­ry postav a zná­zor­ně­ní mocen­ské­ho boje. Pokud jste vidě­li seri­ál (rov­něž od HBO) Řím, tak jste jis­tě „doma“. Ano, fan­ta­sy rekvi­zi­ty tu jsou pocho­pi­tel­ně pří­tom­né, ale nejsou stě­žej­ní. Seriál je adap­ta­cí úspěš­ných knih od spi­so­va­te­le Martina, kte­ré jsem bohu­žel neče­tl, nicmé­ně z reak­cí těch věci zna­lej­ší je mi jas­né, že jejich obrov­ské kom­plex­nos­ti snad ani ve fil­mu nelze dosáh­nout, přes­to však je prý tato adap­ta­ce vel­mi zda­ři­lá a co se týče zahrá­ní a napsá­ní postav i vel­mi věr­ná své před­lo­ze.

Děj divá­ka při­vá­dí do země Západozemí, kde exis­tu­je něko­lik (tuším 7) krá­lov­ství. Ty jsou poměr­ně růz­no­ro­dé, což je jeden z nej­vět­ších kla­dů seri­á­lu. Prostředí se čas­to mění, tak­že divák má mož­nost vidět de fac­to všech­ny, porov­ná­vat růz­né kul­tu­ry, způ­so­by cho­vá­ní u dvo­ru, apod. Právě na výraz­ném pro­ti­kla­du kul­tur je zalo­žen pod­stat­ný „náboj“ seri­á­lu, kte­rý divá­ka beze­spo­ru vtáh­ne do děje. Moji oblí­be­nou čás­tí seri­á­lu se sta­la The Wall (ne, není tam Roger Watters), což je - pře­kva­pi­vě - obrov­ská zeď, kte­rá oddě­lu­je Západozemí od sever­ních oblas­tí, kde údaj­ně žijí vše­li­ja­ké pra­po­div­né a nebez­peč­né bytos­ti. Tuto zeď strá­ží vojá­ci v čer­ném, kte­ří si však tam­ní „prá­ci“ zvo­lí nado­ži­vo­tí, s pří­dav­kem celi­bá­tu. Jen to zaru­čí, že budou loa­jál­ně strá­žit tuto hra­ni­ci pro­ti vše­mu, co by se snad pokou­še­lo dostat do vni­t­ro­ze­mí.

Jak už jsem napsal dří­ve, tak těžiš­tě seri­á­lu je v mocen­ských bojích zejmé­na mezi rody Starků a Lannisterů. Nepředstavujte si je ale jako nud­nou kon­ver­za­ci, všech­ny intri­ky jsou dob­ře zre­ží­ro­vá­ní a i na ty sou­bo­je (kte­rých je tam pod­le míně­ní někte­rých divá­ků prý vel­mi málo) občas dojde. Souboje jsou krva­vé, nebý­vá neob­vyk­lé, že vzdu­chem léta­jí hla­vy, krev prýští z ran,... Rozhodně se nejed­ná o fan­ta­sy pro děti, což ješ­tě umoc­ňu­je ote­vře­ný postoj k sexu a drs­ná mlu­va. Co však také čekat od drs­ných lidí z drs­né doby, že? Zajímavé je i herec­ké obsa­ze­ní. Po boku hvězd typu Seana Beana, Leny Headey, či Charlese Dancea si tu zahrá­la men­ší roli i Sibel Kekilli (např. Gegen Die Wand).
Pro mě osob­ně je GoT vel­mi pří­jem­ným seri­á­lem.

P. S. A za zmín­ku sto­jí i skvě­lý hudeb­ní dopro­vod od Ramina Djawadiho.

---