STANNIS BARATHEON

„Želený trůn je prá­vem můj. Kdokoli to popí­rá je můj nepří­tel.“

Stannis k Renlymu

Král Stannis Baratheon byl Lordem z Dračího kama­ne, mlad­ší bra­tr Krále Roberta Bratheon a star­ší bra­tr Renlyho Baratheona.

Po Robertově smr­ti a odha­le­ní, že Robertův dědic Joffrey je vlast­ně bastard Cersei a její­ho dvoj­če­te Jaimeho, se Stannis pro­hlá­sil pra­vým Králem a zapo­čal taže­ní na pře­vze­tí trů­nu od Lannisterů. Po nahro­ma­dě­ní armá­dy zaú­to­čil na Královo pří­sta­viš­tě a sko­ro měs­to zlo­mil, ale byl pora­žen kom­bi­no­va­nou silou Lannisterů-Tyrellu a donu­cen ustou­pit zpát­ky na Dračí kámen.

Zatímco plá­no­val dal­ší kro­ky po smr­ti Joffreyho a Robba Starka, odces­to­val Stannis na Sever ke Zdi, aby pomohl Noční Hlídce pro­ti Divokým, a sezná­mil se s Jonem Snowem. Snažil se zís­kat jeho pomoc při pře­vze­tí Severu od Boltonů, kte­ří před­tím Starky zra­di­li a zavraž­di­li Robba. Stannis nako­nec vyje­de pro­ti Zimohradu sám, ale poča­sí ho zpo­ma­lí a jeho armá­da je v násled­ně bitvě Boltony roz­dr­ce­na. Po bitvě je vyčer­pán a zra­něn nale­zen Briennou, kte­rá ho popra­ví za jeho roli ve smr­ti Renlyho.

Pozadí

Stannis je dru­hým synem Steffona a Cassany Baratheonových. Steffon byl hla­vou Rodu Baratheonů, Velkolordem Bouřných zemí. Ty jsou jed­ním z regi­o­nů Sedmi krá­lov­ství a Baratheoni jed­ním z Velkých Rodů říše. Steffon zemřel, když byli chlap­ci ješ­tě mla­dí, a Robert zdě­dil jeho titu­ly. Stannis je váž­ný a tvr­dý muž.

Robert vedl vzpou­ru pro­ti Králi Aerysi II. Targaryenovi, zba­vil se ho a nahra­dil ho jako vlád­ce Sedmi Království. Během vál­ky bojo­val Stannis na jeho stra­ně. Většinu kon­flik­tu byl oblé­hán na Stormendu. Od smr­ti hla­dem ho zachrá­nil paše­rák Davos, kte­rý při­ve­zl na hrad loď plnou cibu­le. Stannis ho za odmě­nu paso­val na rytí­ře a taky potře­stal za pašo­vá­ní tím, že mu use­kl čty­ři koneč­ky prs­tů z pra­vé ruky. Davos je Stannisovi zuři­vě oddán a trest vní­mal jako opráv­ně­ný. Jeho syn Matthos slou­ží Stannisovi jako písař. Stannis se pak vypra­vil dobýt Dračí kámen, síd­lo Targaryenů a během vzpou­ry Greyjoyů zni­čil jejich flo­ti­lu.

Robert se Stannisem se nikdy nemě­li vzá­jem­ně v lás­ce. Navzdory jeho služ­bě během vál­ky udě­lal Robert Lordem ze Stormendu Renlyho – v té době ješ­tě dítě, kte­ré nemoh­lo ve vál­ce bojo­vat. To Stannis vní­mal jako uráž­ku. Stal se Lordem z Dračího kame­ne a slou­žil bra­t­ro­vi v malé radě jako Mistr lodí. I když není pří­mo kru­tý nebo zákeř­ný, je to nevlíd­ný muž bez humo­ru a nejmé­ně popu­lár­ní ze všech tří Baratheonů.

Vzal si Selysu Florent, ale jejich man­žel­ství je bez vzá­jem­né lás­ky; zapu­dil ji jako cho­rou a neschop­nou dát mu syna. Během prv­ní série je na del­ší dobu na Dračím kame­ni a pre­fe­ru­je samo­tu ost­ro­va.

Pod vli­vem kněž­ky Melisandre kon­ver­to­val k Pánu Světla a jeho domác­nost vět­ši­nou násle­do­va­la. Hořící srd­ce Lána Světla se také sta­lo sou­čás­tí jeho erbu.

Osobnost

„Stannis má osob­nost kra­ba.“

Loras Tyrell k Renlymu

Stannis byl chlad­ný, tvr­dý, váž­ný, tvr­do­hla­vý, pev­ný a zříd­kakdy odpouš­tě­jí­cí muž. Byl také sta­teč­ný a s extrém­ním smys­lem pro povin­nost. Jak se u Baratheonů čeká, měl zku­še­nost z bojiš­tě jak pří­mo v poli tak jako veli­tel. Měl hla­vu na stra­te­gii a vál­če­ní, díky čemuž byl sil­ně respek­to­ván mno­ha vyso­ký­mi lor­dy stej­ně jako byl nebo­jás­ný v boji – bojo­val i zra­ně­ný či neozd­bro­je­ný. Ačkoli nebyl popu­lár­ní, respekt jako váleč­ní­ko­vi mu bez­po­chy­by nále­žel.

Vojsko vedl sám v prv­ní linii ved­le vojá­ků a to při mno­ha při­le­ži­tos­tech. Jeho váleč­ný živo­to­pis byl pří­kla­dem ješ­tě před Válkou pěti Králů; držel Storm´s End pro­ti znač­né­mu oblé­há­ní po vět­ši­nu Robertovy vzpou­ry a nako­nec ješ­tě dobyl Dračí kámen. Během vzpou­ry Greyjoyů dosá­hl roz­ho­du­jí­cí­ho vítěz­ství, ač měl znač­ně men­ší armá­du. Jeho jedi­né dvě výraz­né poráž­ky byly v Bitvě na Černovodě (neče­kal spo­je­ne­ství Tyrellů a Lannisterů) a v Bitvě o Zimohrad (kde chtěl bojo­vat navzdo­ry mizer­ným šan­cím, co zni­či­lo jeho i jeho armá­du).

Ve srov­ná­ní s bra­t­ry se uměl Stannis mno­hem lépe kon­t­ro­lo­vat – na roz­díl od tem­pe­ra­ment­ní­ho Roberta a vese­lé­ho Renlyho, on sám vždy půso­bil sto­ic­ky a čis­tě prag­ma­tic­ky; v zájmu vyš­ší­ho dob­ra potla­čo­val vět­ši­nu živo­ta vlast­ní emo­ce a tou­hy. I v momen­tech, kdy je plně při­pra­ven dát emo­cím prů­chod, dove­de se opa­no­vat, i když má být zrov­na popra­ven. Stannis má vel­mi málo tpě­li­vos­ti s faleš­nou zdvo­ři­los­tí, kte­rá je oče­ká­va­na od pánů i dvo­ra a svo­je názo­ry na ostat­ní obvykle říká nahlas. Z toho­to důvo­du se nikdy neob­klo­pil pato­lí­za­ly jako Cersei ale rád­ci, kte­rým sku­teč­ně věří že mu řek­nou natvr­do prav­du, i kdy­by ho to mělo naštvat.

Stannis má nezlomnou osob­ní čest a smy­sl pro povin­nost a spra­ve­dl­nost, kte­ré vedou všech­ny jeho činy. Podporoval vzpou­ru své­ho bra­t­ra a bojo­val sta­teč­ně ve vzpou­ře Greyjoyů. Když Renly zís­kal od Roberta mno­hem vět­ší uze­mí a Stannisovi zůstal Dračí kámen, pro­ti přá­ní Roberta nic nena­mí­tal. Při oblé­há­ní Stormlandu se pak držel pro­ti Tyrellům navzdo­ry hla­du, bez­na­dě­ji a násob­né pře­si­le. Když Davos pro­pa­šo­val do hra­du jíd­lo, Stannis se ujis­til že posád­ka se nají dřív než on. Pak spra­ved­li­vě Davose odmě­nil i potrestal, což paše­rá­ka ohro­mi­lo a Stannisovi zajis­ti­lo jeho obdiv.

Po zjiš­tě­ní, že všech­ny Robertovy děti pochá­zí z inces­tu a nema­jí nárok na Železný trůn, poznal svůj nárok na trůn, ale navzdo­ry svým ambi­cím se nestal mega­lo­ma­nem. Davosovi při­znal, že i když nežá­dal o to být krá­lem, je jím kaž­dým mys­li­tel­ným prá­vem a při­jme svou povin­nost ať chce nebo ne. Ačkoli je v zákla­dě Stannis dob­rým, nebo aspoň sluš­ným člo­vě­kem, kvů­li své zbož­nos­ti je snad­no sve­den k posed­los­ti napl­ně­ní pro­roc­tví Azor Ahai, kte­ré ho obra­cí k bez­o­hled­nos­ti a kru­tos­tem jako upá­le­ní vlast­ní dce­ry zaži­va.

Stannis taky není popu­lár­ní mezi lidem na roz­díl od obou jeho bra­trů. Robert, přes­to­že je mizer­ný vůd­ce, byl aspoň respek­to­ván jako bojov­ník a Renly byl ze všech tří bra­trů Baratheonů nej­po­pu­lár­něj­ší. Stannis zatím postrá­dá cha­risma i při­taž­li­vost, kte­rá je obec­ně v jeho rodi­ně. Kvůli své chlad­né a neo­ma­le­né pova­ze zadá­vá málo důvo­du k posluš­nos­ti a věr­nos­ti nebo lás­ce. Vypadá to ale, že ho netrá­pí jeho nepo­pu­la­ri­ta nebo že by nějak respek­to­val obdiv lidu. Věří nicmé­ně, že jeho muži ho budou násle­do­vat a stej­ně pro něj zemřou kvů­li jeho půvo­du. Spoléhá také na strach, kte­rý drží jeho muže v linii a veřej­né pro­je­vý las­ka­vos­ti za sla­bost, kte­rou si sku­teč­ný vůd­ce nemů­že dovo­lit. Na dru­hé stra­ně jeho porad­ce Davos Seaworth k němu cho­vá kom­plet­ní věr­nost i respekt a pod­po­ru­je plně jeho náro­ky navzdo­ry tomu, že byl sám v minu­los­ti dras­tic­ky potres­tán, což Stannisovi při­pi­su­je jis­tou bra­vu­ru.

Od chví­le, kdy potkal Lady Melisandru a při­zval ji ke své­mu vnitř­ní­mu dvo­ru, při­jal kom­plet­ně její nábo­žen­ství Pána Světla stej­ně jako víru, že on sám je Přislíbeným Princem, mesi­á­šem uvnitř víry R´hllora. Po své kon­ver­zi zapo­jil Stannis do svých akcí i krva­vou magii v podo­bě lid­ských obě­tí nebo ohni­vých pija­vic. Je na svou víru poměr­ně hrdý a sym­bol R´hllora v podo­bě hoří­cí­ho srd­ce se stal i sou­čás­tí jeho pra­po­ru a erbu – původ­ně šlo o jele­ní hla­vu Rodu Baratheonů.

Přesto má Stannis i dob­ré strán­ky. Pokud na něj někdo sku­teč­ně udě­lá dojem, není mu zatěž­ko se sku­teč­ně spřá­te­lit. Měl rád svou dce­ru Shireen a brá­nil ji před svou ženou Selyse. Selyse dce­ru zapu­di­la už od naro­ze­ní kvů­li její­mu pohla­ví a také kvů­li posti­že­ní. Spřátelil se i s Davosem, svým nej­bliž­ším a nej­dů­vě­ry­hod­něj­ším porad­cem, za což se mu dosta­lo Davosovy plné věr­nos­ti.

Plánoval jme­no­vat Davose Pobočníkem krá­le poté, co se ujme Železného trů­nu a utě­šo­val ho při smr­ti jeho dvou synů, ačko­li ho v té době uvěz­nil coby zrád­ce. Dojem na něj udě­lal také Jon Snow, bastard Neda Starka, a zachá­zel s ním s plným respek­tem, prav­dě­po­dob­ně pro­to, že Jonův otec osvět­lil Stannisovi pra­vý původ Joffreyho, Tommena a Myrcelly. Než Jon odmí­tl Stannisovu nabíd­ku na legi­ti­mi­za­ci, byl Stannis při­pra­ven uči­nil z něj ofi­ci­ál­ně Lorda ze Zimohradu jako Jona Starka poté, co by pomohl Stannisově věci. Robert a Stannis měli bra­tr­ství bez vzá­jem­né lás­ky, což i jeden dru­hé­mu při­zna­li. Stejné to bylo s Renlym, i když na tom byli prav­dě­po­dob­ně lépe než Stannis s Robertem.

Během vyjed­ná­vá­ní uví­tal Renlyho v malé radě a (dokud neměl muž­ské­ho potom­ka) byl při­pra­ven nechat ho jako dědi­ce své­ho trů­nu, když roz­pus­tí svou armá­du. Ukázal také sli­to­vá­ní nad tím, že nepří­mo zabil své­ho malé­ho bra­t­ra a nezkou­šel lhát Brienne z Tarthu, Renlyho Strážkyni, pokud šlo o jeho zapo­je­ní. Nakonec Brienně nezá­vi­děl její zámě­ry a jed­noduše jí řekl, ať koná svou povin­nost, kte­o­ru bylo ho popra­vit.

Navzdory svým úspě­chům a výbor­né tak­ti­ce byl Stannis extrém­ně tvr­do­hla­vý. Odmítl požá­dat Roberta nebo Robba Starka o vojen­skou pomoc, při­čemž igno­ro­val, že Robbovy a jeho vlast­ní zájmy se slu­ču­jí, při­tom tvr­dil, že ukra­dl Sever od jeho krá­lov­ství. Stannis takhle postu­po­val ve všech pří­pa­dech a vní­mal koho­ko­li, kdo nepod­po­ro­val jeho vlast­ní zámě­ry, jako nepří­te­le a pány jiných úze­mí Sedmi Království bez jeho vlast­ní­ho svo­le­ní jako usur­pá­to­ry. Hlavním pří­kla­dem Stannisovy rigid­nos­ti bylo to, co zapří­či­ni­lo jeho smrt. Ignoroval ztrá­tu polo­vi­ny svých jed­no­tek a to, že ho Melisandre zatra­ti­la, pokra­čo­val v oblé­há­ní Zimohradu a byl rych­le zni­čen jed­not­ka­mi Ramsayho Boltona. Se zlo­me­nou vírou, ambi­ce­mi a zni­če­nou rodi­nou se nesna­žil vyhnout své­mu osu­du a tiše při­jal svou smrt.

„Když Eddard Stark zjis­til prav­du, řekl to jen mě. Neudělám stej­nou chy­bu. Pošlete kopie toho dopi­su do všech kou­tů říše, od Arboru po Zeď. Nastal čas zvo­lit. Ať nikdo nedo­vo­lí igno­ra­ci být výmluvou.“

Stannis ke své radě

„Joffrey, Renly, Robb Stark, všech­no jsou to zlo­dě­ji. Pokleknou nebo je zni­čím.“

Stannis

„Dobrý sku­tek nevy­pla­ví špat­ný, ani nao­pak.“

Stannis k Davosovi

„Tvrdá prav­da řeže obě­ma smě­ry, Sere Davosi.“

„Pojďte se mnou a vem­te si měs­to!“

Stannis ke svým vojá­kům během bytvy na Černovodě

„Moji nepřá­te­lé si mys­lí, že mě zni­či­li. Smějí se my tak jako se mi smál Renly.Chci Joffreyho mrt­vé­ho. Chci Robba Starka mrt­vé­ho. Udělej mi dal­ší­ho syna.“

Stannis k Melisandre

„Říká, že tma je všech­ny pohl­tí. Noc, kte­rá nikdy nekon­čí. Pokud nevy­hra­ju, nikdy jsem se o tohle nepro­sil. Ne víc, než když jsem chtěl být krá­lem. Naše osu­dy si nevo­lí­me. Ale musí­me spl­nit svou povin­nost, ne? Velcí nebo malí, musí­me spl­nit svou povin­nost. Co je jeden bastard pro­ti krá­lov­ství?“

Stannis k Davosovi

„Moji nepřá­te­lé necha­li krá­lov­ství krvá­cet. Nezapomenu na to. Neodpustím to. Potrestám je jakou­ko­li armá­dou, kte­rou budu mít k dis­po­zi­ci.“

„Pokud nebu­du tla­čit na svůj nárok, bude zapo­me­nut. Nestanu se strán­kou v his­to­rii něko­ho jiné­ho.“

---

Podívejte se na hodnocení Hra o trůny na Kinoboxu.

---