Tyrion Lannister – Hra o Trůny

Hodnocení článku

(1 hla­sů, prů­měr: 5,00 z 5)

Loading...

Tyrion Lannister: „Dopustil jsem se mno­hem hor­ší­ho zlo­či­nu. Dopustil jsem se toho, že jsem trpas­lík!“
Tywin Lannister: „Nejsi u sou­du pro­to, že jsi trpas­lík.“
Tyrion Lannister: „Ale ano, jsem! Jsem pro­to u sou­du celý svůj život!“

Tyrion u sou­du kvů­li kři­vé­mu obvi­ně­ní z vraž­dy krá­le Joffreyho

Tyrion Lannister je jed­nou z hlav­ních postav prv­ní, dru­hé, tře­tí, čtvr­té i páté série Hry o Trůny. Je nejmlad­ším synem Tywina Lannistera a mlad­ším bra­t­rem Cersei a Jaimieho Lannisterových. Jakožto trpas­lík pou­ží­vá svo­ji inte­li­gen­ci a bys­trost k pře­ko­ná­ní mno­ha pře­ká­žek, kte­rým čelí.

Na začát­ku byl faleš­ně obvi­něn z poku­su o vraž­du Brana Starka a zajat Catelyn Starkovou. Přestože byl nako­nec pro­puš­těn (po sou­du sou­bo­jem), jeho zatče­ní spus­tí kon­flikt mezi Starky a Lannistery, kte­rý po smr­ti Krále Roberta a zatče­ní a popra­vě Eddarda Starka vyús­tí v plno­hod­not­nou vál­ku. Krátce po úvod­ních udá­los­tech je svým otcem poslán do Králova Přístaviště, kde fun­gu­je jako Pobočník Krále své­mu čert­vě koru­no­va­né­mu synov­ci Joffreymu, kte­ré­mu má držet na uzdě. Vezme s sebou pro­sti­tu­ku Shae, kte­rá je jeho milen­kou a dokon­ce lás­kou, a Bronna, děsi­vé­ho žol­dá­ka, kte­rý se stá­vá jeho strá­ží i poradcem.Za vel­mi slo­ži­tých pod­mí­nek udr­žu­je Tyrion měs­to pohro­ma­dě, posi­lu­je a orga­ni­zu­je jeho obra­nu a vytvo­ří spo­je­nec­tví s Rodem Martellů. Hraje klí­čo­vou roli ve vítěz­ství Koruny nad Stannisem Baratheonem během Bitvy na Černovodě, během kte­ré je raněn.

Poté ztrá­cí svou pozi­ci, pro­to­že Pobočníkem se stá­vá jeho navrá­ti­vší se otec, Tywin Lannister. Nicméně zůstá­vá důle­ži­tým hrá­čem dvor­ní poli­ti­ky a stá­vá se Strážcem Pokladny. Poté, co se roz­pad­ne rodi­na Starků, je pro­ti své vůli ože­něn se Sansou Starkovou, pova­žo­va­nou za dědič­ku Severu.

Když je Joffrey otrá­ven během sva­teb­ní hos­ti­ny (své, niko­li Tyrionovy), Cersei obvi­ní prá­vě Tyriona a koná se soud. Když si uvě­do­mí, že jde o fraš­ku, poža­du­je Tyrion soud sou­bo­jem. Jeho šam­pi­on, Prince Oberyn, je ale bru­tál­ně zavraž­děn šam­pi­o­nem Koruny, Gregorem Cleganem. Tyrion je tím pádem odsou­zen k smr­ti.

Před pro­ve­de­ním roz­sud­ku ho Jaimie Lannister osvo­bo­dí. Než se s lor­dem Varysem, šéfem špi­o­nů, vydá po moři pryč, stih­ne ješ­tě uškr­tit Shae a své­ho otce Tywina zastře­lit kuší na zácho­dě.

Osobnost…

Tyrion poznal už v dět­ství, že jeho nej­vět­ší zbra­ní bude jeho mysl. Jako člen rodi­ny Lannisterů se od něj oče­ká­va­lo, že bude dělat něja­kou čest své­mu jmé­nu, ačko­li postrá­dá fyzic­ké vlast­nos­tí svých star­ších sou­ro­zen­ců. Vydal se tedy ces­tou ost­ré­ho inte­lek­tu, zna­los­ti a hra­ní „hry“. Nedělá mu pro­blém zís­kat na svou stra­nu i ty, kte­ří na něj shlí­ží s despek­tem, stej­ně jako se dostat z obtíž­ných situ­a­cí. I tak se ale koli­krát uchy­lu­je k pou­ží­vá­ní rodin­né­ho jmé­na nebo majet­ku k posí­le­ní své pozi­ce.

Prokázal také vel­ký cit pro stra­te­gii, což se pro­je­vi­lo napří­klad vyu­ži­tím Divokého ohně během Bitvy na Černovodě. Pyšní se schop­nos­tí číst v lidech stej­ně jako v kni­hách a čas­to vyzrál nejen na lidí jako Joffrey nebo Cersei, ale i nad zku­še­ný­mi hrá­či jako Lordem Baelishem „Malíčkem“ a Pycellem.

Navzdory tomu, že s ním ostat­ní zachá­ze­jí dosti tvr­dě, nau­čil se igno­ro­vat jejich naráž­ky (vadí mu jen ty od otce). Radil Jonu Snowovi, jak se vypo­řá­dat s pozi­cí bastar­da, což reflek­tu­je jeho vlast­ní způ­sob živo­ta: pou­žij svou nevý­ho­du jako brně­ní a pak už to nemů­žou pou­žít, aby ti ublí­ži­li.

Jako trpas­lík a terč mno­ha posmě­chů si Tyrion vyvi­nul sla­bost pro podob­né vyhnan­ce a pro­ka­zu­je jim pocho­pe­ní a las­ka­vost – napří­klad pro Brana Starka nechal vyro­bit zvlášt­ní jez­dec­ké sed­lo. Protože je fyzic­ky sla­bý, štve ho pohled na utr­pe­ní bez­bran­ných. Krom toho je sku­teč­ně loa­jál­ní k těm, kte­ří mu pro­ká­za­li respekt či lás­ku. Ukazuje také jis­tou čest a důstoj­nost, kte­rou zby­tek jeho rodi­ny zjev­ně postrá­dá. Události jako Rudá svat­ba ho pro­to zne­chu­cu­jí a odsu­zu­je je jako čis­té zlo­či­ny. Na dru­hou stra­nu ale sám Tyrion uzná­vá, že ve vál­ce je potře­ba pod­vá­dět.

Ani on sám není bez chyb. Přehání to s žena­mi, jíd­lem i pitím a cho­vá se násil­ně teh­dy, když je pod­ve­den – pří­pad Shae a Tywina.

S dal­ší­mi čle­ny rodi­ny má kom­pli­ko­va­né vzta­hy. Většina z nich ho odsu­zu­je a pou­ze tole­ru­je jeho exis­ten­ci. Cersei ho viní ze smr­ti mat­ky a nená­vi­dí od jeho naro­ze­ní. Tywin ho nená­vi­dí ze stej­né­ho důvo­du.

Jen Jamie, star­ší bra­tr, má s Tyrionem přá­tel­ský vztah, obdi­vu­je jak jeho inte­li­gen­ci, tak to, jak se svou nevý­ho­dou nene­chal strh­nout. Často také vystu­po­val na jeho obra­nu před zbyt­kem rodi­ny. Tyrion cho­vá k Jaimiemu stej­ný postoj, dokon­ce ho během své­ho věz­ně­ní na Eyrie chtěl jako své­ho šam­pi­o­na.